Ahoj, vím, že jsem slíbila, že budu vydávat kapitoly každý druhý den, ale opravdu to vypadá, že brzy začne škola. Mám opravdu obavy, že nebudu schopna vydávat kapitoly, pokud budu na intru. Prosím, snažte se to pochopit.
Děkuji, lou.
Prosinec byl tady a s ním i Vánoce. Za poslední měsíc se konaly celkem tři smrtijedské útoky. Harry se na všech objevil a bez sebemenších potíží je porazil. O jeho moci se už doslechla snad celá země a daly mu i jméno: Lord. Harry se nad tím jen zasmál, když ho slyšel poprvé. Bylo to docela výstižné. Trávil spoustu času s Ronem a Hermionou a společně trénovali svou moc. Ron vstoupil do Řádu, ale zatím mu nedovolili účastnit se bojových akcí, i přes jeho nyní už docela obstojné schopnosti. Noci většinou trávil ve společnosti Rona, Hermiony a zakladatelů v Godrikových komnatách.
,,Tak co Severus?" zajímal se Godrik, který právě ležel na pohovce opřený o Sala, který ho výskal ve vlasech.
,,Je to strašný!" Zaúpěl Harry. ,,Pořád na mě pomrkává, vždycky když si sedne, tak musí tak svůdně přehodit nohu přes nohu. Nejraději bych po něm skočil." Zaskučel Harry.
,,Už to nebude dlouho trvat, Voldemort slábne. Přišel už o nemalou část svých poskoků. Neboj, dočkáš se." Povzbudila ho Helga.
,,Ty ses zabouch do Snapea?" Ronovi to zřejmě došlo až teď. ,,Ale jak? Vždyť je pořád tak nabručenej a nepříjemnej a sarkastickej a nevím co všechno. Zatraceně Harry! Ty, kterej můžeš mít koho chceš se musíš zamilovat zrovna do Snapea?" Salazar s Godrikem se začali smát na celé kolo a brzy se k nim přidala Helga s Rowenou a nakonec i Hermiona a Harry.
,,Myslíte si, že se mu budu líbit v mé skutečné podobě?" zeptal se s obavami Harry.
,,Harry, ty si vážně neskutečnej!" zasmála se Hermiona
~~~~~
Harry byl právě teď u Severuse. Trávil v jeho komnatách spoustu večerů a pomáhal mu s jejich lektvarem, kterému dali pracovní název Odhalovač. Harry si tyto večery užíval, občas se bavili i o různých blbostech a o životě, různě se provokovali a dobírali se navzájem, ale Severus se nikdy nezeptal Harryho na jeho moc a schopnosti, za což byl Harry rád. Harry byl za tyto večery tak rád, ale zároveň je nesnášel. Tolik po Severusovi toužil, ale nemohl nic. Nesměl, ne teď. Nejdřív musí zničit Voldemorta.
Severus přestal pochodovat po místnosti a opět usedl do křesla. Přehodil elegantně nohu přes nohu, jak to měl ve zvyku. Harrymu mimoděk ze rtů splynul tichý vzdech, Severusovi to ale neušlo. V očích mu zaplála touha a naklonil se k mladíkovi před sebou a chtěl ho políbit. Harry se v mžiku odtáhl a vyskočil z pohovky.
,,Prosím, Severusi, nedělej mi to ještě těžší." Zašeptal. Severus vstal a chtěl jít k němu, ale Harry před ním couval.
,,Harry, já tomu nerozumím. Proč se tomu bráníš, není na tom nic špatného milovat muže."
,,O to nejde. My nemůžeme být spolu. Né teď, když je Voldemort stále naživu. Všechno to brzy skončí Severusi, ale nevím co se do té doby stane. Nemůžu ti nic říct i když bych tak moc chtěl." Zašeptal tiše Harry. Ticho přerušil domácí skřítek.
,,Pan ředitel Vás žádá, aby jste za ním okamžitě přišel Pane profesore." Oznámil skřítek a zmizel. Severus se na Harryho dlouze zadíval, pak přešel ke krbu a letaxoval se do ředitelny.
~~~~~
,,Severusi, jsem rád, že jsi přišel tak rychle. Už jsi něco z Harryho dostal?"
,,Ne Pane, nevěří mi. Snažím se, ale je nedůvěřivý."
ČTEŠ
Lord z Bradavic
FanfictionChlapec-který-přežil, ano, přesně takto ho nazývali. Jenže z chlapce vyrostl mladý muž, který měl podle věštby porazit jednoho z nejobávanějších černokněžníků všech dob. Ale jak by asi mohl? Vždyť čím se lišil od svých spolužáků krom jizvy a nešťast...