Jednou Snapeova dcera, navždy Snapeova dcera

31. Trest v zapovězeném lese

Společně jsme běželi zpět a Malfoy mě pořád držel za ruku. Já se snad červenala až za uši. Ale pořád to byl Malfoy. 

"Musíme to říct McGonagallový!,, řekl Malfoy a sotva dýchal.

"A co? Že Harry, Ron a Hermiona ví o kameni Mudrců?,, zeptala jsem se a taky sotva popadala dech.

"Ne, to že byli venku.,, 

"No a my jsme snad venku nebyli?,, pokládala jsem jednu otázku za druhou.

"To sice ano, ale třeba se z toho vykroutíme.,, pronesl Malfoy. Doběhli jsme do třídy přeměňování, a paní profesorka seděla za katedrou.

"Paní profesorko! Potter, Weasley a Grangerová byly venku!,, vyhrkl na profesorku McGonagallovou Malfoy a já mlčky pouze přikyvovala. Profesorka na nás nechápavě koukala a tak jsme ji vše vysvětlili. Po pěti minutovém monologu profesorka pochopila a ihned vstala od katedry. Malfoy se spokojeně usmíval a vydal se za ní, tak jako já. Nevím jestli to bylo správné. Ale tohle ke Zmijozelu patří. Přítel nepřítel, hlavně ho napráskat. Tohle se o Zmijozelu říká. Jakmile jsme vyšli z učebny, hned se nám naskytl pohled, na již zmiňované trio. 

"Dobrý večer přeji.,, řekla sarkasticky profesorka. "Pojďte prosím se mnou, pane Pottere, pane Weasley a slečno Grangerová.,, řekla opět profesorka a vydala se zpět do učebny. "A vy taky pane Malfoyi a slečno Snapeová.,, řekla důrazně a šli jsme za ní. Usedla opět za katedru.

"Nic! Opakuji nic nedává studentům právo pohybovat se v noci po prostorách školy. Jako trest za váš prohřešek, vám bude odečteno padesát bodů.,, řekla a Malfoy si posměšně odrfkl.

"Padesát!,, vyjekl Harry.

"Za každého. A aby se to už neopakovalo, všech pět dostane školní trest!„ Malfoy se náhle přestal usmívat. Jako kdybych neřekla, že se z toho jen tak nyvkroutíme.

"Promiňte, ale řekla jste všech pět?,, optal se Malfoy.

"Ano pane Malfoyi, slyšel jste správně. Vy a slečna Snapeová, jste taky neměli co pohledávat venku po večerce.,, řekla a upřela na mě pohled. Srdce jsem měla až v krku a rychle jsem dýchala. Jestli tohle poví mému otci, jsem mrtvá.

"Teď jděte čekat na pana Filche do Vstupní síně. Pošlu mu sovu.,, přikázala profesorka a všichni jsme se odebrali do Vstupní síně. Bylo už docela chladno a mě se i trochu kouřila pára od úst. Netrvalo moc dlouho a už tu byl ten hrozný idiot Argus Filch, nebo-li školník Bradavic. Nikdo ho nemá v lásce a já nejsem vyjímkou. Nic neřekl, jenom si nás všechny prohlédl od hlavy až k patám a potom se vydal k Hagridově hájence a my jsme ho následovali.

"Škoda že už se nepoužívají staré školní tresty, kdy se věšelo za palce. To ječení mi chybí.,, promluvil Filch a mě přejel mráz po zádech. Nechtěla bych být tady v tu dobu, kdy to ještě bývalo. Došli jsme k hájence, a tam na nás čekal i Hagrid.

"Vy si dnes svůj trest odpykáte s Hagridem. Má pro vás nějakou prácičku. V temným lese.,, Ny chvíli se odmlčel. "Je to cháska Hagride.,, upozornil Hagrida Filch, ale Hagrid ho vůbec neposlouchal. "Snad ještě nekňučíš kvůli tomu drakovi.,, 

"O jakým drakovi?,, zeptala jsem se zvědavě. 

"Brumbál poslal Norberta do Rumunska.,, řekl a vzlykal. Bylo mi ho líto. Moc dobře vím, jak si přeje už odjakživa draka. Filch protočil očima.

"Pro Krista pána, koukej se sebrat člověče. Jdete přece do lesa. A musíte si dávat pozor.,, řekl Filch a já zvedla hlavu rychlostí blesku.

"Do lesa?!,, vyjekli jsme s Malfoyem na ráz. "Myslel jsem že je to vtip. Tam přece nemůžeme. Studenti tam mají vstup zakázán. A jsou tam...,, jemně jsem šťouchla loktem Malfoye aby byl zticha. Všichni jsme uslyšeli vytí. Místo toho aby byl Malfoy zticha, pokračoval. "Vlkodlaci.,, řekl vystrašeně.

"Je tam toho víc než vlkodlaci chlapče. Tím si můžeš být jistej. Dobrou noc.,, řekl Filch, odešel a mě se stáhnul žaludek. Upřímně, měla jsem trochu i strach. 

"Tak jdeme.,, prohlásil Hagrid a vydali jsme se do lesa, dokonce i Tesák šel. Šli jsme hlouběji a hlouběji. Uslyšeli jsme další vytí a já se rychle chytla Malfoye za ruku.

"Ne-pou-štěj mě.,, procedila jsem skrz zuby strachem a Malfoy přikývl. Když jsme konečně zastavili, trochu se mi ulevilo. 

"Tak fajn, vidíte támhle to?,,

"To je jednorožec.,, promluvila jsem.

"Ano, a něco moc ho poranilo. Všichni víme, že krev jednorožce je vzácná. A my se dnes vydáme najít tu stvůru co ho poranila.,, řekl Hagrid a já pocítila mráz po zádech.

"Hermiono, Rone. Vy půjdete se mnou. Harry, Lilo a Malfoyi. Vy půjdete spolu.,, řekl k nám a já ještě víc stiskla Malfoyovu ruku.

"Tak jo! Ale chci s sebou Tesáka!,, řekl Malfoy a Hagrid přikývl.

"Ale musím tě varovat. Tesák je strašpytel.,, řekl a podal Harrymu lucernu. Všichni tři jsme se společně vydali na druhou stranu lesa. 

"Až se o tomhle dozví můj otec! Tohle je práce pro slouhy!,, řekl Malfoy a já se musela zasmát.

"Kdybych tě neznal Draco, řekl bych, že máš strach.,,

"Já nemám strach!,, vyjel na Harryho. "Slyšel jsi to?,, zase jsem se musela zasmát. 

"A ty se čemu furt směješ?,, řekl Malfoy a pohlédl na naše ruce. Oba dva jsme si až teď uvědomili, že se celou dobu držíme za ruce. Zčervenala jsem jako rajče. Malfoy se jen usmál a potom jsme pokračovali dál v cestě. Šli jsme dál a dál. Tesák šel před námi až se zastavil. Malfoyovi se objevil na obličeji vyděšený výraz, tak jako mě. Nějaká postava v kápi si teď pochutnávala na jednorožčí krvi. Udělalo se mi trochu nevolno a tak jsem se pustila Malfoyovi ruku a chytla se břicha. Ta postava na nás pohlédla Malfoy začal řvát jako malá holka. Začal utíkat a s ním i Tesák, ale já zůstala z Harrym. Zatahala jsem ho za hábit na náznak, že by jsme měli taky utéct, ale on nereagoval. Harry si začal držet jizvu.

"Harry! Co se děje?,, optala jsem se ho, ale odpovědi se mi nedostalo. Potom se ta postava začala k nám přibližovat a můžu vám říct. Že větší strach jsem nikdy neměla. Vytáhla jsem hůlku namířila i k nebi, jako vždy na ní vykvetly nádherné květy růže.

"Perikulum!,, zvolala jsem a z mé hůlky vyletěli červené jiskry. Když už to vypadalo, že budeme oba mrtvý, objevil se tady kentaur a ten tu stvůru zahnal. Strašně moc se mi ulevilo a když se tu pak objevil Hagrid s ostatními. Bylo mi tak dobře.

~

Ano, vím že mám trošku spoždění, ale můj mozek se mnou nechtěl spolupracovat. Každopádně, aspoň máte počteníčko na noc, no ne? A chtěla bych se zeptat. Kdo tu čte moje kapitoly pravidelně a kdo si třeba počká, až jich bude více? Pište do komentu, hlavu vám za to neutrhnu. A taky vám chci hrozně poděkovat za votes a skoro 1500k přečtení. A příští kapitola bude už někomu věnována. Přesněji dvoum osůbkám!

-

1992 slov

~

Vaše Eidulac