Třináctá kapitola

440 13 4
                                    

Jentak jsme tam chvíli leželi vedle sebe, opření o záď postele, až ticho prolomil Calvin, před tím se ale nezapomněl napít vodky ,,Amanda není moje přítelkyně".
,, V pohodě, nic mi do toho není" odvětila jsem ,,a navíc...Luke mi to řekl" při tom, když jsme vyslovila Luka jméno jsem cítila, jak se trochu zamračil.
,,Tak to je fajn" zašeptal nazpět. Najednou se ale celým tělem otočil na mě ,, jsem rád, že tu jsi".
Otočila jsem se stejně jako on a slovem "díky" zabila další pokus o mír.
,,Sedneme si?" promluvil opět Calvin a posadil se tak, abych si mohla sednout naproti němu. ,,Už je dost pozdě".
,,Ty ráno někam vstaváš? Já totiž ne" usmál se a plácl před sebe na postel, na náznak, až se tam posadím.
,,Ne?" svraštila jsem obočí.
,,Ne" utvrdil mě v tom, co předtím v podstatě řekl. ,,Tak dobře" povzdechla jsem si a posadila se naproti němu.
,,Takže Bello, chci vědět něco o tobě". Přisunul se blíž a šibalsky se usmál.
,,Nemáš ke mě spoustu papírů?" usmála jsem se už i já.
,,Nečetl jsem je" odvětil v klidu ,,Třeba tvé celé jméno?"
,,Isabella Vanessa Johanson" při vyslovení toho jména jsem si vzpoměla na rodiče, kteří mi toto jméno dali a které jsem nikdy nepotkala.
,,Dobře Isabello Vanesso, já jsem Calvin Clark" natáhl ke mě ruku. Přijala jsem jí a on pokračoval ,,Věk?".
,,To je jak vyplňování nějaké přihlášky" zasmála jsem se, ale on byl vážný.
,,Před dvěma měsíci, v březnu mi bylo sedmnáct".
,,Noo tak to sice ne podle státu, ale podle mě jsi dost stará, aby si se mnou poradně mohla pít" zasmál se a natáhl ke mně flašku. Chvíli jsem přemýšlela a pak jí přijala.
,,Ale jen trochu" utrousila jsem a pak si lokla "a ty už bys taky neměl, jsi hodně opilý". Bylo to opravdu silné a moc mi to nechutnalo.
,,Nikdy nejsem tak opilý, abych nevěděl co dělám" řekl téměř uraženě, ale pak se zase rozesmál a pobídl mě, ať se ještě napiju. Napila jsem se jak chtěl a podala mi polovinu vodky v lahvi a on si dal sedm loků. Opravdu rychle to lezlo do hlavy, nechápu, že toho vypil tolik. ,,Kolik je tobě?" natočila jsem hlavu na bok.
Calvin se zvedl a posadil se k rámu postele, opřel se a natáhl nohy. Podstatě jako předtím, ale teď seděl rovně. ,,Kolik myslíš?" usmál se vítězně.
,,Dvacet?" zkusila jsem.
,,Dvacetdva, jsem skoro důchodce" začel se mi smát ,,ale rád slyším, že vypadám tak mladě".

Vytáhl z kapsy kalhot další cigarety a zapálil jí. Tentokrát jsem to nekomentovala. Pak se napil vodky a dlouze se na mě zadíval.
,,Jsi první s kým takhle piju" konstatovala jsem a Calvin svraštil obočí ,,Vlastně tě první opil Luke v klubu".
Neodpověděla jsem, došlo mi, že má pravdu a radši se natáhla pro flašku. Dala jsem si tentokrát dva loky.
Calvin se pořád mračil a vypadal zamyšleně.
,,Nad čím přemýšlíš?" zeptala jsem se z úsměvem.
Už míň zamračeně se na mě podíval ,,Opravdu si Lukovy odmítla cigaretu?".
,,Ano, slíbila jsem si, že se jich nikdy nedotknu" řekla jsem hrdě. Calvin se začal šibalsky usmívat. Odložil flašku, hořící půlku cigarety položil do popelníku na skříňce a chvíli se na mě jen tak podezřele koukal. Pak najednou rychle vyleťel ze sedu a shodil mě pod sebe a chytil mi ruce nad hlavou. Druhou rukou mě začel lechtat. Křičela jsem a smála se ,,Prosím dost". Calvin na chvíli přestal a opřel se mi u hlavy.
,,Slib, že když teď něco zkusím, nebudeš se bránit".
,,Calvine tohleto ne, já-" pokusila jsem se vyprostit, ale Calvin mě víc zatlačil na postel a skočil mi do řeči.
,,Tohleto ne, slibuju" řekl v klidu a pak mě začel zase lechtat. Kopala jsem, ale seděl obkročmo na mých nohách, takže jsem s nima stejně sotva hýbala. ,,Dobře, slubuju" zakřičela jsem a on hned přestal. ,,Věř mi" zašeptal ,,když mohl být první Luke, já budu první v něčem jiném" opět se zákeřně usmál a naklonil se ke mně. Hned jak to udělal, moje ruce, které teď nedržel vystřelili k jeho hrudi, abych ho odtlačila. ,,Bojíš se mě?" zamračil se.
,,Řekla jsem že tohle ne a ani mojí první pusu mi teď nevezmeš ty!" bránila jsem se polohlasně.
,,Uklidni se, o to mi teď nejde a na pusu holky nelíbám, je to moc osobní" trochu se odtáhl ,,Mám zase lechtat?".
,,To prosím ne, věřím ti" zaúpěla jsem.
Calvin se přiblížil blíž mému obličeji a pak se zase s úsměvem odtáhl když viděl, že se nebráním ,,Vždycky dostanu co chci" usmál se vítězně. Pak rychlým pohybem opět prvně chytil moje ruce nad hlavu a druhou rukou vytáhl z kapsy další cigaretu. Zapálil jí párkrát si potáhl. Já jsem jen zděšeně koukala co dělá. Chce mě snad pálit? Trochu jsem se zavrtěla, ale držel mě opravdu pevně. Byl hodně silný.
Pak se na mě zase podíval
,,První ti ukážu, co chci dělat". tvářil se vážně a to mě děsilo víc, než že se nemůžu pohnout. Calvin si znovu potáhl s cigarety a odložil jí. Potom mi jemně dal ruku pod hlavu a sevřel moje vlasy v dlani a zatáhl za ně, takže mě donutil zaklonit hlavu. Stále druhou rukou držel mé ruce. Pomalu se nahnul k odhalenému krku a pootvřené rty přiložil na mou kůži. Vydechl mi na krk kouř, spolu se svým horkým dechem. Okamžitě mi naskočila husí kůže a rozletěli se mi motýlci v podbřišku, i přes to, že se mé kůže sotva dotkl.
Vytrhl mě z euforii, když se kus odtáhl.
,,Vidíš, nic to není" zvedl se víc a pak se zase zákeřně usmál, jako před tím.
,,Věříš mi teda?" zaptal se znovu a já zakývala hlavou.
,,Bylo to nepříjemné?" zaptal se ještě.
,,Bylo to příjemné" začervenala jsem se. Tohle bych normálně nepřiznala, to za mě mluvil alkohol.
Po mých slovech se Calvin trhavě nadechl a pak se nuceně usmál ,,Tak vidíš, tak teď naostro". Znovu vzal do ruky nedohořelou cigaretu , natáhl oblak kouře do plic a pak jí znovu odložil. Naklonil se znovu ke mně, ale tentokrát se naklonil k mému obličeji. Bála jsem se zavřít oči. Calvin přiblížíl své pootevřené rty k těm mým. Byl to nový pocit, stejně jako cítit něčí horký dech na krku. ,,Prosím" sikla jsem a trošku odklonila hlavu. Calvin mě chytil pod bradou a hlavu mi zase otočil tak, aby se naše pohledy propojily. Chvíli se mi díval do očí a po té sklonil úplně. Lehce své měkké rty otřel o ty mé a vydechl oblak cigaretového kouře do mých plic. Instinktivně jsem se nadechla a poté kouř bez zakašlání vydechla. Calvin se opřel své čelo o to mé, koukal mi do očí a hlasitě oddechoval. Pustil moje ruce a rychle ze mě slezl. Natáhl se po vodce a prudce jí do sebe kopl. Pak se postavil a otočil na mě ,,Měla bys spát, jedu pryč" a s těmito slovy vyšel s pokoje. Pak už jsem jen slyšela bouchnutí dveří.

Raining - CZKde žijí příběhy. Začni objevovat