milá Týno Nevím jestli si na mě vzpomínáš, ale dozvěděl jsem se, že dnes slavíš 19 narozeniny. Přeji ti hodně zdraví, štěstí a hlavně lásku tvých nejbližších. Ps. Nikdy na tebe nezapomenu. S láskou Tvůj Janek
Když jsem zprávu dočetla, začali téct po tváři slzy štěstí. Oblékla jsem si tedy něco lepšího než triko a tepláky. (protože jsem doufala, že mi udělají jako každý rok tajnou oslavu)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Můj outfit vypadal asi takhle (Týna má valsy normálně jako Týna- Evička Burešová)
Když jsem scházela schody do hospody úsměv mě stuhl, protože tam nikdo nebyl. Podívala jsem se i v kuchyni nikdo. Vrátila jsem se zpět do pokoje a počkala na večeři. Když jsem vyšla z pokoje a chtěla jsem jít na večeři. Někdo mi zakryl oči šátkem a já vůbec netušila, co se děje. Když mi ten někdo sundal šátek. Ozvalo se hlásité "překvapení". Když jsem si převzala všechny dárky a poděkovala za ně. Vyběhla jsem do půlky schodů do hospody. "prosím o chvíli pozornosti" řekla jsem celkem nahlas. Chvíli jsem počkala až se všichni uklidní "jsem velice ráda, že vám můžu oznámit... Dostala jsem stáž v mezinárodním lázeňském areálu jako překladatelka" oznámila jsem hrdě. Všichni začali okamžitě tleskat a gratulovat mi.
Začala jsem rozbalovat dárky a každému jsem za něj poděkovala. Najednou jsem uslyšela známí hlas. "Dobrý den nevíte kde bych mohla najít Týnu". Ten hlas jsem poznala byl Hany. "Hani tady jsem" řekla jsem a zamávala na ni. "ahoj Týno Janek vám posílá dárek k vašim 19 narozeninám a co vám přeje je zde v obálce" řekla a podala mi krabici i obálku. "děkuji moc a řekni mu, že jsem na něj taky nezapomněla a přeji mu brzké uzdravení.... nashledanou Hani" Já se rozhodla, že krabici si rozbalím, až budu sama.
Oslava skončila až pozdě v noci. Dárek jsem si rozbalila tedy až ráno. Když jsem otevřela krabici, začaly mi téct slzy, protože se v ní ukrýval nový počítač, mobil a tablet s elektronickou tužkou. Nikomu jsem nic neříkala zatím to bude moje tajemství.
Bylo úterý a já se rozhodla, že zítra maximálně ve čtvrtek vyrazím do Lázní (mé nové práce) Zabalila jsem si věci na týden, elektroniku darovanou Jankem. Zjistila jsem polohu areálu a našla jsem si vlak. Když bylo vše připraveno na můj zítřejší odjezd, vzpomněla jsem si na obálku kterou jsem dostala v neděli od Hany.
Ahoj Týno Přeji ti vše nejlepší k tvým 19 narozeninám. Proč zrovna tenhle dárek. Protože jsem se bavil s lidmi ze statku a zjistil jsem, že je tvoje technika na provoz statku je nevyhovující a taky vím, že ráda kreslíš. Toto je zhruba vysvětlení, proč tento dárek. Mám pro tebe ještě jednu dobrou zprávu, Viktor dostal trest 30 let odnětí svobody za znásilnění těch holčiček a další jeho tresty se budou sčítat. S láskou Tvůj Janek
Zase mi po tváři tekly slzy. Ráno jsem všem o Viktorovi oznámila Bětě a společně se Sylvou jsme vyrazily na nádraží. "Týnuše drž se" mávala mi se slzami v očích Sylva,když jsem nastupovala do vlaku. "Ty se taky drž a kdyby něco zavolej, ode dneška se mi konečně dovoláš." mávala jsem zpátky Sylvě, které se na mě dívala nevěřícně dívala, protože můj starý mobil, který je teď na statku, se strašně rychle vybíjel a tak se mi nikdy nikdo nedovolal.
Vlak vyjel a já s očekáváním čekala na mou zastávku.
