láska na první záchranu

Odpověďi na naše otázky

Janek
"Běto" začal jsem opatrně "jak jsem se dostal včera do pokoje" chvíli jsem čekal ale pak Běta začala mluvit" včera Julča pracovala za Týnu, protože se celý den neobjevila.. což nám přijde divné... včera Julča zvedala židle, pak uslyšela vaše nedokončené pozdravení a po chvíli se ozvala velká rána "  dokončila svůj monolog, když mi pokládala na stůl výbornou svíčkovou
" měl jsi roztrženou kůži nad okem a s pomocí Toma jsem tě donesli na pokoj... Janků vy jste celý den nepil a nejedl jinak by se vám to stát nemohlo.. A.. my se teď ptáme každého... nevíte kde by mohla být Týna" já to věděl, ale nevěděl jak jim to mám říct." jdu si zaběhat..." v tu chvíli na mě Běta vrhla vyčítavý pohled "nebojte dám jen cca 1 kilometr a můžu vás ujistit že Týna je v pořádku... Ale chci to říct všem najednou... Můžu vás poprosit o to a byste je shromáždila kolem třetí odpolko" Běty úsměv vypovídal vše "děkuji" pozdravil jsem Bětu a vyběhl na zkracenou trasu, ale  dal jsem si ji jen jako procházku

Týna
"vaše první otázka byla, zda-li budete mít následky... následky mít bohužel budete..." ale když viděla můj výraz pokračovala dál v monologu "jaké... nebudete moci kouřit, budete mít v místech  popálenin třetího stupně malé jizvičky tak cca ještě rok a... To pro vás bude asi s provozem statku trochu náročnější... po dobu dvou měsíců tedy dnes je 1. října tak zhruba do 1. prosince bude se muset distancovat od stresu a pokud bude mít další srdeční selhání bude to muset být až do 24 prosince" zakončila svůj dlouhý monolog s nejasný výrazem "dobře a... kdy budu moct z nemocnice..." zeptala jsem se s rozpačitým tónem hlasu "cca 7 až 10 dnů, ale nemohu vám to zaručit" "a.. nevíte kdy za mnou přijde první návštěva" zeptala jsem se váhavě "myslím že by měl přijít někdo během zítřka, ale nevím to jistě a tady.. máte ovládač od televize s netflixem i hbgo nevím jak se to přesně říká☺️ a.. na nočním stolku máte telefon" "děkuji a.. nashledanou" neměla jsem sílu volat Bětě na statek, tak jsem si pustila televizi a na netflixu jsem si našla můj oblíbený anglicky film

Janek
V kapse mi začal zvolit mobil, samozřejmě volala Hana "Dobrý den Hano copak potřebujete" a v hlase jsem se snažil nic jako únavu, strach a nervozitu neukazovat, nervózní jsem byl protože se velmi rychle blíží třetí hodina "Janku vy mi něco tajíte" "sakra Hani před vámi nic neskryji"
"tak co stalo se včera něco zvláštního" byla zvědavá Hana
"ano vaše karty zase nelhaly.. víte jak jsem tady na statku tak jsem včera zachránil jeho  majitelku Týnu Popelkovou....a" nestačil jsem to doříct, protože mě Hana přerušila "karty říkali že se něco stane i vám a stalo"
"na louce kde jsem zachránil Týnu, jsem nechal jídlo i pití..."
Zase mě přerušila Hana "takže to s vámi muselo švihnout"
"taky by se to tak dalo říct ale naštěstí jsem zkolaboval na statku, kde se o mě postarali a.." když jsem se podíval na hodinky zjistil jsem že jsou za půl hodiny tři  "Hani všechno vám řeknu zítra,až přijedu do Prahy, ale teď musím končit"
"já vím máš něco důležitého ahoj Janku"
Než jsem došel na statek zavolal jsem Týně a doufal že to zvedne.
"haló tady Krystýna Popelková, kdo je tam" ozvalo se z  telefonu
"Dobrý den tady Janek Linhart, včera jsem vás zachránil z hořícího seníku"
"mám na vás tolik otázek, ale vím že něco potřebujete tak copak to je"
"nikdo na statku zatím neví, že jste v nemocnici proto vám za chvíli přinesou vás počítač a já vám přes Skype zavolám kolem třetí hodiny " Týna mě přerušila ale od ní mi to nevadilo, protože poslouchat její hlas bylo uklidňující
"počítač už tady mám takže si ho mám zapnout a kolem třetí mi zavoláte a já se budu moct vidět s rodinou a přáteli....." bylo slyšet že byla dojatá "Janku moc vám děkuji za záchranu a... děkuji vám jaký jste člověk" už jsem ji nechtěl dál zdržovat tak jsem se rozloučil a vyšel směrem ke statku.
Hovor s Týnou probíhal v pohodě, nejvíc jsem mluvil asi já pak Týna, protože nejn ona, ale i všichni ostatní měli plno otázek.
Když hovor skončil, domluvil jsem se s lidmi ze statku, že mi dají neco pro Týnu, abych ji to mohl zítra předat.
Najednou jsem ucítil Bětinu ruku na mém rameni a do ucha mi pošeptala "Janku pojďte se mnou musím vám něco říct"