Mlha / Dorian

|1| hello little one

,,Dobrý ráno" s úsměvem zdravím Jonáše a dávám mu pusu.

,,Dobrý" hladí mě ve vlasech a roztomile se usmívá. Jak já toho kluka miluju.

,,V kolik má přijet Vendula s ostatníma?" ptá se a znovu si lehá. Dělá ten kluk vůbec něco jinýho než že spí?

,,Asi v půl třetí" říkám. Trochu bych vás mohla vnést do děje. Takže zkráceně a jednoduše . Mám kamarádku Vendy, se kterou se ale moc nevídáme a tak jsme se dohodly že společně oslavíme Silvestr a Nový rok u mně na chatě. Ona s sebou bere i další svoje kamarády. To je celé.

,,V tom případě jdu ještě spát" oznamuje mi se zívnutím. A já tak jdu opakovat svoje klasické ráno. Rozhlížím se po interiéru chaty a všude vidím samý bordel. Proto třeštím oči. Jak se to Jonášovi zase povedlo?

Na můj pomyslný seznam dnešních povinností tedy ještě připisuji úklid.

Beru oblečení ze skříně a odcházím do malé útulné koupelny. Vysvlékám se, zalézám do sprchy a zapínám teplou vodu. Sprcha je pro mne místem na odreagování. Takový malý útěk od reality. Kapky horké vody stékají po mém těle a moje mysl nepřetržitě přemýšlí nad dneškem a jako vždy, vymýšlí ty nejčernější scénáře. Stresuju se skoro pořád a hlavě kvůli totálním blbostem. Například jako právě teď. I když vím že jsou tam všichni v pohodě pořád přemýšlím nad otázkami typu "Co když si s nimi nesednu? Co když mě nebudou mít rádi? Co když jim budu pro smích?" . Ale i kdyby se něco z toho stalo, Vendula nebo Jonáš by jim rozbili držku, jak oni rádi říkají.

Pod sprchou se takhle cachtám ještě pár minut ale sprchu nakonec vypínám a v ručníku z ní vylézám. Usuším se a vlasy, které do teď byly v drdolu aby se nenamočily a rozčesávám je a dávám do prezentovatelné podoby. Navlékám na sebe bílé spodní prádlo a černé tepláky společně s zeleným, neonovým crop-topem s rolákem a dlouhými rukávy. Nakonec se namaluji a z útrob koupelny odcházím do kuchyně. Tam vytahuji chleba a házím ho do topinkovače. Mezitím připravuji avokádo a čaj. Již zmiňované avokádo dávám na již zmiňovaný chléb a i společně s čajem odnáším ke stolu.

Do rukou beru notebook kde otevírám svou práci. Kvůli absenci pár dioptrií si na oči přikládám brýle které mi chybějící dioptrie okamžitě dodávají.

Jakmile mám přeloženo to, co je potřeba začínám pít čaj, na který jsem jako klasicky, zapomněla. Dívám se na čas a se zděšením třeštím oči. Hodiny totiž ukazují půl jedné. Vážně Jonáš pořád spí? A vážně ještě nemám nic hotovo?

Je mi jasné že pokud tu budu sedět ještě dlouho, nic nestihnu. Proto uklízím použité nádobí a do Air Podů zapínám mou nejoblíbenější písničku.

Wings - Birdy

Jako první začínám s mytím nádobí což mi zabere mnohem víc času než jsem si původně myslela. Protože tu není myčka. Potom zapínám pračku se všemi věcmi které se Jonášovi včera podařilo ušpinit. Nadále dělám ty klasické věci které k úklidu neodmyslitelně patří.

Sotva si sednu a už slyším bušení na dveře. Neochotně tedy vstávám a rozcházím se k nim. Moje oči okamžitě spatří Vendulu která se mi nadšeně vrhá kolem krku.

,,Ninuno" ječí nadšeně s nazývá mě tou strašnou přezdívkou. Nad kterou nakonec jen protočím očima a nechávám to být.

,,No nazdar" objetí jí opětuji a usmívám se. Nakonec se odtahuje a nadechne se k dalším slovům.

,,Neboj všechny ti je hned představim ale napřed bych šla ráda dovnitř" zasměje se a já od dveří poodstupuji čímž všechny pouštím dovnitř. Při jejich procházení dveřmi je opatrně počítám jelikož mi Vendula neřekla přesné číslo. Celkový počet je šest i s ní.