Jednou Snapeova dcera, navždy Snapeova dcera

20. Jako bratr a sestra

Už bylo pomalu půl osmé když jsem vycházela společně s Malfoyem z Velké síně po večeři. Blaise se nám někam vytratil a tak s náma na večeři nebyl. Šli jsme oba do společenky a tak nějak různě jsme si povídali.
“A proč jsi nejel domů?„ zeptala jsem se zvědavě Malfoye.
“Letos na Vánoce to bude deset let co umřela teta Andromeda. Matka mi vyprávěla, že to byla neobyčejná žena a že mě měla moc ráda. Většinu času trávila tím, že mě hlídala.„ řekl Malfoy trochu smutně.
“Aha, to mě mrzí.„ řekla jsem lítostivě.
“Byla vyškrtnuta z rodu Blacků kvůli tomu že měla vztah s mudlou. Právě na Malfoy mannor byla zavražděna ty-víš-kým i s jejím manželem, ale předtím než umřela porodila dítě mojí sestřenici Nymfadoru. Nikdy jsem ji nevyděl a ani moc potom netoužím.„ dodal.
“A co ty? Proč si nejela domů?„ optal se mě Malfoy.
“Otec tu má něco rozdělaného a stejně by to asi letos nevyšlo. Babičce není dobře, asi je nemocná.„
“Aha.„ v životě bych to neřekla, ale musím uznat že když Malfoye poznáte líp, je to moc prima kluk. Podívala jsem se na hodiny a zachvíli bylo třičtvrtě na osm.
“Promiň ale už budu muset jít.„ řekla jsem Malfoyovi. Ten se na mě podíval a tím mi bylo jasné že to chápe. Šla jsem do svého pokoje pro černý hábit od babičky hodila ho na sebe. Vyběhla jsem z pokoje, po cestě pozdravila Malfoye a mířila jsem si to k zrcadlu z Erisenu. Proběhla jsem kolem knihovny a rovnou ke dveřím do místnosti kde se nacházelo zrcadlo z Erisenu. Vešla jsem dovnitř a před zrcadlem stál chlapec v kápy. Neviděla jsem mu do tváře, mohl to být kdokoliv, Harry, Ron nebo taky Blaise. Přistoupila jsem k němu blíž a tiše ho pozdravila.
“Ty jsi přišla!„ vykřikl Blaise.
“A proč bych neměla?„ zeptala jsem se Blaise.
“To je jedno, postav se jsem.„ řekl Blaise a ukázal na místo před zrcadlem.
“Víš jak si říkala že takhle tady kdysi stál Brumbál s Gelertem Grindelwaldem a stali se pokrevními bratry.„
“No?„ zeptala jsem se zvědavě.
“Chtěl jsem se tě zeptat, jestli bys...„
“Co?„
“Jestli by jsme se nemohli stát něco jako pokrevní bratr a sestra.„ vypadlo z Blaise. Celý byl nervózní a evidentně si myslel že to nepřijmu.
“Tak jo, beru.„ řekla jsem radostně.
“Počkej jako fakt to přijímáš?„
“Ano.„ odpověděla jsem jednoduše a Blaise vytáhl z kapsy nožík.
“Lilo Cassisopeo Melisso Snapeová. Souhlasíš že se staneš mojí pokrevní sestrou?„ zeptal se Blaise tiše.
“Ano.„ odpověděla jsem a pak mě Blaise lehce říznul do dlaně. Pak mi předal nožík a pobídl mě ke slovu.
“Blaisei Zabini. Souhlasíš že se staneš mým pokrevním bratrem?„ zeptala jsem se tiše.
“Ano.„ odpověděl tiše a já ho pak taky řízla do ruky. Společně jsme se chytly za ruce a z našich dlaní vyletěli dvě kapičky krve z kterých se utvořili dva zvláštní šperky. Bylo to znamení spojení našich krvý. V obou se nacházela moje půlka krve a jeho půlka krve. Pak když jsme ruce rozspojily, bylo to jako by se nic takového nestalo. Po říznutí nebylo ani stopy. Obou nám do dlaní spadli šperky s fiajolovým kamínkem a stříbrným zdobením. Byl ve tvaru kosočtverce a konec dole byl protáhlý do takové by se dalo říct platinové tyčky. Ale co jsem s tím měla dělat to jsem nevěděla.
“A co teď s tím máme dělat?„ optala jsem se tiše Blaise.
“To teď můžeš nosit jako náhrdelník nebo jen tak to mít v kapse. Ale musíš to mít vždy u sebe.„ odpověděl Blaise.
“Ve všem spolu?„ optal se Blaise a nabídl mi obejmutí.
“Ve všem spolu.„ odpověděla jsem a obejmutí přijmula. Slyšela jsem cvaknutí kliky.
“Rychle Blaisei.„ řekla jsem, ale nečekala na žádnou námitku od Blaise a zatáhla ho za roh. Začala jsem hledat hůlku, ale nejspíš jsem ji nechala na pokoji.
“Máš hůlku?„ zeptala jsem se šeptem.
“Jo.„ odpověděl mi šeptem.
“Tak mi ji dej.„ pokynul jsem Blaiseovi a ten začal vytahovat hůlku ze svého hábitu a podal mi ji. Mávla jsem nad námi a udělala bublinové kouzlo. Ten někdo kdo vstoupil do místnosti nebyl vidět. Až po chvíli jsem zjistila že to byl Harry Potter sundal ze sebe neviditelný plášť. Stoupl si před zrcadlo a díval se do něho.
“Mami? Tati?„ zeptal se Harry. Chápala jsem to. Nejvíc po čem toužil byly jeho rodiče. Najednou si vzal na sebe zase plášť a odběhl pryč.
“Pojď teď můžeme utíct zpátky.„ řekla jsem Blaiseovi a společně odešli.

~
Prosím, že mě nezabijete za to že tyhle pokrevní obřady dělají jenom kluci.🙏🏻😅 Pokud jste to někdo dělal z vás holky tak jste mi zachránili život.😂❤️ A jak se vám líbí moje webové stránky?☺️
-
788 slov✨
~
Vaše Eidulac❤️