Dvacátá osmá kapitola

245 11 4
                                    

Další měsíc v chatě v horách utekl jako voda. Nic moc se nedělo, obsázela jsem zahradu květinami a těšila, že je tu jednou uvidím kvést. Calvin se ke mně celou dobu choval čistě kamarádsky a na učení jsem se ani nepodívala.
~
Přešla jsem k oknu a pozorovala osvětlené domy Bronxu. Odpoledne jsme se vrátili domu a já ještě nestihla ani vybalit.

Vlastně ani nevím jak se to stalo. Calvin se rozhodl a já se jako vždy na nic neptala. Ale nevadilo mi to, těšila jsem se až uvidím Amy a těšila jsem se také na Luka. Zajímá mě, jak to bude Calvin reagovat, až se s Lukem znovu setkám.

,,Večer je párty" vyrušil mě Calvinův hlas mezi dveřmi.

,,Už je večer" konstatovala jsem a otočila se zpět na blikající město.

,,Ale není "dost večer" zasmál se a přišel ke mně. Zastavil se a stejně jako já se zadíval na tu svítící krásu.

,,Chybí ti někdy rodiče?" objal mě zezadu kolem pasu a bradu položil na mou hlavu. Mlčela jsem. Co je to za stupidní otázku?

,,Jistě že ano...pořád" povzdechla jsem si a dal nespouštěla pohled z okna.

,,Jsem slaboch, Bell" ustoupil krok dozadu a pustil mé boky.

,,Cože?" nechápala jsem ho a tak jsem se otočila.

,,Myslím, ..." odmlčel se na chvíli ,že mi chybí maminka".

,,Oh Calvine" objala jsem ho a slyšela, jak malinko popotahuje.
,,To je naprosto v pořádku" pohladila jsem ho po vlasech.

Calvin se odtáhl ,,Tak se oblíkni a uvidíme se v hale".

Hned jak za sebou zavřel dveře, oblékla jsem si černé uplé šaty a učesala vlasy. Došla jsem za Calvinem do kuchyně a ten mi zhodnotil outfit. Když jsme přijeli na místo, jako pravý gentleman vystoupil první a podržel mi dveře a já vystoupila. Šlo o velkou budovu, ze které až ven byla slyšet hlasitá hudba.

Calvin mě chytil kolem pasu a vešli jsme. Proplétali jsme se davem až jsme došli k "onomu" stolu.

,,Bell!" ani jsem se nestihla rozkoukat a Amy už mi visela na krku.

,,Tak ráda tě vidím" objala jsem jí pevně.
Za chvíli se odtáhla a já mohla pozdravit zbytek. Objala jsem ještě Erica a se stejným nadšením přivítala i Adama. Pak přede mnou stál Luke. Nevěděla jsem, jak vhodně zareagovat, ale nakonec jsem ho objala jako ostatní. Cítila jsem, jak se vedle mě Calvin napl.

Chvíli jsem očima pátrala, ve snaze najít Charlieho, přítele Amy, až se ke mě Calvin nahl.
,,Rozešli se" zašeptal mi.
Chápavě jsem pokývala a s úsměvem si sedla k ostatním.

,,Donesu drinky" zvedl se Luke.

,,Pomůžu ti" zvedl se spolu s ním Eric.

Bez přemýšlení jsem zareagovala taky. ,,Já pomůžu" postavila jsem se a ignorovala Calvina pohled, který jasně říkal, ať se usadím.
Došla jsem s Lukem k baru a zařadili jsme se do fronty.

,,Takžee" začel nervózně. "Jak si užila dovolenou?"

,,Bylo to fajn" usmála jsem se neupřímně a opřela se zády o bar.

,,Mám takový pocit, že stěhování se nekoná...co Bell?" řekl malinko zklamaně a pohled upíral někam za mě.

,,Máš pravdu Luku" pokročila jsem rameny. ,,Faktem je, že ať si to milujeme jakkoliv, Calvin mě v podstatě vlastní. Má na mě nároky a zodpovědnost. Adoptoval mě".

Objednal pití a pak zase věnoval pozornost mně.
,,Přeci to nějak musí jít" udělal krok ke mně, ale než se cokoliv dalšího mohlo stát, Calvin mě za paži o jeden krok posunul dozadu.

,,Měl jsem strach, aby jste všechno to pití pobrali" řekl nejvíc arogantně, jak dovedl.

Bez dalších řečí kluci pobrali vodky a džusy a vrátili jsme se k ostatním.

~~

Byli jsme dohromady už tak u 5 flašky a mě se zachtělo na vzduch.
Calvin pochopil o co jde, vzal jednu z flašek pro sebe, pomohl mi se zvednout a vyvedl mě před budovu.

,,Jsi v pořádku?" optal se potom, co mě posadil na kamenné schody.

,,Je mi skvěle, jen jsem chtěla na chvíli být s tebou sama" přiznala jsem barvu.

,,Ale aleee" uličnicky se zasmál, dřepl si ke mně a chytil mou bradu mezi prsty. ,,Zavřít tě se mnou v horách nestačilo?".

,,Ale já s tebou chtěla být teď, ne předtím" zaculila jsem se a sebrala mu láhev z ruky.

,,Be-" než stačil cokoliv říct, napila jsem se a překvapivě bez obtíží to spolkla.

,,Fíhaa" zasmál se mi obdivně a napil se taky.

,,Pojď " postavil se a natáhl ke mně ruku.

,,Kam?" s otázkou jsem ruku přijala.

,.Domu" zapálil si cigaretu a vyšli jsme k autu.

Nasedli jsme.

,,Jsi opilý" konstatovala jsem fakta jako vždy.

,,Téměř pořád jsem opilý Bell, ale ty jsi opilá teď" zasmál se a já se v tom dál nešťourala. Vypila jsem toho tolik, že bych si klidně za volant sedla sama.

Vyjeli jsme. V rádiu hrála veselá písničky, tak jsem to zesílila a začela zpívat. Do toho jsem pila a pomalu jsem začínala přemýšlet, že Calvina poprosím o cigaretu.
Zaparkovali jsme a Calvin vystoupil jako první. Pak mi pomohl z auta a opřel mě o kapotu, abych neztratila balanc.

,,Smím si zapálit?" zeptala jsem se odhodlaně.

,,Jistě že ne" odpověď jsem dostala téměř hned.

,,Tak chci jako minule" při té vzpomínce jsem se začervenala.

Bylo vidět, že i Calvin si na moment vzpomněl a pousmál se.
Sáhl do kapsy a vytáhl cigaretu. Zapálil jí, udělá pár kroků ke mně a tělem mě zaklínil, mezi sebe a auto. Pak mě volnou rukou chytil kolem boků a vysadil na kapotu. Namáčkl se na mně a celou dobu se mi bez přestávky díval do očí. Potáhl si z cigarety a vydechl kouř vedle mé hlavy. Potom si potáhl znovu a přiložil svoje ústa na moje. Vydechl a já se současně nadechla.

Snad užíváte prázdniny!❤️ XXXLHEA

Raining - CZKde žijí příběhy. Začni objevovat