Jednou Snapeova dcera, navždy Snapeova dcera

5. Slavnostní zařazování

Bylo půl osmé, když jsme dojeli do kouzelné vesničky, která se jmenuje Prasinky.
"Prváci ke mně prosím!„ začal řvát hluboký hlas. Moc dobře jsem věděla kdo to je. Byl to Rebeus Hagrid, klíčník a hajný v Bradavicích.

"Hagride!„ zakřičeli jsme s Harrym najednou.

"Ahoj Harry. Lilo? Copak ty už jsi taky dostala dopis?„

"Ano už je to tak.„ Hagrid se jen na mě a na Harryho usmál. Pak nás vedl k loďkám, které nás měli přepravit na druhý břeh k Bradavicím. Já, Hagrid a Blaise jsme nasedli do loďky a vypluli. Večerní vítr mi čechral vlasy, bylo to příjemné. Za chvilku jsme už byly na druhé straně. Pak nás všechny vedl Hagrid nahoru směrem k Velké síni. Znám to tady na vzpaměť, jelikož jsem zde někdy bývala o prázdninách a bez studentů tu je větší klid na prozkoumání hradu. Šli jsme po schodech nahoru kde na nás čekala profesorka McGonagallová, která měla rty stáhlé do úzké linky a netrpělivě poklepávala prsty na kamenném zábradlí. Hagrid odešel do Velké síně a profesorka McGonagallová k nám začala mluvit.

"Vítám vás v Bradavicích, já jsem profesorka...„

"Trevor!„ vykřikl chlapec, který byl trochu při těle. Profesorka McGonagallová se podívala přísným pohledem na chlapce, který držel v ruce ropuchu.

"Pardon.„ omluvil se chlapec a šel zpátky do zadu odkud se vynořil.

"Jak už jsem říkala, já jsem profesorka McGonagallová, zástupkyně ředitele a ředitelkou z jedné koleje. Máme zde Nebelvír, Mrzimor, Havraspár a Zmijozel. Po dobu vašeho pobytu v Bradavicích, se stane vaše kolej něco jako rodina. Za každý správný skutek či něco podobného vám budou přičteny body. Ale za každé odmlouvání a porušení řádu budou vaší kolejí body odebrány. Teď tu prosím chvilku počkejte.„ dořekla profesorka McGonagallová a odešla do Velké síně.

"Tak je to pravda!„ vykřikl chlapec se skoro stejně barevnými vlasy jako jsem měla já, až na to že je měl více blonďaté.

"Slavný Harry Potter dorazil do Bradavic„ pokračoval dál chlapec. Harry se jen nechápavě na něj díval.

"Tohle je Crabbe a Goyl. A já jsem Malfoy, Draco Malfoy.„ přistoupil k Harrymu a představil se a Ron si odfrkl.

"Moje jméno je k smíchu.„ řekl Malfoy a probodával pohledem Rona.

"Na to tvoje se ptát ani nemusím, zrzek a obnošený hábit, musíš být Weasley.„ urazil Rona a to jsem nemohla výdržet.

"Hele sklapni!„ okřikla jsem Draca Malfoye.

"A ty jsi která?„

"Lila Snapeová, mým otcem je profesor Snape„ Malfoy nic neřekl, jen mykl obočím. A než stihl něco zase říct, objevila se za ním profesorka McGonagallová a poklepala mu srulovaným pergamenem na rameno.

"Tak už jsme připraveni.„ řekla stručně profesorka a naznačila nám, aby jsme šli za ní. Otevřeli se dveře do Velké síně a svižným krokem jsme se vydali ke stoličce, na které byl položen Moudrý klobouk.

"Počkejte tady prosím.„ řekla profesorka. "Budu vyvolávat vaše jména a vy se posadíte na stoličku, pak vám dám na hlavu Moudrý klobouk, který vás zařadí do koleje.„

"Hermiona Grangerová!„ z našeho houčku vylezla dívka s kterou jsme se seznámili ve vlaku, bylo na ní vidět, že je ve stresu. Nedivím se jí. Hermiona usedla na stoličku a dostala na hlavu Moudrý klobouk.

"Nebelvír!„ vykřikl po chvíli klobouk.

"Annie Elladora Black!„ na stoličku usedla krátkovlasá brunetka s modrými oči podobné jako já.
"Hmm, těžké, vy Blackovi se nedáte tak kam půjdeš. Havraspár!„ brunetka ihned vstala a utíkala k Havraspárskému stolu.

"Suesan Bonsová!„ vystrašená dívka si sedla na stoličku a klobouk rozhodl hned.

"Mrzimor!„

"Draco Malfoy!„ s hrdým výrazem vystoupil z nás Malfoy a sedl si na stoličku. Aniž by Moudrý klobouk dosedl na Malfoyovu zlakovanou hlavu, ihned vykřikl. "Zmijozel!„

"Ron Weasley!„ zrzavý kluk z rodu Weasleyových, jejichž rodina byla považována za krve zrádce, byl celý vystrašený. Sedl si na stoličku a jakmile mu byl položený na hlavu klobouk ten vykřikl...

"Ale! Další Weasley, moc dobře vím co s tebou. Nebelvír!„ jeho starší bratři mu začali tleskat.

"Harry Potter!„ všichni hned upřely pohled na chlapce, který přežil.

"No... Velmi těžké, těžké.„ Harry něco zamumlal.

"Zmijozel ne? Zmijozel by ti pomohl k velikosti o tom nepochybuj.„ Harry pořád něco mumlal.

"No když to víš jistě, ať je to tedy Nebelvír!„ ozval se potlesk a od Nebelvírského stolu se začalo ozývat. "Máme Pottera! Máme Pottera!„ bylo to jméno sem, jméno tam, kolej sem, kolej tam. Ale moje jméno nikde. Že by se spletli, že bych neměla vůbec co tady dělat? Zbyly jsme tu už dva.

"Seamus Finnigen!„ ten to měl stejný jako Malfoy akorát byl zařazen do Nebelvíru. Já se ovšem začínala bát, že na seznamu opravdu nejsem a že me pošlou zpátky domů.

"Lila Cassisopea Melissa Snapeová!„ hlasitě jsem polkla. Všichni se na mě dívali. Dokonce i Malfoy zvedl hlavu, ale hlavně kdo na mě koukal, byl můj otec. Sedla jsem si na stoličku a na hlavu mi byl dán Moudrý klobouk.

"Ale ale, Snapeová. Na venek seci vypadáš jako andílek, ale vevnitř jsi čertíček, nebojíš se ukázat co máš v sobě. Máš jednu z těch mocnějších hůlek. Ta hůlka je ti souzena jen díky tomu, že máš talent. Už to asi mám. Ano ano. Zmijozel!„ ihned jsem vstala, byla jsem šťastná. Můj otec se ušklíbl, jako by to čekal. Začal mi tleskat a já si to mířila ke Zmijozelskému stolu.

~
Tak a naše Lil už je i zařazená do koleje. Myslím že jste to každý čekal že bude ve Zmijozelu, krev se prostě nezapře.😂 Dneska je to opět dlouhá kapitola. 😂❤️
~
898 slov
~
Vaše Eidulac❤️