Týno co se děje

182 5 1
                                    

Janek
Moje oči se na ní dívali jako na něco, co je jejich poslední záchrana.
Na od odpověď jsem musel chvíli čekat, ale dočkal jsem se.
"jsem její kamarádka takže vám neprozradím, kde ji najdete, ale víte jak je na konci lesa kaplička a u ní za rohem lavička, tak tam musite být v tenhle pátek nejdéle v šest, protože jinak by si vás Týna mohla všimnout....... My si tam s Týnou obvykle sedáme, ale já s ní nebudu protože se vymluvím na bolavý kotník, ale dál co dělat neporadím" dokončila svůj tajemný monolog ta dívka, ale byl jsem rád že mi pomohla
"děkuji vám za pomoc" řekl jsem ji
"běžte pryč Týna už jde z bazénu ať vás tu nevidí" řekla ta dívka
"ještě jednou děkuju a nashledanou" řekl jsem té dívce a pádil za Cate do pokoje.

Cate už na mě čekala, ve dveřích.
Věděl jsem na co se bude ptát, tak když jsem kolem ní procházel, řekl jsem jí "Cate udělej dva čaje a sejdeme se na balkoně jo samozřejmě ti vše do detailu vylíčím"
Na balkoně jsem ji vše převyprávěl.
Když jsem jí vše vylíčil, byla vidět, že je nadšená, ale zarazila mě její další otázka.
"Janku a jak to dopadlo s tím Viktorem u soudu".
Musel jsem s pravdou ven "protože se proti doživotnímu vězení samozřejmě odvolal je na podmínce venku" řekl jsem Cate se slzami v očích protože mám o Týnku strach.

Další dny se nic nedělo jen se mi zdálo, že jsem viděl Viktora, ale to je hloupost.
V pátek jsem vyběhl v pět a za pět minut šest už jsem seděl na lavičce kde jsem se měl s Týnou setkat. Protože je Viktor stále na svode mám u sebe vždy pepřový sprej a provaz.

Týna
Byl pátek kolem šesté a já jsem přišla na recepci, ale Lucka tam nebyla,ale byl tam Tomáš její přítel.
"Tome nevíš kde je Lucka máme jít spolu běhat" zeptala jsem se Toma.
"říkala ať ti vzkážu že ji není nějak dobře ať jdeš dneska sama" řekl Tom.
Bylo mi to divné, ale brala jsem to jako fakt a tak jsem v klidu vyběhla.

Když jsem probíhala lesem chytl mě někdo za ruku a táhl z cesty směrem do hlubokého lesa. Když jsem se konečně vzpamatovala, že to není Janek, ale byl to Viktor, začala jsem křičet "pomóc... Pomóc" křičela jsem co nejvíc nahlas.
Viktor vytáhl od někad provaz přivázal mě ke stromu, začal že mě strhávat oblečení.
"pokud nepřestaneš křičet,jenom se to horší" řval na mě Viktor.
Co mi tak může udělat, křičela jsem dál.
Zakřikla jsem to, když ze mě strhal všechno moje oblečení, vytáhl nůž a asi třikrát mě řízl do břicha.
Křičela jsem ale dál.

Janek
Seděl jsem na lavičce a najednou slyším Týnu jak křičí o pomoc.

láska na první záchranuKde žijí příběhy. Začni objevovat