Jednou Snapeova dcera, navždy Snapeova dcera

35. Zase Harry Potter

Dny ubíhali. Byla tu polovina února a já se už připravovala na ročníkové práce. Uběhl měsíc od incidentu s Pansy a nakonec ji přesunuli do jiného pokoje. Díky Merline. Ta nána mě tolik štve, nejradši bych ji uškrtila. Co se týče Malfoye, už mi zase dělá naschvály. Včera mi podkopl nohu a já dopadla obličejem směrem k zemi. Naštěstí se mi nic nestalo. Profesor Quirrell něco říkal o kouzlu expelliarmus. Neposlouchala jsem ho. O tomhle kouzlu jsem věděla snad všechno. Odzbrojíte tak kouzelníka, bla, bla, bla. Nuda. Poslední dobou mě trápili moje sny. A hlavou mi vrtali dvě věci, které řekl Malfoy v jednom z mých snů. Mohli jsme mít spolu budoucnost a Jsi hloupá Lilo Potterová. Co to mělo znamenat. A proč mi řekl Potterová, vůbec tomu nerozumím.

"Slečno Snapeová! D-d-dáváte p-p-pozor?,, vzhlédla jsem k profesorovi a zamrkala. "Z-z-zapisujete si?,, 

"Ano, pane profesore.,, odpověděla jsem.

"Dobrá, p-p-příště to b-b-bude z-za body.,, domluvil a dál pokračoval ve výkladu. Protočila jsem očima a podepřela si hlavu. Dál jsem přemýšlela nad tím snem. V tu chvíli mě zase vyrušil něčí hlas. Vzhlédla jsem k profesorovi, ale ten dál pokračoval ve výkladu. 

"Hej, psst, Lilo?,, spatřila jsem Harryho jak na mě šeptá.

"Co potřebuješ?,, řekla jsem šeptem. Zrovna ten mi tady tak chyběl, nemám náladu na to, jak bude říkat další lži o mém otci. Natáhl ke mně ruku a v tý ruce držel nějaký kus pergamenu. Vzala jsem si ho od něj a rozložila. Můžeme se sejít dnes v 18:00 před vstupem do vaší koleje? Přečetla jsem a položila kus pergamenu na stůl. Následně jsem namočila brk do kalamáře a začala psát. Nevím co máš v plánu, ale jestli to bude jenom plýtvání mého času, tak si mě nepřej! Dopsala jsem a složila zpátky kus pergamenu, který jsem zase předala Harrymu. 

"A t-to by bylo p-p-pro dn-dn-dnešek vše.,, řekl profesor Quirrell a zaklapl učebnici. "Příště s-s-si ho z-z-zkusíte v praxi!,, řekl a já si už balila. Rychlím krokem jsem vystřelila z učebny obrany proti černé magii a mířila na hodinu dějin čar a kouzel. Tohle byl snad nejnudnější předmět, který se v Bradavicích vyučuje.

Sedla jsem si do lavice a připravila si potřebné věci. Za chvíli přišla i Bethy a posadila se vedle mne. "Tak co to bude dneska? V kolikátém století zavraždil Baron Helenu z Havraspáru?,, řekla se smíchem Beth a já se musela pousmát. 

"Mluvili jste snad o mně?,, promluvil něčí hlas a za námi se vynořil Krvavý Baron. Mlčky jsme ho pozorovali a čekali, že na nás začne řvát. Ale on jenom pokrčil rameny a někam zmizel. To už ale se v naší učebně vznášel profesor Cuthbert Binns. Jediný profesor, který byl duch a vyučuje dějiny čar a kouzel. 

"Dobrý den přeji všem!,, promluvil vesele a vznášel se až ke katedře. Protočila jsem očima a podepřela si hlavu. "Dobré dopoledne slečno Grangerová.,, promluvil na Hermionu, která se usmívala. Ona je snad jediná, která má ráda tyhle hodiny. Nikdy jsem jí nepochopila. Ale to bude asi tím, že už se s ní a ani s nikým jiným z Nebelvíru nebavím. Dobře, tak občas prohodím řeč s Weasleyovic dvojčaty, ale to je celé.

"Dnešní nadpis bude "Události patnáctého století." Jistě vás to bude zajímat.,, No to určitě. Pomyslela jsem si a psala nadpis na pergamen. "Víte někdo, kdo se narodil v patnáctém století a je zde v Bradavicích.,, naklonila jsem se k Bethy.

"Skoro bezhlavý Nick. Sleduj Hermionu jak ji vystřelí ruka nahoru.,, pošeptala jsem a než jsem to dořekla, Hermiona už měla ruku ve vzduchu. Bethy se tiše smála a já se ušklíbla.

"Cením si vaší snahy slečno Grangerová, ale rád bych dal šanci někomu jinému.,, promluvil k Hermioně a pomalým krokem šel, nebo šel, spíš se vznášel mezi našima lavicemi až se zastavil u mne a Beth. "Co třeba vy, slečno Snapeová? Od vašeho otce jsem slyšel, že vám data jdou.,, přikývla jsem, že je to pravda. "Tak víte to?,, optal se s úsměvem Binns a já se nadechla.

"Byl to sir Nicholas, nebo-li také skoro bezhlavý Nick. Narodil se přibližně mezi roky čtrnácet jedna až čtrnácet čtyřicet sedm.,, odmlčela jsem se na chvíli a potom pokračovala. "A zemřel třicátého prvního října čtrnácet devadesát dva. Takže mu mohlo být sedmnáct až devadesát jedna let.,, dokončila jsem svůj výklad a pan Binns s úsměvem přikyvoval.

"Výborně slečno Snapeová, velice správně. Zasloužíte si deset bodů pro Zmijozel.,, řekl a pak odletěl zpět ke katedře. Cosi začal psát na tabuli a první bod byl o Nickovi. Pak pokračoval dál ve výkladu, ale já ho neposlouchala. Většinu věcí jsem věděla a málem jsem tam i u toho usnula. Hodina ubíhala tak pomalu, že všichni nedávali moc pozor a jediný kdosi tam snad zapisoval, byla Hermiona. Kroutila jsem nad ní nechápavě hlavou a občas promluvila s Beth.

...

Hodina skončila a všichni se hrnuli na oběd. Usedla jsem ke své koleji a nabrala si trochu jídla s dýňovým džusem. Pohodlněji jsem se usadila a začala jíst. Když jsem si vkládala první sousto do úst, tak se ke mně připojili Blaise s Beth. 

"No nekecej, takže ty umíš i jíst.,, řekl vesele Blaise a posadil se vedle mne. Nedivila jsem se, že byl tak rád. Vlastně, nějakou dobu jsem prostě nechtěla jíst a sotva jsem něco snědla. Ale dneska mám fakt hlad. Asi tak za půl hodiny jsem dojedla. Aspoň že ten Malfoy mi dal dneska klid. Zvedla jsem se od stolu.

"Počkej, kam jdeš?,, na slova Blaise jsem nereagovala a pouze zaslechla od Bethy..."Nech ji, potřebuje být sama.,, načež jsem se usmála a byla ráda, že mě Bethy chápe. Rozhodla jsem se jít do komnaty a procvičit si pár kouzel.

~

Tak další kapitola je tu. Doufám, že se vám hodina DČAK líbila:D Já už utíkám spinkat, tak přeji všem dobrou noc! A budu ještě ráda aby jste mi odpověděli na poslední zprávu ode mne. 

-

973 slov

~

Vaše Eidulac