kapitola 12.

14 2 0
                                    

Až moc nad tím přemýšlíš

Další zkurvenej den. Chce se mi umřít. Ne proto, že jsem gay a rodiče mě budou nenávidět ale proto, že se nenávidím. Dneska přijedou a nevím jestli jim to mám říct hned a nebo ještě nějakou dobu počkat. Dneska se mi zase zdála hrozná noční můra. Moc se mi nevybavuje ale něco si z ní pamatuji. Musím si jí pamatovat. Aspoň trochu. Budu to probírat s doktorem.
"Jimmy tak pojď." řekl doktor. Šel jsem a pořád se připravoval na to jak to řeknu rodičům.
"Jimmy tak jak ti dneska je?" "Jsem ve strašným stresu"
"Proč?"
"Já jsem zjistil že jsem na kluky a moji rodiče jsou tak trochu homofobové a nevím jak jim to mám říct. Mám strach že mě budou nenávidět"
"Jimmy, pokud chtějí být dobrými rodiči a myslí si to, tak si myslím že to vezmou v pohodě. Nemusejí hned ale časem určitě. A je ti z toho špatně?"
Přikývl jsem hlavou že ano.
"nechceš si jít lehnout? A třeba jít na chvíli spát?"
"ne to je dobrý"
"Jimmy hele nebreč a nevyšiluj hlavně. Zkus být v klidu ano?"
"Neříkali Vám v kolik přijedou?"
"Ne. Ale myslím že by tady mohli být za chvíli"
"Fajn"
"Jimmy, jestli se bojíš jim to říct, klidně to udělám za tebe"
"Ne, musím to říct sám. Jen kdyby na mě začali třeba křičet nebo mě bít"
"Dobře. A to je snad jasné že, kdyby tě začali nějak násilně bít, i kdyby ti dali facku, tak do toho zasáhnu"
"Díky" pousmál jsem se.

Saint Jimmy Kde žijí příběhy. Začni objevovat