TRUST ME [JIKOOK]

🥀18.kapitola🥀

Chvilku nám to zabralo, než jsme se dostaly ke kavárně. Mezi tím bylo takové to trapné ticho, protože si nikdo neměl co říct. Došli jsme do kavárny, kde jsme si sedly ke stolu pro dva a já si nervózně začal hrát s prsty pod stolem. Po nějaké chvilce za námi přišla slečna s hezkým úsměvem „Dobrý den, máte vybráno?“ podíval jsem se na Jimina „Ano, poprosím dvě horké čokolády a dva malinové dortíky“ vřele jí odpověděl a ona s vřelým úsměvem odešla.

„No tak co máš v plánu zítra?“ zeptal se skousl jsem si ret „N…no asi nic moc jen se budu dívat na nějaký film a učit se, protože v pondělí píšem nějaký test“ odpověděl jsem mu trochu rozklepaně „A co ty?“ zeptal jsem se, abych rozvedl konverzaci „No asi to samý jen bez toho učení“ usmál se na mě a já mu úsměv oplatil.

Akorát přišla paní s naší objednávkou „Tak tady to máte“ vřele se na nás usmála „Děkujeme“ s úsměvem jsem ji odpověděl. Potom jsme si ještě nějak povídaly, dojedly jsme, a i dopily a potom nastalo hádání kdo to zaplatí „Jimine já to zaplatím!“ trochu jsem do něj šťouchl „Děkuji, naskládanou“ usmál se na paní a otočil se na mě, že už mám jít. Nafoukl jsem tváře a trochu naštvaně jsem odcházel z kavárny.

„Příště to platím já!“  Jimin se jen zasmál a já se usmál nad jeho smíchem. Zabrněl mi telefon psala mi mamka „Ahoj jungkooku, jen jsem ti chtěla poprosit až půjdeš domů koupil by jsi nějakou zeleninu, děkuju 😊“ 

„Co se děje?“ zeptal se Jimin „Nic jen mamka chce, abych se ještě stavil v obchodě až půjdu domů“ Jimin jen přikývl „Nechceš s…se jít ještě projít do parku?“ zeptal jsem se ho „Můžem“. Tak jsme vyšly, za nějakou tu chvilku jsme byli v parku a sedly jsme si na lavičku před menší rybníček „Mám to tu rád, dobře se tu přemýšlí“ řekl, když se díval na pár plavoucích kačenek. Jen jsem přikývl.

Po nějaké době sem se rozhodl, že už půjdu domů „N..no tak já už budu muset jít abych ještě stihl dojít do toho obchodu“ řekl jsem po nějaké době ticha „Dobře tak se měj a zítra si ještě napíšem?“  jen jsem přikývl a teď přišla moje oblíbená část na loučení ‚objetí‘ pomalu jsem se k němu rozešel a obmotal mu ruce okolo jeho pasu a nasál jeho tak příjemnou vůni   Miluju na něm to jak krásně voní   prolítlo mi hlavou. Když jsem se odtáhl tak jsem mu naposledy zamával a potom se rozešel domů.

„Jsem doma!“ zakřičel jsem a pověsil si bundu na věšák boty jsem dal do botníku. „Mami?“  potom jsem jí uviděl v kuchyni se sluchátky, jak vaří a tancuje trochu jsem se uchechtl položil jsem tašku se zeleninou na zem a bafl jsem na ní. Jen nadskočila a já se začal smát „Tohle mi neděl, víš jak jsem se lekla!“ a začala se smát se mnou. Ještě chvilku jsme se tam smály „Promiň já musel“.

Zvedl jsem tašku ze země „Na tady máš tu zeleninu“ podal jsem jí tašku „Děkuju, tak jí umyj a nakrájej“ usmála se na mě a já tak udělal. Po tom, co jsem nakrájel zeleninu jsem jí dal na stůl a mamka udělala to samé akorát s jídlem co uvařila. Začaly jsme společně večeřet. Když jsme dojedly tak jsem mamce pomohl s umýváním nádobí a potom jsem se rozhodl jít do svého pokoje.

Když jsem vešel do pokoje rozhodl jsem se pro horkou vanu na uvolnění. Přišel jsem do koupelny, kde jsem začal napouštět vanu, a ještě jsem tam dal bombu do koupele, protože ta tam nesmí chybět. Pak už jsem ze sebe sundal jen oblečení a vlezl do horké vody. Ještě jsem si tam zapálil svíčku na lepší a více uvolňující atmosféru.

Po nějaké té době přemýšlení jsem z vany vylezl, usušil se a vzal si na sebe boxerky a volné tričko tak jako včera. Když jsem si zalezl pod peřinu a nemohl jsem usnout tak jsem se rozhodl, že si pustím ještě nějaký film. Natáhl jsem se pro svůj notebook a najel na netflix. Našel jsem tam něco, co by mě mohlo bavit a začal se dívat. Když film skončil tak bylo 11:49 a už se mi klížily oči, a tak jsem se rozhodl jít spát. 

Ráno jsem se probudil díky zvuku ze zdola. Mamka zase uklízí, jen jsem se to ignoroval a přetáhl si peřinu přes hlavu a snažil se ještě usnou, což se mi samozřejmě nepovedlo. Odhrnul jsem ze sebe peřinu a šel do koupelny vykonat ranní hygienu. Když jsem vešel zpátky do svého pokoje, kde jsem ze skříně vzal šedé tepláky a modrou větší mikinu a sešel dolů si pro snídani.

Na snídani jsem si udělal mysli s jogurtem a k tomu jsem si nakrájel nějaké ovoce a začal jsem to jíst. Když jsem dojedl tak jsem umyl misku a talíř a vydal se zase do svého pokoje. Tam jsem si vzal učebnice a sešity a začal si tak nějak opakovat co jsme se učily tenhle týden, abych v pondělí něco uměl.

Po dlouhých 2hodinách jsem si řekl, že si dám aspoň chvilku pauzu a došel jsem si pro nějaké jídlo a pití a zase zalezl zpátky do pokoje tam jsem si pustil nějaký film a začal se dívat. Když film skončil tak jsem si řekl, že se půjdu odívat na to učení. Zasedl jsem za stůl a začal si pročítat zápisky. Ale někdo mi vrazil do pokoje „Jungkooku, jsi tu zavřený celý den, co kdyby ses šel projí hm?“ řekla mi mamka „Ale mami, musím se učit zítra píšem nějaké testy a já nechci dostat špatnou známku“ řekl jsem jí důvod, ale moc jí to nepřesvědčilo. „No tím líp, jen běž běž aspoň si provětráš mozek a bude ti to líp myslet“ řekla a já už se s otrávením zvedal a šel se obouvat. Vzal jsem si na sebe tenkou bundu, klíče a vyrazil. Rozhodl jsem se jít do parku.

V tom jsem, ale někoho viděl jak sedí na lavičce v parku byl to…….Jimin. seděl u toho menšího rybníčku jako včera. „Ahoj Jimine“ zavolal jsem na něj a on se po mně podíval a trochu se usmál „Co ty tu?“ zeptal se „No celý den jsem byl v pokoji a učil se a mamka mi řekla že mam jít ven a provětrat si mozek“ on jen přikyvoval na to, že chápe „A ty?“ podíval jsem se na něj a na chvilku jsme navázaly oční kontakt „No přišel jsem sem přemýšlet“ povzdechl si „Naši se kvůli mně hádají a já už jsem je nechtěl dál poslouchat, tak jsem šel sem, protože tady je klid“ odpověděl a stekla mu slza po tváři, ale hned jí setřel.

„Aha tak to je mi líto“ pak mě něco napadlo něco, co bych už nechtěl zopakovat, ale teď na to byla docela vhodná chvíle. Pomalu jsem se na něho podíval a on taky, začal jsem mu hypnotizovat ty jeho nadýchané a růžové rty. Koukali jsme si do očí a já se k němu pomalu nahýbal a, když jsem byl skoro u něj tak se odtáhl „Promiň, ale tohle já nechci“ trochu ve mně hrklo a zastavil se mi dech.

„Jsi fajn kluk, ale tohle by nešlo“ podíval jsem se na něj se slzami v očích „J..já u..už asi p...půjdu“ zvedl jsem se a začal rychle jít pryč „Jungkooku počkej!“ slzy mi začaly stékat po tvářích ještě víc. Snažil jsem se zadržet vzlyky. Trochu jsem zrychlil krok a za pár minut jsem stál před svým domem. Pomalu jsem odemkl a vešel, slzy mi pořad tekly a nešlo to zastavit. „Ahoj, máš hlad?“ zeptala se mě mamka, nic jsem jí neřekl a prostě odešel do pokoje kde jsem se zamkl. Svezl jsem se po dveřích dolů a začal jsem na plno a už jsem ani ty vzlyky nedržel v sobě. Vše jsem to pustil ze sebe ven.

V jednom kuse mi zvonil mobil a přicházeli mi zprávy, ale já jsem to ignoroval „Co jsem si myslel!“ zařval jsem na celý pokoj a rozbrečel jsem se ještě víc. Po nějaké době se mi začala motat hlava a já jsem upadal do spánku se slzami v očích a s hlavou plnou toho co se stalo. 

_______________________________________

- dneska trochu delší 😄

- omlovam se za chyby 🙈💜

- JINAK VŠEM PŘEJI ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK 2021 ✨🎊🎉

- I PURPLE YOU 💜💜