🥀19.kapitola🥀

60 4 0
                                    

Ráno jsem se probudil na zemi a hrozně mě bolela hlava. Nějak jsem se pokusil zvednout a dojít do koupelny. Když jsem se podíval do zrcadla, trochu jsem se zděsil. Měl jsem napuchlé rudé oči od toho jak jsem brečel a příšerně rozcuchané vlasy. Rozhodl jsem si dát sprchu, abych se nějak zkulturnil. Ve sprše jsem si umyl vlasy a i celé tělo. Když jsem vylezl ze sprchy jen jsem si vyfoukal a usušil tělo a v ručníku kolem pasu jsem došel zpátky do pokoje.

Podíval jsem se na hodiny, bylo 6:38 takže jsem měl ještě dost času. Oblékl jsem si černé džíny a černou mikinu, vzal si věci a sešel dolů udělat si aspoň nějakou menší snídani. Nakonec jsem se rozhodl pro musli s jogurtem a trochou ovoce co jsme měli doma. Po snídani jsem se tak nějak doploužil do předsíně kde jsem na sebe hodil nějakou lehkou bundu, boty, klíče do kapsy a ještě si přehodil batoh přes rameno a vyrazil jsem směr škola.

Když jsem vytáhl mobil z kapsy měl jsem na něm několik nepřijatých hovorů a zpráv od Jimina. Jen jsem se letmo podíval na čas 7:20. Viděl jsem všechny stát na stejném místě jako vždy. Jimin si s nimi, ale nepovídal a připadal mi dost skleslý. Neměl jsem náladu si s někým povídat a tak jsem si šel stoupnout k nějakému stromu opodál.

Po nějakých zdlouhavých minutá koukání do blba a přemýšlením nad vším co jde jsem se rozhodl že se vydám do třídy na hodinu. v tom na mě někdo zavolal ,,Jungkooku!”, když jsem slyšel Jiminův hlas, tak jsem přidal trochu  do kroku a snažil jsem se ztratit v davu lidí. Když jsem došel do třídy tak akorát začalo zvonit. První hodinu jsme měli dějepis takže celkem pohodová hodina. Většinu hodiny jsem nedával pozor a kreslil si do sešitu nějaké obrazce, které mě v tu dobu napadli.

Po dlouhém dni ve škole jsem se vydal rovnou domů, ale někdo mě zastavil. ,,Jungkooku potřebuju s tebou mluvit” řekl trochu sklesle Jimin. Hned se mi do očí nahrnuly slzy ,,Promiň Jimine, ale já teď nemám náladu o tom mluvit” odpověděl jsem a snažil jsem ze sebe ne vydat vzlyk. Poté jsem se mu vytrhl z jeho sevření a rozešel jsem se domů.

Po tvářích mi pomalu začaly téct slzy, ale jelikož už jsem byl u domu hned jsem si setřel a snažil se uklidnit svůj dech. Pomalu jsem odemkl dveře a sundal si bundu a boty ,,Jsem doma” zavolal jsem, ale nikdo mi neodpovídal ,,Halo?” zkusil jsem to znovu, ale pořád nic.

došel jsem do kuchyně a tam byl lístek

               Ahoj Jungkooku, musela jsem ještě na nějakou schůzku a vrátim se kolem deváté. V lednici máš jídlo ze včerejška tak si ho vem.
                        Pusu máma ❤️

Když jsem si dočetl tak jsem si jen vzal věci a šel do svého pokoje. V pokoji jsem jen hodil batoh na zem ke stolu a padl jsem na postel a zadíval jsem do jednoho místa na stropě a začal jsem přemýšlet. Proč jsem to vůbec dělal?! kdybych to neudělal tak se pořád v pohodě bavíme. Pomyslel jsem si a hodil si přes hlavu peřinu a na chvilku zavřel oči.

Po nějaké době jsem otevřel oči a zjistil jsem, že jsem usnul. Bylo 18:48, proto jsem se rozhodl si jít dát vanu, abych si pročistil hlavu. Pomalu jsem se došoural do koupelny kde jsem si začal napouštět vodu do vany a ještě do ní přidal pěnu do koupele, protože vana bez bublinek není vana. Sundal jsem ze sebe oblečení a vlezl si do vany. Po nějaké té půl hodině vana začala stydnout a já si řekl, že už je čas vylézt. Osušil jsem se a vyšel zpátky do pokoje. Tam jsem si oblékl oblečení na spaní a ještě zvedl ze země batoh a naházel jsem tam učebnice a sešity na zítřejší hodiny. Potom jsem si už jen zalezl pod peřinu, a snažil jsem se nějak usnout. Po nějaké době se mi začaly klížit oči a já se vydal do říše snů kde jsem zažíval peklo.

_______________________________________

- dneska trochu kratší, ale nevadí 😅

- omlouvám se za chyby 🙃❤️

- I PURPLE YOU 💜💜💜

TRUST ME  [JIKOOK] Kde žijí příběhy. Začni objevovat