Lord z Bradavic

18. Ztráta moci

Harry cítil, jak je připoutaný kouzlem k nějaké židli. Bylo by snadné se osvobodit, nejdříve, ale musí obhlédnout situaci. Otevřel oči a podíval se na své prsty. Zlatý kroužek tam stále byl. Oddechl si a rozhlédl se. Byl v ředitelně a před ním stál Brumbál a Severus.

,,Brumbále, nemůžete tomu chlapci dát Veritasérum." Řekl Severus.

,,Severusi ty sám dobře víš, že jinak nic neřekne. Je to pro dobro všech a teď dělej nebo to udělám já." Zavrčel ředitel.

Severus se otočil k Harrymu a jejich pohledy se střetli. Chlapec mírně přikývl a v jeho očích byla vepsána slova Věř mi. Severus tedy přešel k chlapci a lahvičku mu mírně přitiskl ke rtům. Harry vše vypil a usmál se na Severuse. Ten na něj vrhl nechápající výraz.

,,Harry znáš Lorda osobně?" zeptal se Brumbál.

Nic. Ticho. Harryho prsteny lordů působili dál a lektvar nepůsobil.

,,Kde jsi získal svou moc?"

Ticho.

,,Jak to že na tebe Veritasérum nepůsobí? V tvém těle protijed není." Řekl rozzuřený Brumbál.

,,Vypadá to, že váš plán nevyšel Pane řediteli a teď mě prosím pusťte." Brumbál se jen šíleně zasmál a chtěl se vrhnout na Harryho. Jeho prsteny ho ochránili a ředitelovi ruce zůstali v bezpečné vzdálenosti od jeho krk.

,,Brumbále vzpomeňte si prosím, co vám řekl Lord. Nemyslím si, že byly jeho výhružky plané." Zkusil ředitele uklidnit Severus. Ten se však na něj dlouze zadíval a na tváři se mu objevil vítězný výraz. Přešel ke svému stolu a vzal do rukou meč Godrika Nebelvíra.

,,Všiml jsem si Harry, jak ti na Severusovi záleží. On dal sice přednost někomu jinému, ale i tak k němu cítíš hodně. Řekni mi, kdo je Lord. Pochop to Harry je to pro dobro všech." Řekl Brumbál a když Harry mlčel pomalu se rozešel směrem k Severusovi. Harry už chtěl zrušit svá pouta a proklít Brumbála, v tom mu ale zabránil ten známý hlas.

,,TAK DOST!" zaburácel Godrik Nebelvír, až sebou ředitelna otřásla. Brumbál upustil meč a obrátil se na portréty zakladatelů.

,,Harry, jsi v pořádku?" ptala se ho s obavami Helga.

,,Ano, nic mi není. Jak jste o tomhle dozvěděli?" zeptal se nechápajíc Harry. Vždyť se přeci s nimi nemohl spojit, byl stále ve své staré podobě.

,,Moc se omlouvám můj Lorde," omlouval se bývalý ředitel Dippet ,,ale když jsem viděl co se tu děje, zavolal jsem na pomoc zakladatele a doufal, že pomohou. Vím, že jste nám nařídil, abychom se k vám i nadále chovali jako ke studentovi, pokud budete v této podobě, ale musel jsem něco udělat."

,,Vůbec se neomlouvejte, kdyby zakladatelé nedorazili, nejspíš bych už ředitele musel zabít." Řekl naprosto vážně Harry.

,,Proč jsi se ale neosvobodil už dávno?" zeptala se Rowena.

,,Nechtěl jsem, aby zjistil, jaké jsou mé další schopnosti, ale teď je tu už stejně jedno." Harry se osvobodit a vstal. ,,Pokud souhlasíte, myslím, že bychom měly vše vyřešit." Zakladatelé kývli na souhlas a Harry si zavolal Dobbyho a poslal ho pro nějaké převlečení ke Godrikovi.

,,Nikdy bych si nemyslel, že budeš mít zrovna ty zelený hábit. Bez tak je to kvůli Salovi." Zasmál se Harry a stále si prohlížel smaragdově zelený, upnutý hábit, černé kalhoty a vysoké boty. Jediným mávnutím ruky se převlékl ze své školní uniformy a sundal si prsten. Omluvně se usmál na Severuse, který na něj jen hleděl s otevřenou pusou.

,,Ha- Harry?" zeptal se šokovaně Brumbál.

,,Myslím, že by také měly složit neporušitelný slib a pokud nesloží vymažeš jim vzpomínky." Řekl Salazar.

,,Ano, Brumbál ho složí, ale Severus ne." Řekl plně rozhodnut. Zakladatelé opět jen přikývli.

,,Tak Brumbále slyšel jsi. Jak se rozhodl?"

,,Složím ten slib." Řekl neochotně Brumbál. Harry k němu přešel a podal mu ruku. Brumbál ji s podivným výrazem přijal.

,,Slibuješ Albusi Percivale Wulfricku Briane Brumbále, že nikdy neprozradíš má tajemství, aniž bys dostal mé povolení?" ,,Slibuju."

,,Tak kdo začne vysvětlovat, vy nebo já? Myslím, že by jste měli začít, přeci jen v tom máte už praxi." zasmál se Harry, když pustil Brumbálovu ruku. Přešel k Severusovi a pokynul mu rukou, aby se posadil na pohovku a sám si sedl vedle něj.

Sal se usmál, pak se jeho tvář změnila do naštvaného výrazu, kterým propaloval ředitele. ,,Harry by nikdy nebyl schopen porazit Voldemorta v takovém stavu v jakém jsme ho našly."

,,Po dobu jednoho roku, jsme ho trénovali na očarovaném místě bez času, všemu, co my samy známe a umíme." Vysvětlovala Helga.

,,Na konci výcviku, jsme s ním všichni spojili svou magii a tak získal moc každého z nás." Godrik byl stále rozzuřený, ale aspoň už nekřičel.

,,Během výcviku a hlavně díky našemu spojení získal Harry nynější podobu. Protože jsme s ním spojeni, věnovali jsme mu naše prsteny lordů a stanovili ho tak naším dědicem, jakožto Lorda z Bradavic." Pokračovala Rowena.

,,Harry si byl jist, že musí svou moc skrývat, aby se o ni nedozvěděl Voldemort a aby jste ho vy opět nevyužil." Sal si opovržlivě měřil Brumbála, který teď byl, vyděšený a naštvaný.

,,Ale místo toho, jsi napadl Severuse, když ti odmítl říct všechny informace o mě a teď jsi ho chtěl nejspíš zabít." Harry vstal a rozzuřeně se zadíval na Brumbála. ,,Nejednou jsem tě varoval, že jestli někomu ublížíš, budeš toho litovat a ty jsi chtěl zabít člověka, kterého miluji." Harry přešel blíž a propaloval Brumbála nenávistným pohledem, vyslal myšlenku svého trestu k zakladatelům.

,,Souhlasím." Řekli všichni najednou.

,,Albusi Brumbále, tímto tě zbavuji funkce ředitele školy a nadobro tě zbavuji tvé magie." Harry zazářil zlatavým světlem a z Brumbála najednou vystoupilo bílé světlo a před zraky všech se rozplynulo. Brumbál padl na kolena a sklopil zrak. Byl zbaven toho, co mu bylo nejdražší. Harry hradu poručil, aby jej vykázal z ředitelny i všech pozemků Bradavic a Brumbál zmizel.