TRUST ME [JIKOOK]

🌷32.kapitola🌷

Probudilo mě klepání na dveře, ale pořád jsem ležel. Slyšel jsem jak se otevřeli dveře a někdo vešel. Podle kroků jsem soudil, že je to máma. Otevřela mi okno, aby mi do pokoje proudil čerstvý vzduch ,,Jungkooku vstávej, máš tu návštěvu", když to dořekla tak odešla, ale nechala otevřené dveře. Moc jsem to nevnímal a polospal dál, když v tom do pokoje vešel někdo další, ale podle mého uvážení to máma už nebyla.

,,Kookie, vstávej" uslyšel jsem hlas, který mi vytvořil úsměv na tváři. Pootevřel jsem oči a uviděl člověka přede mnou v rukách držící kytku. S rozespalým obličejem jsem se usmál a objal dannou osobu. Objal mě nazpátek a ja se znovu svalil do postele, i s ním v objetí. On se jen zasmál a objal mě pevněji. Chvilku jsme tam jen tak leželi a užívali si obou přítomnost a příjemné ticho.

Když už jsme tam takhle leželi nějakou dobu tak jsem pomalu začal otevírat oči a uvědomovat si, kdo to za mnou vůbec přišel. Pomalu jsem se vymámil z objetí a sedl si na postel a dobelhal se do koupelny. Začal sem si mýt obličej a dělat ranní hygienu, když v tom se mi kolem pasu ob motali dvě silnější ruce. Trochu jsem se polekal, ale spíš mi to bylo příjemné a užíval jsem si ten pocit.

Pomalu jsem se otočil, abych danému člověku hleděl do tváře. Když jsem se setkal s jeho pohledem, koukal jsem mu jen přímo do očí. Samozřejmě to nešlo celou dobu, protože ty jeho dva nadýchané polštářky nešlo přehlédnout. ,,Co tady vlastně děláš?" zeptal jsem se ho, když jsme tam jen stáli a koukali na sebe. ,,Přišel jsem za tebou, co asi jiného" pousmál se a spojil naše rty.

Bez váhání jsem se zapojil a polibek mu opětoval. Naše rty do sebe, jako kdyby zapadaly. Jako dva puclíky, které do sebe pasují. Jimin si mě vysadil na sebe a začal mi přejíždět a mačkat zadek. Trochu jsem mu zavrněl do polibku, ale stále mu ho opětoval. Když však začal svojí rukou přejíždět pod tričkem po mém boku, tak jsem se odpojil. ,,Tady ne" podíval jsem se na něj, ale Jimin nepřestával přejíždět po mém boku. Trochu jsem pociťoval menší změnu hlavně teda v dolní části.

Snažil jsem se z něho slézt, ale omylem jsem se otřel svojí spodní částí o jeho koleno. Mírně jsem zavzdychal a snažil se chovat normálně a v pohodě odejít. Když jsem byl už skoro zase v pokoji tak mě někdo chytl za ruku. Kdo to tak asi mohl být, že. Otočil jsem se zpátky, abych věděl co potřebuje. Jimin se na mě jen usmál a obešel mě.

Zavřel za námi dveře a zamknul. Jen jsem hlasitě polkl a stál tam jako přibitý. Zase se na mě otočil a přišel blíž ke mně ,,Nemusíš se bát" a opřel mě o zavřené dveře. ,,Doufám, že sis nemyslel, že si toho nevšimnu" koukal mi přímo do očí a já nebyl schopný jediného slova. ,,Tebe nenaučili mluvit?" řekl a přiblížil se blíž ke mně. ,,J-já...um...ne" sklopil jsem hlavu a začal si mnout prsty.

Jimin přišel ještě blíž a zvedl mi hlavu zase nahoru a svýma očima kmital po celém mém obličeji. Po chvilce koukání zase spojil naše rty a já se s radostí přidal. Líbali jsme se jemně a pomalu. Byli v tom city. Jimin však to nenechal jen tak a svojí rukou začal přejíždět pod mým tričkem. Hladil můj bok a přejížděl po hrudi, když ale zavadil o mojí bradavku, jemně jsem vzdychl do polibku.

Jen se pousmál a tentokrát to už nebylo pomalé líbání s city, ale dravé plné vzrušení. Když nám oboum začal docházet kyslík, tak jsme se od sebe odpojili, ale já se ani nevzpamatoval a Jimin už přede mnou klečel. Musím uznat tenhle pohled byl k nezaplacení. Pomalu mi začal stahovat moje tepláky dolů. Když byli až u kotníků, byla vidět moje značná boule. Jimin po ní přejel nejdřív rukou a potom jazykem ,,Mhhmm~" vzdychl jsem. Ani jsem se na něj nemusel koukat a cítil jsem na jeho tváři ten úšklebek.

Musel jsem se držet, abych nebyl tak nahlas, jelikož moje máma je dole v kuchyni. Jimin mi začal pomalu sesouvat spodní prádlo a já jen pro kroutil oči v sloup a skousl si ret. Ani jsem nestihl mrknout a Jimin si mě vzal celého do pusy. Zalapal jsem po vzduchu a dal si ruku před pusu, abych nebyl tak slyšet. Pomalu začal hýbat hlavou nahoru a dolů, cítil jsem se jako v ráji. Svoje prsty jsem mu vmotal do vlasů a trochu si určoval rychlejší tempo.

Jimin zvýšil svoje tempo na ještě větší maximum. Já jsem myslel, že se zblázním. Vzdychal jsem snad na celou místnost, protože to nešlo držet už. Ale nejhorší na tom bylo, že se mnou měl po celou dobu oční kontakt. ,,J-iminine j-já už budu ahh~" on, ale pořád nepřestával. Naposledy jsem zavzdychal a svojí nadílku jsem předal Jiminovi. Jimin to spolkl a já to rozdýchával položený na zádech se zpoceným čelem. Teď abych se šel koupat znova.

Když už jsem byl tak nějak v pohodě, zvedl jsem se natáhl si zpátky kalhoty a pomalu se, po druhé za toto ráno, došoural do koupelny a opláchl si obličej. Vyšel jsem z koupelny, ale neviděl jsem nikde Jimina. Sešel jsem do kuchyně a slyšel jak si jimin povídá s mojí mámou. Jen nad tím jak se spolu smějí mi udělalo úsměv na tváři. Ano jsem sentimentální. ,,A helemese kdo konečně vylezl z postele" řekla máma a Jimin se na mě taky otočil a usmál se.

Na Jimina jsme se usmál nazpátek a šel si udělat čaj. Sedl jsem si vedle Jimina a poslouchal o čem si povídají. Už jsem dopil čaj a začínal jsem se nudit. Trochu jsem drkl do Jimina, abych mu dal nějaké znamení, že už mě to nebaví. Nějakým zvláštním způsobem to pochopil, jakoby mi přečetl myšlenky a ukončil konverzaci s mojí mámou a šel se se mnou převlíct. Vzal jsem si na sebe jen jeho mikinu a jiné tepláky a trochu si prohrábl vlasy a mohl jsem jít.

Šli jsme se jen na procházku do parku a jen jsme si o něčem povídali a koupili jsme si nějaké pití a seděli na lavičce.

to be continued......
_________________________________________________________

* um zase po dlouhé době tady ig ヾ(•ω•')o
* dlouho jsem nic nepsala, jelikož jsem neměla motivaci :d
* doufám, že se bude líbit a, když tak se omlouvám za případné chyby
* I PURPLE YOU 💜