Lord z Bradavic

21. Důvěra

Harry počkal, skrytý ve vedlejší chodbě, než se nebude snídaně blížit ke konci. V posledních deseti minutách opět vstoupil do síně, ale teď jako student. V síni bylo pár posledních studentů, ne více jak dvacet. Přešel ke kolejnímu stolu a rychle se nasnídal.

Když všichni studenti odešli vstal a zamířil k profesorskému stolu. Zastavil se pár kroků před ním a čelil všem těm výrazům.

,,Jsem ráda, že jste v pořádku pane Pottere. Musím vás ale požádat, aby jste odešel." Řekla McGonagallová. Harry se jen pousmál a zůstal na místě.

,,Bohužel paní profesorku, je tu jistá záležitost, kterou musíme vyřešit."

,,O čem to mluvíš Harry?" zeptal se Křiklan.

,,Doufám, že nikdo, z profesorského sboru nijak neinklinuje k Voldemortovi, ale nezbývá mi než vám věřit. Samozřejmě bych si mohl přečíst vaši mysl, ale to dělat nebudu." Harry si povzdechl, mávnutím ruky si změnil oděv a sundal prsten iluze. V ten okamžik se dveře Velké síně s prásknutím zavřeli a uzamkly.

,,Co má tohle znamenat? Co jste provedl s Potterem?" Profesorka přeměňování, měla opravdu obavy a strach.

,,Paní profesorku, jsem opravdu potěšen, že o mne máte obavy, ale toto je má pravá podoba. Já jsem Harry." Usmál se na celý sbor.

,,Ale, ale jak, jak je to možné?" koktal Kratiknot.

,,Řekněme, že jsem se přes prázdniny trochu změnil a má nová podoba by vyvolala otázky, na které nemohu odpovědět. Použil jsem prsten iluze, který když mám nasazený, vytváří iluzi mé staré podoby. Toto vysvětlení vám musí postačit." Harry opravdu doufal, že tón jeho hlasu způsobí, že žádné otázky nebudou.

,,Jak jistě víte, vždy když je jmenován nový ředitel, musí ho oficiálně stvrdit zakladatelé a přitom musím být přítomen celý profesorský sbor. Jelikož jsem se stal jejich dědicem, tato povinnost nyní náleží mě."

,,Ale jak jste se mohl stát jejich dědicem?" zeptala se nedůvěřivě ředitelka jeho koleje.

,,Pokud o to budete stát, tak vám ten příběh povím, potom, co zničím Voldemorta." Řekl naprosto vážně. Rozhlédl se po ostatních, ale ti na něj jen nečině zírali. Přešel k Severusovi a podal mu ruku, profesor ji okamžitě přijal.

,,Severusi Tobiasi Snapee, tímto tě já Lord Harry James Potter z Bradavic jmenuji ředitelem Bradavické školy čar a kouzel." Jen co to dořekl jejich dlaně slabě zazářili a ve vzduchu se okamžitě objevila smlouva. Harry a Severus ji podepsali a Harry ji ještě opatřil všemi čtyřmi pečetěmi zakladatelů.

,,Vkládám ve vás důvěru, že mou pravou identitu neprozradíte. Je vlastně jedno, jestli Voldemort ví, kdo jsem nebo ne, války prohraje stejně. Mohl by však ublížit lidem, na kterých mi záleží. Proto vás žádám, aby jste o tom pomlčeli úplně, i před řádem. Teď mě omluvte, za chvíli začíná vyučování." S tím se Harry otočil na patě, za chůze se opět proměnil ve studenta. Rozrazil dveře a odešel na hodinu lektvarů.

~~~~~

,,Ale copak Pottere, už ses znelíbil i Brumbálovi?" Malfoy se opět vyžíval v jeho ponižování.

,,Nevím o čem mluvíš Malfoy!" odsekl Harry.

,,Ale jen se nedělej Pottere. Jsi jediný kdo nebyl na snídani. Tak copak náš vyvolený provedl? To Brumbálovi konečně došlo, že jsi k ničemu?"

,,Myslím, že toto není Vaše starost pane Malfoy." Zazněl třídou rázný hlas Snape. ,,A pan Potter opět nedává pozor. Bohužel vám musím oznámit, že tím vaše kolej ztrácí deset bodů." Ušklíbl se profesor.

,,Dnes se budeme věnovat nebezpečným tvorům, vezměte si pergamen a sepište všechna nebezpečná stvoření, na která si ty vaše bídné mozečky vzpomenou. Máte dvacet minut." Na jeho povel si všichni přišli ke katedře pro pergamen a započali svou práci.

Po patnácti minutách se Harry zvedl a velmi ladně přešel ke katedře. Severus zvedl svůj pohled od knihy a sledoval mladíka před sebou. Harry se na něj laškovně usmál, vzal si pergament a tak aby si toho nikdo nevšiml, přejel lehce svými prsty, po těch profesorových.

,,Nemusíte mi věnovat pozornost pane profesore, jen potřebuji další pergamen." Pronesl jemně a šel opět zpátky ke své lavici. Při své chůzi nepatrně kroutil svým pozadím, tak aby si toho všiml jen Severus.

,,Ten malý provokativní hajzlík. To mu nedaruju!" Severus se snažil zklidnit své vzrušené tělo. Moc se mu to nedařilo, když před očima stále vyděl ten pohupující se zadek.

,,Myslím pane Pottere, že tady rovnou můžete po vyučování zůstat na svůj školní trest." Ušklíbl se a trochu se mu ulevilo, když konečně zkrotil své tělo. Hodina postupovala rychle, pročetl všechny práce, rozdal eseje a pak měl dlouhou přednášku na téma mantichora. Hodina skončila a třída se vyprázdnila až na jistého studenta.

Harry si na sebe vzal svou skutečnou podobu a zamkl dveře. Za ladných pohybů přešel až ke svému milenci. Severus ho celou dobu se zdviženým obočím pozoroval a opět v něm začalo narůstat vzrušení. Harry k němu přešel a naklonil se k němu.

,,Všiml jsem si pane profesore, že jste měl během hodiny poněkud problémy s ovládáním." Řekl Harry a rukou, kterou měl na Severusově hrudi, přejel k jeho klínu. Severus zalapal po dechu.

,,Je mi opravdu líto, že jsem vás tolik rozhodil. Nejspíš bych si své chování měl nějak odčinit." S tím si Harry klekl a jemně si pohrával se zapínáním Severusových kalhot. Rozepnul knoflík, ale nedělal nic dalšího.

,,Přál by jste si něco konkrétního pane profesore?" zatrylkoval.

,,Myslím si pane Pottere, že jste dostatečně kreativní." Severus zalapal po dechu, když Harry tvrdě přejel po vyboulenině. Harry se zahihňal a vyhověl mu, rukou hrábl do černých kalhot a vyndal svou oblíbenou hračku. Jemně po ní prsty přejel a Severus se pod těmi doteky ztrácel. Harry ještě chvíli pokračoval s mučivým hlazením. Jeho pomalé tempo přivádělo lektvaristu na pokraj šílenství. Harry uchopil jeho erekci u kořene a zasypával ji mučivými polibky. Severus se jednou rukou zapřel o stůl a druhou vjel do těch hnědých kadeří. Teď jen doufal, že Harry nezapomněl třídu i utišit. Severus hlasitě vzdychal, když Harry konečně pohltil jeho penis do úst. Náhle se vše zastavilo a jeho zrak se zamlžil. Po celém těle cítil příjemné chvění.

Když byl konečně opět při smyslech, Harry už seděl na jeho klíně a něžně jej hladil po tváři,

,,Byl jste spokojen pane profesore, nebo je potřeba další školní trest?"

,,Bylo to docela slušné, ale večer Vás stejně očekávám ve svých komnatách pane Pottere."

,,Když na tom trváte..." Harry se dravě zmocnil jeho úst. Tenhle den už nemohl být lepší. Vše proběhlo dobře a bez větších problémů. Prostě ideální den, s vyhlídkou ideálního večera.

Tak doufám, že se nahrálo vše, tak jak mělo. Školní wifi zatím běží, tak doufám, že jí to vydrží i nadále.

lou