Vyrazil jsem po chodech dolu a našel Bellu sedět samotnou u baru.
,,Kde je Luke?" vyrušil jsem jí z přemýšlení a ona se viditelně polekala.
,,Musel prý někam odejít, má mě v jedenáct vyzvednout"
Bella's view
,,Vyzvednout?" zamračil se Calvin.
,,Ano, ty máš jiné starosti a já se chci jít k němu koukat na film" nakrčila jsem nos.
,,Ale ty jsi můj doprovod" vyštěkl, ještě že všude hrála hlasitá hudba a nikdo si nás nevšímal. To on mě tu jako svůj doprovod nechal samotnou.
,,Aha a proto si zmizel?"
Calvin se ještě víc zamračil, ale pak najednou vypadal spíš zamyšleně.
,,Pojď si zatančit" řekl, nebo spíš rozkázal. Chytil mě za paži a dotáhl mezi ostatní páry, které si na tanečním parketu užívaly pomalé kapely.
Přitáhl mě k sobě kolem pasu a začel se pohybovat do rytmu hudby.
Neodvážila jsem si zvednout hlavu a podívat se mu do očí.
,,Nechci, aby si s ním šla" pronesl Calvin úplně klidným hlasem.
,,Tohle je na mně" zamračila jsem se a podívala se mu do očí. Koukal se na mě a v obličeji měl neutrální výraz.
,,Chci se napít". Touhle větou jsem ho vyzvala k tomu, že hned, jak dohrála písnička, jsme se opět přesunuli za bar.
,,Poprosím panáka vodky" poprosila jsem barmana. Asi to měl být pokus o provokaci, chtěla jsem aby Calvin věděl, že i když budu opilá, od Luka mi nebezpečí nehrozí.
,,Dáme si čtyři" poručil Calvin a tázavě se na mě otočil.
Barman před nás postavil čtyři miniaturní nápoje a Calvin dva posunul ke mně. Sebejistě jsem si jeden vzala a tekutinu si nalila do úst. Nechtěla jsem se teď cítit slabě, takže jsem se přemáhala, aby se mé rty nezkroutily do znechucené grimasy.
Calvin na mě zaujatě koukal a usmíval se...
———
Vypili jsme další spoustu dalších panáků a já už byla opravdu vysmátá. Calvin jako vždy působil střízlivě a měl vážnou tvář.
,,Proč žárlíš, Calvine?" píchla jsem ho výsměšně do hrudi a napila se drinku.
,,Proč bych na tebe měl žárlit?" koukl na mě podrážděně.
,,Vadí ti to mezi mnou a Lukem" bránila jsem se.
,,Je mi to jedno... " odfrkl.
,,Takže můžu?" cítila jsem naději.
,,To co s tebou plánuje Luke ti můžu udělat taky...A mnohem líp" uchechtl se. Protočila jsem pohoršeně oči a napila se.
,,Pojedeme domu" zvedl se Calvin a zaplatil útratu. Než jsem stihla něco říct, vzal mě za ruku a tančícím davem mě táhl ven. Nastoupili jsme do černého auta a Calvin vyjel.
,,Opravdu bys neměl řídit opilí" jako vždy jsme upozornila na fakta.
,,Opravdu bys mě neměla napomínat Jahonsonová" zasyčel.
,,A co když budu?" nedala jsem si říct.
A tak si to odneseš" ďábelsky se usmál a stiskl mi stehno nad kolenem.
Raději jsem to nekomentovala a dívala se z okýnka. Zastavili jsme před vysokou budovou, mně už dobře známou a vystoupili z auta.
,,Ještě si něco zařídím, tady jsou klíče a zatím třeba příprav láhev" poručil Calvin a znovu na sedl do svého auta. Dívala jsem se Dokud nezmizel za zatáčkou a potom zašla do vchodu. Doma jsem si umyla hlavu a osprchovala se. Konečně po dlouhé době. Pouze s osuškou kolem sebe, jsem šla připravit jeho večeři. Whiskey.
Pak jsem si všimla, že na gauči leží jeho bunda. On je doma? Rozběhla jsem se do pokoje a zabouchla za sebou dveře. Hlavně se rychle obléknout. Nasoukala jsem se do kraťasů a taháhla si tílko. Najednou mi zabzučel telefon.
Luke: Ahojky, kde tě vyzvednu?
Zamyslela jsem se, musím Calvina přesvědčit. Vyšla jsem ještě z mokrou hlavou z pokoje a šla najít Calvina. Předtím musel být v pokoji. Zaklepala jsem a čekala. Znova už jsem tam nechtěla vejít, po tom, co se stalo minule. Něco se z pokoje ozvalo a po chvíli otevřel. Stál mezi dveřmi bez trička a potemnělá atmosféra jeho pokoje, tomu dodala úplně jiný rozměr. Od prohlížení jeho těla, mě vyrušilo on.
,,Prohlížíš si mě?" vytáhl koutky do úšklebku a já se začervenala.
,,Nebuď vždy tak sebestředný" kousla jsem se do jazyka, aby můj obličej nabraj jinou barvu.
,,Ale pro to mě nerušíš, že?" ušklíbl se a čekal na ujasnění situace.
,,Vlastně" udělala jsem psí oči ,, jsem si říkala, jestli sis to s Lukem nerozmyslel".
,,Ne" odvětil a chtěl zavřít dveře.
,,Calvine" strčila jsem mezi dveře nohu a vzápětí litovala, protože dveře vážně zkusil zavřít.
,,Prosím" zašeptala jsem. Calvin se chvíli tvářil zamyšleně, ale pak obličej povolil a přikývl.
,,Luke může přijít sem" řekl poněkud s nezájmem.
,,Opravdu?" zněla jsem trochu nedůvěřivě.
,,Postarám se o to sám" a s těmito slovy, zabouchl dveře.
Trochu kratší kapitolka, ale alespoň něco.❤️
ČTEŠ
Raining - CZ
Romance"Tohle nejsem já Bello, podívej se na mě, tohle se mnou děláš ty!" zakřičel Calvin a otočil se na mě. ,,Možná právě se mnou, jsi to ty!" otočila jsem se k odchodu a zaslechla tiché zašeptání. ,,Já tě potřebuju" pomalu ke mně došel a pokračoval ,,chc...
