Nahoře tentokrát Calvin, tentokrát kapitola vychází včas
Vzala jsem v koupelně lékárničku a došla jsem do obýváku. Calvin se posadil na pohovku a já si sedla naproti němu.
,,Takže..." otevřela jsem lákárničku a nejistě zvedla pohled k němu. ,,nakapu na rány desinfekci, dobře?".
Kývl hlavou na souhlas, ale nepřestal mě s úškleblem pozorovat.
Posunula jsem se blíž k němu a Calvin výrazně znejistěl.
,,Musím na tebe lépe dosáhnout" vyjasnila jsem svoje úmysly.
Ušklíbl se ještě víc a naklonil se ke mně ,,Tak prosím".
Namočila jsem vatičku do čisticí tekutiny a pomalu mu to přiložila k obočí. Čekala jsem cuknutí, zasyčení, prostě nějaký náznak bolesti, ale nic nepřišlo. Seděl bez sebemenšího pohybu, zatímco jsem mu otírala obličej.
,,Měl by si napsat Lukovi, že už jsi doma" podotkla jsem po chvíli.
,,Lukovi?" svraštil obočí.
,,No, chtěl vědět kdy dorazíš, asi abych tu nebyla sama" snažila jsem se mu dát rozumné vysvětlení.
Chvíli bylo ticho, potom odvrátil pohled a s pouhopouhým ,,Aha" se zvedl.
,,Měla by si jít spát" poznamenal a odešel do pokoje. Zůstala jsem sama sedět na pohovce, s desinfekcí v ruce, ale rozhodně jsem se ho neplánovala jít zeptat, co mu přelítlo přes nos.
Nakonec jsem lékarničku vrátila na své místo a došla do pokoje.
Ležela jsem na posteli a otevřela telefon a rychle jsem namačkala zprávu pro Luka.
Bella: je doma. Dobrou noc.
Chystala jsem se telefon vypnout, ale ještě mi cinkla zpráva. Čekala jsem, že to bude odpověď od Luka, ale číslo jsem neznala.
Unknown: Děkuji za ošetření, sladké sny
Došlo mi to, věděla jsem, že je to zpráva od Calvina a upřímně mě to docela zahřálo u srdce. Neodepsala jsem, jen jsem položila mobil a usnula.
~
Další den jsem vstala dost pozdě. Došla jsem do kuchyně, dala vařit vodu v konvici a podívala se na hodiny. Bylo 12:13, takže víc jak poledne. Zalila jsem kafe vodou a posadila se s ním ke stolu.
Otevřela jsem telefon a začala odepisovat lidem. První a jediná zpráva byla od Luka, tak jsem jí hned rozklikla.
Luke: dobré ráno, má dráha kamarádko, mohl bych tě vzít v pět ven?
Potěšil mě milý styl, jakým zprávu napsal.
Bella: Ty jsi mi ale kamarádský typ, ještě dám vědět, co chceš podniknout? :D
Luke: co film? ;)
Bella: jak říkám, dám vědět :)
Odložila jsem telefon a šla odnést hrníček od kafe. Na lince ležel papírek, kde bylo vážně krasopisně napsáno :
Dobré ráno, po půl 2 jsem doma
-Calvin
Vypadá to, že se dobře vyspal. Zasmála jsem se té myšlence v duchu a znovu koukla na hodiny. Teď ukazovaly 13:06, tak jsem rychle zvládla hygienu, převlékla se do šedých tepláků a bílého trička a ve chvíli, kdy jsem si sedala na gauč, se ozvaly klíče ve dveřích.
ČTEŠ
Raining - CZ
Romance"Tohle nejsem já Bello, podívej se na mě, tohle se mnou děláš ty!" zakřičel Calvin a otočil se na mě. ,,Možná právě se mnou, jsi to ty!" otočila jsem se k odchodu a zaslechla tiché zašeptání. ,,Já tě potřebuju" pomalu ke mně došel a pokračoval ,,chc...
