Došla jsem do svého pokoje a konečně jsem se tu rozhlédla. Byl to bílý a poměrně prostorný pokoj, kde ve středu stála manželská postel. Pomyslela jsem si, že je to jak v nějaké šílené fanfikci. Došla jsem k oknu a roztáhla závěsy, posadila jsem se na postel a přitáhla k sobě kufr. Vydechla jsem všechen vzduch z plic při myšlence, kolik věcí přede mnou leží na vybalení.
Večer
Otevřela jsem oči a protáhla se, zřejmě jsem při vybalovaní usnula. Zvedla jsem se a malém sem se přerazila o kufr, ležící na zemi. Vyšla jsem z pokoje a nahmatala světlo. Všude byla tma a mě došlo, že tu nejspíš budu sama, ale stejně jsem zkusila promluvit ,,Em, Calvine?".
Ozvalo se mi odpovědí jen ticho a tak jsem skoro zavolala ,,Haló?". Ticho bylo stále jediné, co jsem slyšela, tak jsem se pomalu vydala po chodbě do kuchyně.
Udělala jsem si kakao, hodila do něj pár kousků ledu a posadila se na pohovku.
Natahla jsem se pro ovládáč a stiskla "on". Televize se rosvítila a já začala přepínat programy. Nakonec jsem to nechala na nějakém pořadu o vaření a šla po sobě umýt skleničku. Zrovna když jsem jí uklízela do poličky, zarachtali klíče v zámku a Calvin vešel do chodby.
,,Dobrý večer" usmála jsem se na něj od linky, když vešel do kuchyně. ,,Ahoj" úsměv mi sice neoplatil, ale i tohle byl poměrně pokrok.
Vypadál unaveně, pomalu si sundaval bundu a hodil jí na pohovku. Vydal se pomalu k lince a bez jediného pohledu si vyndal skleničku. Zkusila jsem se držet pozitivní atmosféru, tak jsem zkusila začít mluvit první ,,Nemáš hlad? Mohla bych udělat třeba špagety, nebo jestli máš rybu mohla bych-" ,,Chci hlavně klid, skočil mi do řeči a na chvíli na mě upřel pohled. Pak se sebral a šel do pokoje. Chvíli jsem tam zůstala stát a pak jsem se taky odebrala nakutě.
ČTEŠ
Raining - CZ
Romance"Tohle nejsem já Bello, podívej se na mě, tohle se mnou děláš ty!" zakřičel Calvin a otočil se na mě. ,,Možná právě se mnou, jsi to ty!" otočila jsem se k odchodu a zaslechla tiché zašeptání. ,,Já tě potřebuju" pomalu ke mně došel a pokračoval ,,chc...
