🐋31.kapitola🐋

66 6 0
                                    

JIMIN P.O.V

Ráno jsem se probudil jako první. Vstal jsem z postele a vzal si na sebe čisté oblečení, a šel spáchat ranní hygienu. Když jsem přišel zpátky do pokoje Jungkookie ještě spal. Nad tím jsem se musel jen usmát. Přišel jsem k němu blíž, a jen jsem se díval na tu tvářičku. Pootevřené rty, klidná andělská tvář a zavřené oči. Kookie tam klidně ležel a tvrdě spal. Rozhodl jsem se, že půjdu udělat snídani, a pak ho vzbudím. Došel jsem do kuchyně, mamka tu naštěstí nebyla, takže jsem měl klid. Ani jsem nevěděl v kolik přišla domů.

Začal jsem dělat míchaná vajíčka a uvařil jsem nám ovocný čaj. Dal jsem to všechno na tác, ale Jungkookovi jsem vzal ještě prášek na bolest ((¬‿¬)). Když jsem zpátky přišel do pokoje tak jsem tác položil na stůl a šel otevřít okno, aby sem šel čerstvý vzduch. Zase jsem měl krásný pohled na tu andělskou tvář.

Přišel jsem blíž k posteli a klekl si, abych byl obličejem na stejné úrovni jako on. Položil jsem si hlavu na ruce a chvilku se na něj díval jak sladce spí. Když jsem usoudil, že byl čas ho vzbudit tak jsem na jeho odkrytý bok položil ruku, a hladil nahoru a dolů. Jen spokojeně zamručel a spal dál.

Přiblížil jsem se k jeho uchu a opatrně jsem zašeptal ,,Kookiee, vstávámeee” teď už nespokojeně zamručel, svraštil obočí a otočil se na druhý bok. Trochu jsem se pousmál ,,Notak Jungkookie, mám tu pro tebe snídani”. Na to už reágoval více, převalil se na záda a začal se protahovat. Musel jsem se usmát ještě více, protože byl hrozně roztomilý.

JUNGKOOK P.O.V

Musel jsem se nespokojeně převalit na druhý bok, protože mě Jimin začal budit. Nechtěně jsem si leh na záda a začal jsem se protahovat, abych se trochu probral. Chtěl jsem si sednout ale mým zadkem mi projela ostrá bolest, a tak jsem si musel zase zpátky lehnout. ,,Na, přinesl jsem ti prášek” řekl Jimin a podal mi prášek s čajem.

Prášek jsem hned zapil a opatrně jsem si sedl. Trochu jsem sykl, ale tak  hrozný to nebylo. Jen co jsem se nějak usadil, tak mi Jimin podal tác s míchanými vajíčky. Podíval jsem se na něj s tím největším úsměvem co jsem dokázal a pustil se do toho lahodně vypadající jídlo.

Když jsem dojedl Jimin položil tác vedle na noční stolek a lehl si vedle mě. Kolem pasu se mi ob motali jeho ruce a silně přivinuli k sobě. Já jsem se jen usmál a hned jsem se zavrtal do jeho hrudi. Chvilku jsme tam jen tak leželi a užívali si toho druhého než mi v hlavě proběhla jedna otázka. Co teď vlastně jsme?

Nad touhle otázkou jsem se pozastavil. Trochu mě to zaskočilo. ,,Jiminie? Mohl bych mít otázku?” zeptal jsem se a začal si hrát s prsty. ,,No jasně, copak?” zamumlal mi do vlasů. Chvilku jsem se odhodlával říct, ale nakonec to ze mě vyšlo. ,,Co je vlastně teď mezi námi?” zeptal jsem se, a víc se k němu přitulil. 

Jimin nějakou dobu nic neříkal, z toho jsem trochu znejistil. Najednou se, ale zhluboka nadechl, a taky jsem zpozoroval, že se mu mírně začali klepat ruce. ,,No, jak bych to řekl…..” to mě celkem zaskočilo, ale nic jsem neříkal. ,,Chtěl jsem tím říct, že……..no prostě už dlouho jsem to chtěl říct, ale trochu jsem se bál, aby na tebe nebylo moc brzo…..” pokračoval a já jen poslouchal ,,Mám tě rád Jungkookie, a chtěl jsem se tě zeptat budeš můj přítel?” když tohle dořekl tak jsem vykulil oči a asi přestal dýchat. Do očí se mi nahrnuly slzy a nešli zasavit. Sedl jsem si do polosedu a nic neříkal, ,,Ale  do ničeho tě nenutím pokud nechceš-” Jimin se zarazil, když jsem se na něj otočil se slzami v očích.

,,Řekl jsem něco špatně? nebo pročpak pláčeš?” Zeptal se mě nejistě Jimin s lítostivým pohledem. Já se na něj jen široce usmál a obmotal mu ruce kolem krku. Jimin byl evidentně v šoku a tak nic neudělal. Do toho ticha co tam bylo jsem řekl: ,,Moc rád” jen jsem odpověděl a políbil ho na rty.

,,Taky tě mám rád” ještě jsem dodal a znovu spojil naše rty. Když jsme se od sebe odpojili, tak jsme si jen dívali do obličeje a usmívali se na sebe. ,,Co vlastně chceš dneska dělat?” zeptal jsem se. ,,No nevím, ale něco vymyslím” trochu se zasmál a věnoval mi krátkou pusinku na rty.

Rozhodl jsem se jít spáchat ranní hygienu a  potom se nějak obléct. S nechutí jsem se zvedl z Jiminova obětí a zašel do koupelny. Tam si vyčistil zuby, umyl obličej, no všichni to známe. Když jsem se konečně vyhrabal z koupelny tak jsem na sebe jen hodil čisté boxerky, tepláky a Jiminovu mikinu, protože mi byla celkem zima.

Přišel jsem do kuchyně kde seděl Jimin a něco zkoumal v mobilu. Moc jsem tomu nevěnoval pozornost a šel si udělat čaj, protože ten před tím jsem už vypil. Zalil jsem si pytlíček s čajem a přidal půl lžičky medu. Čaj jsem si položil na stůl a ještě si skočil do pokoje pro mobil.

Když jsem přišel zpátky, Jimin tam pořád něco zkoumal, a tak jsem jen pokrčil rameny a začal jsem projíždět různé sociální sítě. ,,Kookiee už mám plány na tenhle den, takže můžeme vyrazit?” Řekl najednou Jimin a já se na něj jen usmál a přikývl. Jen jsem si do pokoje doběhl převléct tepláky za džíny a hned jsem se vrátil zpátky.

Jimin už byl nachystaný a stál u dveří. Jen jsem si rychle obul boty a hodil přes sebe nějakou bundu a mohli jsme vyrazit. Když Jimin zamkl dveře tak jsme vyrazili mně neznámo kam. ,,Kam to vůbec jdeme?” zeptal jsem se po nějaké té chvilce chůze. ,,Uvidíš” usmál se na mě Jimin a chytl mě za ruku, kde si semnou propletl prsty.

Konečně jsme někam došli, a já zjistil, že mě Jimin vzal do kina. Rozzářili se mi očí štěstím. Zpevnil jsem stisk jeho ruky a přitiskl se více k němu. Jimin se semnou rozešel dovnitř a tam přišel k pokladně a něco tam řešil a pak nás nasměrovali do sálu, my jsme si jen mezi tím koupili popcorn a nějaké pití, a pak už jsme se jen usadili na svá místa, a čekali než to začne.

Jimin  vybral nějakou romantickou komedii či co, přesně nevím co to bylo, ale celkem jsme se u toho nasmáli. Už jsme vycházeli z kina a mně najednou za kručelo v břiše, ale dělal jsem jako by nic a šel jsem dál. ,,Nechceš si zajít někam na jídlo? celkem mi vyhládlo” tohle jsem přesně potřeboval slyšet.

Společně jsme se rozešli najít nějaké jídlo. Nakonec jsme se rozhodli pro nějaké nudle, které jsme si koupili s sebou a šli jsme si sednout do parku. Sedli jsme si tam na nějakou lavičku a začali jsme jíst svoje nudle. Když jsme se najedli tak jsme kelímky od nudlí vyhodili a šli jsme se jen tak projít.

Po nějaké té menší procházce jsem se rozhodl, že už asi půjdu domů. ,,Jiminie já už asi půjdu domů” řekl jsem ,,Jo dobře, tak já tě půjdu doprovodit” jen jsem se usmál a než jsem to stačil zaregistrovat tak jsme stáli před mým domem. ,,Moc děkuju za dnešek i za včerejšek….” trochu jsem zrudnul ,,Ale dnešek mám brát jako menší rande?” zasmál jsem se a dal mu malou musu na rty, ale to by si mě Jimin nesměl přitáhnout víc k sobě ne prohloubit to. Né, že by mi to nějak vadilo i jsem se rád přidal.

Když jsme se od sebe odtáhli tak jsme si jen koukali do očí a chvilku jsme tam jen stály. ,,No tak já už půjdu” usmál jsem se na něj, ale než jsem doopravdy odešel tak jsem ještě řekl jednu věc ,,Miluju tě” usmál jsem se na Jimina jak nejlépe jsem uměl, a to už jsem odemkl vchodové dveře a vklouzl dovnitř.

Stál jsem opřený u dveří nějakou tu chvilku. Pak jsem si jen sundal boty a bundu a rozešel se do pokoje. Cestou jsem pozdravil mamku řekl jsem jí co jsme dělali, teda samozřejmě ne všechno. Přišel jsem do pokoje tak si dal rychlou sprchu a potom jsem se zavrtal do peřin a na chvilku si projížděl sociální sítě, kde je co nového.

Myslím si, že dnešek jsem si vážně užil, ale nevím proč jsem měl takový divný pocit, ale asi to bude s těch nudlí. S myšlenkou na dnešní den jsem usnul.

_______________________________________

- takze jsem zase zpet :d

- doufam, ze se bude libit a omlouvam se za chyby

I PURPLE YOU ♡︎♡︎♡︎

TRUST ME  [JIKOOK] Kde žijí příběhy. Začni objevovat