Zpět v akci//CZ FF✔️

6.

Všem jsem dala sluchátko, než jsme nastoupili do dodávek.

Sam a Natasha byli řidiči a každý vezl jeden tým. Byla jsem hrozně nervózní.

Ještě jsem nepodnikla žádnou takovou akci. Skoro jsem nebyla ani v boji.

Všichni jsme vystoupili z dodávek. Peter si nandal masku, Steve si vzal do ruky štít a ostatní si nachystaly zbraně.

Vzala jsem si jeden šíp ze zásobníku a přiložila ho k luku.

Se střílením jsem nesekla už jen kvůli tátovi. Zdálo se mi, že jsem se i zlepšila.

Peter měl na zádech batoh s trhavinou a já měla strach, že se něco stane a bouchne to v nesprávnou chvíli.

Vešli jsme do budovy a já uslyšela dva výstřely.

Strážní, co stáli u dveří padli k zemi a my se rozdělili na týmy.

Wanda nás zavedla ke schodům do sklepa, kde byly cely. Střelila jsem do ramene jednoho strážného, co se k nám rozběhl a všichni jsme sešli schody.

Vešli jsme do dlouhé chodby a mě málem spadla čelist až k zemi.

Wanda říkala, že je tam hodně cel, pod čímž jsem si představila číslo dvacet. Ne milion.

Chodba se nakonci větvila do dvou dalších.

Wanda šla za námi, Steve před námi a já s Peterem měla za úkol se dívat do cel.

Buď byli prázdné, nebo tam byli mutanti, či nějaká divná zvířata.

Steve srazil k zemi muže, co vyběhl z jedné z chodeb a my jsme šli dál.

Peter s Wandou šli vlevo a já se Stevem vpravo. Domluvili jsme se, že kdyby Bruce někdo z nás našel, tak si dáme vědět.

Nahlížela jsem do cel z obou stran, ale nikde ho neviděla.

,,jak jste na tom?" ozval se ve sluchátku Samův hlas. Bylo slyšet, jak vystřelil. Naskočila mi z toho husí kůže.

,,rozdělili jsme se, je tu víc chodeb. U nás zatím nic" promluvila jsem po aktivaci mikrofonu.

Zvedla jsem se na špičky, abych viděla malým oknem do cely a zatajila dech.

Nedokázala jsem hnout ani prstem, když jsem uviděla, kdo sedí vevnitř.

Byl úplně bílý a vysílený. Seděl u zdi a koukal do blba. Oči měl unavené a přivřené.

,,máš ho?" vrátil se Steve, když si všiml, že za ním nejdu.

Odstoupila jsem od dveří a opřela se vedle nich o zeď. Steve se podíval do okénka a nasadil výraz jako já.

,,musíme ho odsud dostat, Steve" zašeptala jsem a podívala se na něj s očima plnýma slz.

Chtěl něco říct, ale ve sluchátku se ozval Peterův hlas. ,,máme ho" s nadějí jsem s podívala na Steva.

Nemohli jsme ho tu nechat. V životě bych si to neodpustila.

,,Petere potřebujeme tu trhavinu i sem. Našli jsme... Lokiho" promluvil Steve do sluchátka.

Chvíli bylo ticho, ale pak se všichni začali překřikovat a ptát se jak je to možné.

Nedokázala jsem si na to odpovědět ani já sama. Měl být mrtvý!

,,dojdu pro ni... Stef stůj tady a braň se" promluvil prvně do sluchátka, pak na mě a rozešel se směrem kudy šel Peter.

Vytáhla jsem si šíp ze zásobníku a roztřesenýma rukama ho přiložila k luku.

Přes slzy jsem skoro neviděla, takže jsem doufala, že nikdo nepřijde, protože bych byla schopná ho zabít.

Loki vypadal příšerně. Měl být mrtvý, ale on tak doopravdy vypadal.

Seděl tam jako tělo bez duše a nehnul ani brvou. Jen koukal do zdi naproti němu.

Steve se po chvíli vrátil a nesl tři oranžové cihličky.

Schovala jsem šíp, vzala si od něj trhavinu a podala mu luk, protože mi překážel.

,,máme žezlo. Takže všechno najednou?" zeptal se Bucky. Vychází to. Všichni mu to potvrdili.

Dvě cihličky jsem dala na panty a jednu na zámek tak, aby byly kousek od sebe.

Vzala jsem si od Steva luk, dala do něj šíp a oba jsme zašli za roh.

Sam potvrdil, že jsou připravení vzít žezlo a to samé udělal Steve a Wanda s Peterem. Jdeme na to.

Namířila jsem šíp na jednu cihličku a zklidnila svůj dech jak jen nejvíc to šlo.

Slzy jsem dostala z očí a čekala na odpočet, abych mohla vystřelit a dostat ho ven.

Pokud bych se trefila do jedné z trhavin a ona vybouchla, tak by vybouchly i ty zbylé dvě.

Já měla šípy a Peter zbraň, ale účinek to mělo mít stejný. 

Všechny týmy to museli udělat stejně, protože by se určitě aktivoval alarm a kdyby to někdo udělal dřív, tak bychom se odsud nedostali.

Tři, dva, jedna. Vystřelila jsem a schovala se za roh.

Uslyšela jsem výbuch tak silný, že jsem si musela překrýt uši. Tělem mi projela tlaková vlna.

Vzala jsem nohy na ramena a vběhla do celi.

Loki zvedl hlavu a chtěl něco říct, ale nakonec zavřel pusu a jen na mě zíral jako na ducha.

,,proboha" klekla jsem si k němu, odložila luk a vzala jeho tvář do dlaní.

,,jsi skutečná?" chytl mě za zápěstí a já se zasmála. Vypadal jako kdyby byl zdrogovaný, což byla jedna z možností.

Přikývla jsem, hřbetem ruku si setřela slzy a pomohla Stevovi, když ho zvedal.

Sebrala jsem ze země luk a vyšla z celi jako první. Hned jsem musela vystřelit dva šípy.

Na konci druhé chodby jsem uviděla Petera, Wandu a Bruce.

Bruce nebyl tak zřízený jako Loki, takže šel po svých. Hned k nám přispěchal a podepřel Lokiho z druhé strany.

,,ráda vás vidím" otočila jsem se na Bruce přes rameno, když jsem vystřelila na dalšího muže.

,,já vás všechny taky, i za takové situace" oplatil a já si vzala ze zásobníku poslední šíp.

Bez dalšího zastavení jsme se dostali až ke schodům. Peter s Wandou šli první a já jim kryla záda.

Už to vypadalo, že se hned dostaneme ven, ale jak už to bývá, tak to nešlo hladce. Karma je svině.