Mlha / Dorian

|2| i like that girl

,,No jo, tady se to dneska rozjede. Tady se slušně zhulíme" mne si ruce a směje se. Tímhle mě ale taky dost rozčílil. Ne však více než oslovením "prcku".

,,No tak to prr, chlapečku" zavírám dveře a křížím si ruce na prsou. ,,Opovažte se tady něco zničit. A hulit se tady taky nebude" zabíjím ho pohledem.

,,Klid, tvým rodičům tu nic nezničíme" směje se a máchá rukama ve vzduchu.

,,No MNĚ tu nic nezničíte" na slovo
"mně" dávám mnohem větší důraz. Ten kluk je vážně jako osina v zadku. S ním tu mám být týden?

,,To je chata tvejch rodičů" říká a hraje si s ovladačem který vzal z konferenčního stolku. Jeho výraz mě vyloženě vytáčí.

,,Ne, to je moje chata"

,,Chata tvých rodičů" gestikuluje rukou.

,,Moje chata. Projeď si katastr nemovitostí. Tam máš výslovně napsáno že vlastníkem nemovitosti, je Nina Kovářová. Což kdyby ti nedošlo, jsem já" směju se jeho výrazu.

,,To je vážně její chata?" ptá se Venduli která sedí na křesle naproti nám. Ta jen kývá hlavou a snaží se nevybuchnout stejně jako všichni ostatní. ,,Já chci taky vlastní chatu" říká posmutněle. Ostatní to díky tomuhle nevydrží a vybuchují v záchvat smíchu.

,,Ale hulit budete chodit ven" beru si ze stolu sklenici s vodou ze které se následně napiju.

,,Jo a přesně proto tu máš ten popelník" krčí David obočí a ukazuje na Jonášův popelník ležící na stolku.

,,Předpokládám že ti není deset abys dokázal rozeznat rozdíl mezi hulit a kouřit. Kouřit můžete tady ale hulit prostě budete chodit ven. A jestli jsi vážně tak natvrdlej, že si to pořád nepochopil tak zapálit cigaretu, si můžeš vevnitř ale hulit, jakožto trávu, budeš venku" máchám rukama ve vzduchu. Jeho výraz je k nezaplacení takže můj doteď vážný výraz se mění na pobavený.

,,Ta holka se mi líbí" říká Marty a směje se. Kam se jenom poděla ta holka co se bála že z ní budou mít srandu?

,,Teď se cítim jak na základce když na mě křičela máma protože jsem kouřil na školních hajzlech" dívá se na mě frustrovaně.

,,Musíte tu tak řvát?" ospale se ozývá Jonáš který vylézá z naší ložnice.Jeho ospalý výraz je neskutečně roztomilý.

,,Á šípková růženka" usmívám se a on mě chytá kolem pasu. Zničehonic se Davidův výraz změnil. Nechápu proč.

,,Ty vole, čau Jonáši!" vykřikne David a Jonáš se k němu okamžitě podívá.

,,Davide! Zdar" zdraví ho. Nějak nechápu momentální situaci. Jak je jako možný že se znají? Bratrsky se objímají.

,,Vy se znáte?" ptám se s nechápavým výrazem.

,,Jo, Jonáš mě tetoval" odpovídá mi David.

,,Ty píčo, no jo" říká Martin a uvědoměle se plácne do čela.

,,Čau Martine" napřáhl k němu zaťatou pěst a Jonáš opakuje jeho gesto.

,,Čus" směje se. Najednou ospalý není, zajímavý.

,,Co tetování, hojí se dobře?" jestli Jonáše něco vážně baví, tak je to jeho práce. Tetování je jeho život.

,,Jo" odpověděli sborově.

,,Tak ale teď už vážně netuším o co jde" zvedám obočí a máchám rukami ve vzduchu.

,,Prostě se známe lásko" odpovídá mi s úsměvem Jonáš. Z jeho oslovení jsem trochu naměkko protože mi takhle moc často neříká.

,,To mi stihlo dojít" hladím ho po paži.

,,Martin a David jsou bráchové a Jonáš je tetoval" na mou kladenou otázku nakonec odpovídá Deja a mě až teď dochází že jsou si ti dva vlastně podobní.

,,Děkuju za vysvětlení"

***

,,Počkat, takže vy jako děláte hudbu?" ptám se zmateně jelikož už se v tom vážně ztrácím. A ta sklenička vína co v sobě mám tomu taky moc nepomáhá vzhledem k tomu jaký jsem abstinent je na mně sklenička dost. Za chvíli se mi bude točit celý svět včetně pergoly ve které se nacházíme.

,,Jo. Já, David a Martin" odpovídá mi Dejan který toho v sobě má výrazně víc než já, ale při smyslech jsme tak stejně.

,,Tak Davidova hudba teda musí znít skvěle" říkám nahlas a s velkou dávkou sarkasmu jelikož vím že mě David slyší.

,,Nebuď na něj tak zlá. Víš co by každá jeho fanynka dala za to co teď máš ty?" směje se a David kousek od něj kývá hlavou na souhlas.

,,Jakto že vás neznám?" ptám se na spíše řečnickou otázku.

,,Tak to hned napravíme" řekne a vrhá se k repráku ze kterého po chvíli začíná hrát nějaká písnička kterou samozřejmě neznám.

,,Jako není to úplně můj styl ale dobrý to je" říkám svůj upřímný názor jakmile písnička dohraje.

,,Budeme tě muset naučit co je dobrý" směje se tentokrát Martin.

Všichni už v sobě máme nějaký ten alkohol takže to podle toho taky vypadá. Hudba hraje naplno a my tancujeme. Po chvíli začíná hrát další česká písnička a David vylézá na stůl, za což ho propaluji pohledem, a začíná zpívat. Asi ho vážně nesnáším protože kdyby to dělal kdokoliv jiný smála bych se, za to teď se akorát znechuceně tvářím. Jediné co mu musím dát za pravdu je že zpívá pěkně. Jonáš vstává, leze k němu a začíná zpívat s ním. Vzhledem k tomu že David zná perfektně každé slovo, soudím že je autorem písničky on. Což mi následně napovídá i telefon.

,,Do půlnoci zbývá deset minut!" vykřikují Vendula se Sárou a všichni se na ně otočíme. Martin s Dejou se okamžitě zvedají a odbíhají k autu.

,,Neřikejte mi že ste ty petardy fakt vzali?" ptá se David Dominika který jen kývá hlavou načež David protočí očima. ,,Volové" kroutí hlavou.

,,Bože..." vydechnu otráveně. To je asi první, a nejspíše i poslední věc, ve které souhlasím s Davidem.

Kluci přibíhají zpátky a každý z nich svírá dva balíky petard. Jestli tohle přežiju tak jsem nesmrtelná.

David oznamuje že do půlnoci zbývají dvě minuty a tak se všichni sejdeme v pomyslném kruhu a odpočítáváme poslední vteřiny tohohle roku.

,,Tři, dva, jedna, šťastný Nový rok!" křičíme všichni najednou a David s Martinem bouchají šampusy. Které mezi námi následně kolují a každý se napijeme. Už teď mě zajímá co mi rok 2020 přinese.

,,Požaduji Novoroční pusu" říká Jonáš který mě objímá. Já neváhám a pusu mu dávám. Po chvilce se ozývá pískání a potlesk na což Jonáš odpovídá krásným gestem. Zvednutí prostředníčku.

***

Bože, už jsem úplně zapomněla jak jsou ty začátky těžké... Ten stres než si to někdo přečte, ten stres když doufáte že se to lidem bude líbit...

Pokud se vám část líbí určitě hlasujte, moc mi to pomůže🖇.

Další část nejspíš vyjde ještě dneska :).