Lord z Bradavic

28. Ginny

,,Pan Potter a pan Weasley tu po hodině zůstanou." Oznámila profesorka McGonagallová na začátku čtvrteční hodiny. Harry s Ronem se na sebe podívali a jen pokrčili rameny.

Dnes se učili přeměnit kus dřeva v deku. Ač to většině spolužákům připadalo jako nesmyslné, Harry to vnímal jako obzvláště praktické. Rowena ho učila všem praktickým přeměňovacím kouzlům, takže i tohle už dávno znal, takže mu teď nedělalo problém.

,,Vážně nechápu, k čemu nám to bude, umět přeměnit dřevo v deku." Reptal Ron, kterému místo deky, na lavici ležela podivná látka, která vypadala jakoby, byla tvořena kůrou. Harry si jen povzdechl.

,,Tak zaprvé hůlkou děláš moc malý pohyb." Harry předvedl přesný pohyb a odříkával formuli pro přeměnu. Jeho kus dřeva se přeměnil ve složenou červeno-zelenou flanelovou deku. ,,A zadruhé je to praktická přeměna. Například se dá využít, pokud by ses někdy ocitl ve chladném prostředí, nebo bys někoho potřeboval ošetřit a dotyčný se dostal do šoku, který způsobuje ztrátu tělesného tepla. Takže, se soustřeď a zkus to znovu." Harry si vůbec během svého monologu nevšiml profesorky, která ho se zdviženým obočím poslouchala. Podivila se nad takto rozumnou myšlenkou. Když byl Potter v této své staré podobě, hubeného, malého studenta, zapomínala úplně na to, kým je skutečně. Přesto ji stále vrtalo hlavou, kde k takovým vědomostem, zkušenostem a v neposlední řadě moci přišel.

,,Připisuji Nebelvíru deset bodů, za pochopení praktického využití tohoto kouzla pane Pottere."

,,Si ještě horší než Hermiona." Zabručel Ron, jen co McGonagallová odešla. Ale poslechl Harryho a napodobil jeho pohyby a opravdu se dřevo přeměnilo v rudou deku. Harry ho poplácal po zádech.

,,To možná ano, ale věř mi, že jsem za to rád." Zbytek hodiny proběhl v klidu. Jediní, kterým se povedla kompletní přeměna byl samozřejmě Harry, Ron, Hermiona a pár zmijozelů. Po hodině s Ronem počkali, až všichni odejdou a přešli ke katedře.

,,Pan ředitel vám povolil vaši žádost o uvolnění na tento víkend. Dokonce vám nabídl letaxovat se do Doupěte, které je spojeno s ředitelnou. Máte být v ředitelně zítra po snídani." Oznámila jim jejich profesorka a propustila je, aby nezmeškaly další hodinu. Následovala jejich poslední hodina a to lektvary, při kterých se musel Harry ovládat, aby se na svého přítele šťastně neusmíval.

,,Koukám, se že tady někdo těší na víkend." Konstatoval pobaveně Harry potom, co učebnu opustil poslední student. Přešel, ke svému příteli a věnoval mu první polibek toho dne.

,,Je zvláštní tě při hodinách vidět jako studenta, když vím, co se skrývá za tím prstenem." Severus prsty vjel do Harryho dlouhých vlasů a přitáhl si ho k dalšímu polibku. Byl rád, že se změnila jeho výška a on se teď nemusel sklánět, ale mohl svému milenci hledět zpříma do očí.

,,Jen co bude konec války, zahodím ten prsten do Černého jezera. Ani mě není příjemné hrát si pořád na studenta." Povzdechl si Harry.

,,Ale ty jsi student, a jak pak jsi přišel na to, že se tak moc těším na víkend?"

,,Student sice jsem, ale herec ne." Zasmál se Harry. ,,A co pak se na volno netěšíš? Proč bys nám jinak nabídl, abychom se letaxovali tvým krbem, kdybys mě nechtěl mít co nejdříve na Manoru." Na to profesor nic neřekl, ale jeho následný polibek mluvil za vše.

Harry ho objal kolem pasu a přitáhl si ho blíže a polibek prohloubil. Jejich jazyky se proplétaly v pomalém, smyslném tanci. Jejich pomalé tření dostávalo oba muže na pokraj šílenství. Severus bloudil rukami po svalnatých zádech, schovaných pod černým hábitem. Harry ho stále držel jednou rukou za pas a druhou rozepínal knoflíčky jeho hábitu. Severus spustil jednu ruku a hmátl po hůlce, aby na dveře seslal zamykací a tišící kouzlo. Harry mu konečně odstranil hábit a nedočkavě rukou vjel pod jeho košili, rukou laskal tu bledou, sametovou pokožku a jal se rozepínání košile. Ani Severus neotálel, dorozepnul Harrymu hábit a ihned se přitiskl k horkému tělu svého nebelvíra. Oba si navzájem zasténali do úst, když se jejich těla k sobě přitiskla. Harry doputoval svými prsty k pás, kalhot svého milého a pomaluj ho rozepl, následoval knoflík, zip. Pak zahákl palce, za jejich lem a stáhl je z ladných boků svého profesora a nechal je i se spodním prádlem klesnou k podlaze. Severus se mezitím vyzul se svých bot, a tak teď jen z hromádky oblečení vykročil. Stále se k sobě toužebně tiskli a teď byl na řadě Severus, aby zbavil svého milence kalhot. Jednoduše je z Harryho strhl, jak byl nedočkavý. Harrymu to bylo jedno. Vysadil Severuse na stůl, na který si lektvarista okamžitě položil. Harry se na něj přilepil, celým svým trupem, boky se vklínil mezi jeho nohy a klínem se třel o ten jeho, z čehož oba šíleli.