kapitola 15.

19 3 1
                                    

                            Miluji ho!

Zdál se mi sen, který se stal spíš noční můrou než snem. V té noční můře jsem byl já a Erik. To zatím nezní nějak divně ale, já tam Erika zabil. Nevím proč prostě jsem ho zabil. Měl jsem v rukou zbraň a vystřelil jsem. Nechtěl jsem to udělat. Mám strach že se mu něco stalo. Byl jsem z toho vystresovaný. Po tom snu jsem celý den nemluvil. Nebyl jsem schopný ničeho. Nekomunikoval jsem s psychiatrem, nebyl jsem schopen ničeho. Nevím proč jsem to tak měl. Jestli jsem z toho měl až takový trauma nebo mě to ovládlo, nevím co to bylo. Měl jsem o něj strach ale nedokázal jsem mu ani zavolat. V té době když jsem byl zaseknutý, pokud to tak mohu říct, jsem hodně přemýšlel. Hlavně o tom jestli ho náhodou nemiluji, když mi na něm tak záleží. Tenhle zásek mě přešel až v noci. Někdy možná kolem 00:00. V tu chvíli kdy jsem se vzpamatoval, zpanikařil jsem a začal jsem brečet. Dostal jsem záchvaty vzteku a úzkosti. Snažil jsem se najít něco čím bych se mohl podřezat. Zatím jsem se zabít nechtěl, chtěl jsem jen cítit bolest. Stejně jsem se nakonec jen mlátil pěstmi do rukou, do břicha a všude tam kde to bylo možné. Chtěl jsem mít aspoň modřiny, když už ne řezné rány. Mlátil jsem do zdi, kopal jsem do ní, házel polštářem a mlátil do něj. Křičel jsem. Potom už jsem si jen sednul k posteli a brečel jsem. Došlo mi že ho vážně miluju.

                             Ráno

Přišel psychiatr do mého pokoje mě vzbudit s tím že mě čeká další terapie.
Když jsem šli mluvil na mě, ale já mu neodpovídal. Už jen proto že jsem byl zase ve stresu a v šoku z toho snu. Potom se mě klasicky ptal jak mi je ale já neodpověděl. Ne že by se mi nechtělo mluvit, ale mě to nešlo. Najednou jsem dostal zásek a nebyl jsem schopen ničeho. Naštěstí netrval takovou dobu a když jsem u něj 2 minuty seděl, bez jakéhokoliv kontaktu s ním, jsem začal mluvit a když jsem mluvil o tom, dostal jsem zase emoční výbuch a začal jsem brečet a všechno si vyčítat. Doktor mě začal uklidňovat. Nevím ani proč jsem se rozbrečel, asi proto že, to bylo pro mně dost traumatizující, jiný důvod k tomu nevidím.

Saint Jimmy Kde žijí příběhy. Začni objevovat