Raining - CZ

Čtrnáctá kapitola

Ráno mě probudilo klepání na dveře. Otevřela jsem oči a dala podívala se na hodiny. Bylo půl desáté.
,,Spíš?" ozvalo se zpoza dveří.
,,Teď už ne" odfrkla jsem si a vyrazila ke skříni. Zrovna jsem se doblékla, když Calvin vrazil do pokoje. Prošel kolem mě a stejně jako já to mířil k mé skříni. ,,Nemáš co na sebe" konstatoval po chvíli zírání dovnitř.
,,Prosím?" nadzvedla jsem obočí, při pohledu na hromadu oblečení.
,,Šaty" otočil se na mě ,,nemáš šaty".
,,K čemu by mi byly?" stále překvapeně jsem zírala na nazvaného hosta. Calvin byl v mnoha ohledech překvapující a tohle byl jeden z nich.
,,Zastupuji otcovu firmu na jednom firemním večírku a ty budeš můj doprovod...Potřebuješ šaty" usmál se hrdinsky a odešel z pokoje. ,,Nasnídej se" ozvalo se ještě z chodby.

Vyřadila jsem rání hygienu a šla do kuchyně. Z ledničky jsem si vzala jogurt a posadila se ke stolu.
,,Budou tam i tví přátelé?" podívala jsem se na Calvina, který seděl na gauči.
,,Jenom Luke" odpověděl bez toho, aniž by se na mě podíval.
,,Proč nevezmeš Amandu?" zkusila jsem další otázku.
,,Amanda má jiný doprovod" odpověděl opět bez zájmu.
,,Co když tam nechci?" nedala jsem si pokoj. Buď mě vůbec neslyšel, nebo mojí otázku perfektně ignoroval. Dojedla jsem jogurt a odnesla obal do koše. Calvin se zvedl z gauče a pokynul mi, ať se jdu obout.
Pak jsme sjeli dolů a došli ke Calvina autu.
,,Mám jít dozadu?" optala jsem se radši.
,,Sedni si ke mně" otevřel dveře na místa spolujezdce. Posadila jsem se na sedačku a připoutala se. Calvin se posadil na místo rodiče a nastartoval.
,,Pás" poznamenala jsem a znázornila, aby ho zapnul. Calvin se už chystal rozjed a můj názor jako doma ignoroval. Sebrala jsem veškerou svou odvahu a odepla ten svůj svůj. Nahnula jsem se přes Calvina a vzala jeho bezpečnostní pas do ruky. Když jsem byli v tak těsné blízkosti, zastavila jsem se a pomalu se mu podívala do obličeje, který měl pár centimetrů ode mě, jestli jsem to nepřehnala. Ani se nehnul, byl úplně ztuhlý a díval se mi v klidu na zpět, přímo do oči. Usmála jsem se, dosedla na svou sedačku a zacvakla pás tam kam patřil. Narovnala jsem se a čekala co přijde. Ale nic se nedělo, Calvin vyjel z parkoviště a vyrazil bez jediné poznámky neznámo kam.

Cesta probíhala v tichosti, teda do chvíle, než jsem se ozvala já. ,,Co to mělo být?" otočila jsem se na Calvina.
Ten, jakoby mou otázku čekal, přesně věděl kam směřuji ,,Dal jsem ti ochutnat cigaretu".
,,Proč jsem jí měla ochutnat?" zamračila jsem se.
,,Řekla jsi, že do ruky jí nevezmeš" díval se před sebe a začel parkovat ,,a navíc... jeden z důvodu je, že jsem chtěl být lepší než Luke. Na tu party jsi šla se mnou, ne s ním".
,,Ale taky se tam o mě staral jenom on" poznamenala jsem fakt, že Calvin se v průběhu večera někam vypařil.
,,A já tě pak dotáhl domů" zaparkoval a otočil se na mě ,,opilou jsem tě odnesl, svlékl a vykoupal" nahnul se ke mě a stiskl mi stehno. Nevěděla jsem co říct, šel z něj strach. Vždycky když otevřu pusu, akorát se rozzuří. Calvin mi najednou odhrnul vlasy za ucho, nahnul se úplně k němu a zašeptal ,,Já tě umyl a vypadl, Luke by tě tam ojel" pak se malinko uchechtl. ,,Ale možná bys to tak chtěla..." zase se odmlčel a stiskl moje stehno ještě silněji ,,Chtěla bys to tak?". Chytil mě pod bradou a trochu mi zaklonil hlavu ,,Mám to příště udělat taky? ...Asi trochu přitvrdím". S těmi slovy se odtáhl a vystoupil z vozu. Já stále seděla přikovaná na sedačce a rozdýchávala, co se před chvílí stalo. Se zbláznil ne? Asi opravdu začnu přemýšlet nad Luka nabídkou, ale v jednom měl Calvin pravdu. I když jsem před ním byla opilá a téměř nahá, o nic se nepokusil. Pak jsem se trochu zamračila. Znamená to, že nejsem dost přitažlivá? Pak jsem si uvědomila, že zachazím v mysli moc daleko a radši také vystoupila. Calvin si zapálil cigaretu a vytáhl telefon. Stála jsem a čekala co teď.

Calvin's view

Proč musím být kurva takovej kretén? Letmo jsem se na ní podíval a potáhl jsi. Měla pravdu, o co mi včera šlo? Vlastně jo, já to vím, jsem prostě soutěživej kretén. Nelíbí se mi myšlenka, že volný čas tráví zrovna s Lukem a už vůbec ne, že on se z nějakého důvodu snaží ten čas trávit s ní. Potom znovu upoutala mojí pozornost, prošla kolem mě a posadila se na lavičku kus od auta. Teď se mě bojí, pecka. Ale proč musí mít furt tak blbý otázky. Co chce slyšet? Sorry, včera to pro mě bylo fakt velký sousto. Cítil jsem se fakt dobře, chtěl jsem si něco dokázat a zároveň jsem naprosto posedlý myšlenkou toho, jak jsi celkově nevinná a neskutečně se mi líbí, že tě můžu po kousíčkách kazit právě já.  A pak přišel ten moment. Dotknul jsem se její kůže a to jak její tělo zareagovalo, ta myšlenka, že se jí to líbí mě nutila pokračovat. Musel jsem pryč. Dojel jsem za Amandou a "vybil" si to tam.
Amanda je svolná ke všemu, ale není tam ani minimum citů. Ona o mě jeví zájem už od školy a já jí ho oplácím takhle. Prostě jsem to včera moc přepísk. Bylo to až moc osobní, stejně jako polibky. Sebral jsem se a šel za ní. Chtěl jsem něco říct, ale nenapadalo mě co, tak jsem si jen přisedl. Bella taky nic neříkala, takže jsem ještě chvíli mlčel.