láska na první záchranu

Nová práce

Týna
Moje zastávka už se čím dál tím rychleji  blížila.
"následující zastávka...." jméno zastávky mi připomnělo, že za chvíli vystoupím, nasednu do autobusu a potom už moje cesta skončí.
Vlak zastavil, já si ještě jednou zkontrolovala jméno zastávky, bylo správné. U dveří jsem se nadechla a vykročila pravou nohou na nástupiště.
Podívala jsem se (do mého nového mobilu)  z jakého nástupiště a za jak dlouho odjíždí autobus do Lázní.
Autobus 13, odjíždí z terminálu B/2 v 10.55
Podívala jsem na hodinky, které jsem dostala tentokrát od lidí ze statku a ne od Janka, je 10.45
Vše stíhám tak akorát, jen teď najít nějaké ukazatele.
Cestu na terminál jsem nakonec našla, podívám se na hodinky 10.54, takže jsem si stoupla na terminál, odkud měl autobus odjíždět.
V klidu jsem nastoupila do autobusu a ten vyjel společně se mnou a několika dalšími cestujícími na poslední část mé cesty.
Autobus zastavil nedaleko areálu, vystoupila jsem a zamířila k areálu.
Za chvíli jsem už stála před vchodem na recepci.
"Dobrý den moje jméno je Krystýna Popelková" představila jsem se na recepci.
Na recepci stáli muž a žena.
Muž se ke mě přistoupil a představil se "Dobrý den moje jméno je Lukáš Verner, jsem majitel a ředitel tohoto areálu a je mi ctí, že jste se rozhodla zde pracovat"

"mohu se zeptat, kdy domluvíme podmínky mé práce" zeptala jsem se Lukáše.
"pokud si chcete odpočinout ukážu vám pokoj a domluvíme je zítra nebo můžeme teď hned" řekl Lukáš jakoby se mnou flirtoval
"raději teď" řekla jsem mile

Lukáš mě zavedl do nějakého reprezentativního sálu. Byl tam dokonce i projektor.
Ukázal mi ať se posadím.
Hned začal mluvit "normálně byste musela projít překladatelskou zkouškou, ale protože máte výjimečný talent, nemusíte jí postupovat" řekl a pokračoval s veselým tónem hlasu dál.
"můžete si vybrat buď práci osobního překladatele nebo překladatele na recepci"  řekl teď už vážněji Lukáš
na recepci jsem pracovat nechtěla, ale zeptala jsem se jinak "jaké výhody má práce překladatele osobního oproti tomu na recepci"
Chvíli jsem na odpověď musela čekat ale Lukáš začal vážnějším tónem mluvit. "na recepci jste trochu méně placená a máme,.. na tomto pracovním místě máme dostatek pracovníků" řekl vytáhl dva papíry, které mi zatím nepodal.
"a osobní má více volna, může si vybrat klienty a schopných osobních překladatelů máme málo" řekl Lukáš sromně.
"dobře já si vyberu spíše toho osobního" řekla jsem protože, tato nabídka mě zaujala více.
"dobře tady máte podmínky, výhody a pokud chcete můžeme podepsat i smlouvu o práci" řekl Lukáš a podal mi tři papíry,které jsem důkladně přečetla a všechny podmínky mi vyhovovaly.

Lukáš mi podal smlouvu a já si ji opět důkladně přečetla, ale narazila jsem na něco, čemu jsem nerozuměla.
"Lukáši co má znamenat ta otázka na odvětví, kterým chcete jít" a ukázala jsem mu ten jeden bod, který jsem nechápala
"to znamená, že když si jedno vyberete budete dostávat klienty, kteří chtějí pouze vaše odvětví" kývla jsem jakože to chápu.

Další rozhodování bylo tady a já jsem fakt dost nerozhodná.
Učitel, klasika překladatel a obecně vše, no takový žolík.
Dobře chci jen učit, zaškrtla jsem pouze možnost učitele, podepsala na dvou místech jak mi ukázal Lukáš a on to podepsal na místě pro zaměstnavatele. To samé jsem udělala i s kopií pro mě jako doklad o práci  (Lukáš to samozřejmě podepsal taky).

Tak to šlo asi týden, nikdo moc učit nechtěl, takže jsem jela na týden domů (plán mé práce vzniká během celého týdne a já ho dostanu nejpozději v neděli ráno na mail), protože jsem na tento týden nikoho neměla.

Týden na statku probíhal normálně, ale uběhl tak strašně rychle.
Je pátek, to znamená, že se zítra vracím do Lázní.
V sobotu ráno si kontroluji mail.
Najednou mi přišel mail a v něm plán na další týden, úplně plný.
Tak si ho pročítám a najednou narazí mé oči na známé jméno.