🥀24.kapitola🥀

53 5 0
                                    

Probudil jsem se celkem pozdě, ale i tak se mi nechtělo vstávat. Jednou z té postele stejně vylézt musím, protože se mám sejít s klukama za což jsem rád. Upřímě jsem nechtěl zůstávat moc doma s tím chlapem. Konečně jsem se vyhrabal z peřin a rozespale došel do koupelny. Vyčistil jsem si zuby, učesal vlasy a šel si vzít nějakou snídani. Rozhodl jsem se pro míchaná vajíčka. Z lednice jsem vyndal dvě vajíčka a hodil je na pánev.

Když jsem se najedl a koukl jsem se na hodiny tak jsem se trochu zděsil. Ono totiž už bylo 14:38. Jen jsem si povzdechl a šel zpátky do pokoje. nějakou tu chvilku jsem si vybíral oblečení, ale rozhodl jsem se pro jednoduché černé džíny, bílé tričko a černou mikinu s popisem na zádech.

Už jsem si bral jen mobil a boty a vyrazil z domu. Mamce jsem ani neřekl, že jdu ven, ale ono by jí to ani nezajímalo, když je tady ten chlap. Aspoň budou mít nějaký ten čas na sebe a já je nebudu rušit. Stál jsem před místem setkání, sice tu nikdo nebyl, protože jsme se měli sejít až za 15 minut, ale nevadí.

Konečně už začali ostatní přicházet a po chvilce jsme tam konečně byli všichni. ,,Tak kam chceme jít?” zeptal jsem se ,,Nevim nechcete si jít dát něco k jídlu mám docela hlad” navrhl Namjoon a my s ním souhlasili. Vydali jsme se ke stánku s nudlemi, když jsme je dostali šli jsme si sednout na lavičku. Já jsem seděl naproti Jiminovi, ale on se na mě celou dobu díval a když jsem se na něj podíval tak se začal koukat jinde.

Nijak jsem si toho nevšímal a jedl svoje nudle. Ne, že bych Jimmina neměl rád, ale nevím jestli mu můžu věřit. Po tom co mi to řekl nebo spíš se mi vyznal, ale před tím mi řekl ne a teď ano? proto nevím jestli mu mám věřit. Když jsme to dojedli tak jsme si nějakou dobu povídali si a smáli se na celé kolo. To bylo zase po dlouhé době co jsem byl tak šťastný.

Po nějaké té době už byla menší tma a začala mi být zima. Jelikož jsem na sobě ěl jen mikinu tak se ani nedivím. ,,H-hele k-kluci já už asi p-půjdu domů” začal jsem se trochu klepat a nohy už jsem ani necítil. Pokusil jsem se rozejít, ale dopadl jsem na zem. ,,Hej hej jsi v pořádku?!” řekli tak nějak všichni. Jimin ke pomalu přišel a pomohl mi vstát, ale moc se mi to nedařilo. ,,Víš co dneska přespíš u mě” prohlásil Jimin a vzal mě do náruče. Oba jsme se rozloučili jsme se s klukama a vyšli k Jiminovi domů.

Nějak po cestě jsem musel usnout, protože jsem se vzbudil převlečený na posteli. Když jsem se porozhlédl tak to byl Jimina pokoj. Otevřeli se se dveře ,, A už jsi vzhůru, nedu ti čaj” jen jsem na ně zíral jako na zjevení. ,,Nevím jestli si to pamatuješ, ale venku si spadl a tak jsem tě vzal ke mně domů, ale po cestě jsi mi usl v náručí” jen jsem přikývl a vzal si do ruky hrnek s čajem a trochu upil.

Ale hned v tu chvilku ve mně hrklo. Já jsem nic neřekl mamce, an ji nenapsal. Začal jsem hledat mobil a Jimin mě jen pozoroval a pak mu to asi došlo a podal mi mobil ze stolu. Já si ho rychle přebral a hned ho otevřel 13 zmeškaných hovorů od Mamka, 21 zpráv od Mamka.

hned jsem najel na zprávy:

Mamka :
Jungkooku vem mi ten mobil!
Jungkooku! mám o tebe strach tak mi, alespoň odepiš
Tohle není vtipný !
vezmi mi ten telefon!
JUNGKOOKU!!
doufám, že jsi v pořádku
alespoň mi odepiš
Jungkooku!! zavolej mi
prosím bojím se o tebe
jungkooku prosím
kookie zavolej mi!
(vím že jich není 21 ale tak chápeme se :D)                                                                                                 me: 
Mami jsem v pořadku. Jsem u Jimina                                                                      doma na chvilku jsem usnul, neboj nic mi není

Mamka:
Já tě asi zabiju! víš jak jsem se bála!?
ale tak aspoň, že jsi v pořádku, ale moc tam spolu nevyvádějte :)

                                                                        me:
Mamiii!!!!

Mamka:
no jo tak si to tam užijte a zítra ať zítra do večeře doma

                                                                    me:
Jo neboj                                                                                                                                                                                                                              

Jen jsem si oddechl a dal mobil vedle sebe a lehl si na záda zpátky na postel. Pak jsem si uvědomil, že se na mě Jimin celou dobu dívá. ,,Děkuju, že jsi se o mě postaral” usmál jsem se a trochu zčervenal ,,Ale tak to je jasný, přece bych tě tam nenechal” usmál se a ja mu to opětovat. Už bylo 22:47 a já začínal být unavený. ,,Jiminie?” on seděl u stolu a něco si tam psal nebo kreslil ,,Ano?” s červenými tvářemi se na mě otočil ,,N-no jsem unavený a tak...tak jestli bych mohl jít se osprchovat” trochu jsem sklopil hlavu.

,,Jo jasně, hned dveře naproti, když vyjdeš ze dveří a ještě ti dám nějaké věci na převlečení a ručník” oba jsme se zvedli a Jimin mi podal věci na převlečení a já si zalezl do koupelny. Už jsem si sundaval kalhoty ale v tu chvíli tam vešel Jimin a v ruce držel ručník. V tuhle chvíli jsem byl rudý snad až na zadku, ale nebyl jsem jediný.

Ještě nějakou tu chvilku jsme tam na sebe koukali. ,,P-pro-miň j-já necht-těl” rychle mi podal ručník a zavřel za sebou dveře. Ani jsem mu na to nic nestihl říct a už byl pryč. Už jsem to moc neřešil a zalezl si do sprchy a pustil na sebe horkou vodu a vydechl jsem nad tím teplem. Když jsem se do myl tak jsem se převlékl a vysušil si vlasy a vyšel ven z koupelny.

Jimin už ležel v posteli a koukal se na něco na mobilu. Já jsem si jen odložil moje věci na židli a zalezl si za Jiminem. Už jen potom zhasl lampičku na nočním stolku a otočil se čelem ke mně. Koukali jsme si do očí, až do té chvíle kdy se Jimin ke mně přiblížil a dal mi dětskou pusu na čelo ,,Dobrou noc Jungkookie” na konci se usmál a otočil se ke mně zády. V tu chvíli se mi zastavil dech a já se začal červenat. ,,Dobrou n-noc Jiminie” jen jsem odpověděl a už zavíral oči a snažil se usnout.

_______________________________________

- VŠEM ŽENÁM PŘEJI VŠECHNO NEJLEPŠÍ K SVÁTKU 💜💜

- takže další kapitola doufám, že se bude líbit 😅💖

- omlovam se za chyby

- I PURPLE YOU 💜💜

TRUST ME  [JIKOOK] Kde žijí příběhy. Začni objevovat