𝙒𝙚 𝙢𝙚𝙩 𝙖𝙜𝙖𝙞𝙣

Část 2.

,,Kookie, už musíš vstávat." řekl Taemin a hned zase odešel z pokoje. 

Podíval jsem se mobil a měl chuť ho zabít. ,,Sakra Taemine, vždyť mám dneska volno!" zakřičel jsem na něj a víc se zahrabal do peřiny. ,,Ne to nemáš. Máš tam dneska všechno ukázat tomu novému. Prý už zpíval a chtějí aby pracoval s tebou." řekl Taemin, který zrovna znovu vstoupil do dveří. ,,No jo! Já na to úplně zapomněl." zakňoural jsem a vylezl z postele. ,,Minho tě tam hodí. Jde tam pro ty texty." řekl ještě než odešel z bytu. Samozřejmě si zase bere moje auto. To jeho si rozbil a je teď v servisu. 

,,Minho!" zakřičel jsem na mou poslední záchranu. ,,Copak Kookie?" zeptal se mě s úsměvem. ,,Objetí." řekl jsem se zavřenýma očima a napřáhl ruce před sebe. 

Podle toho jak se pode mnou prohla matrace jsem hádal, že si sedl vedle mě a opravdu mě obejmul. ,,Chce se ti spinkat?" zeptal se. ,,Mhm." řekl jsem a kývl při tom hlavou. ,,Tak s tím něco uděláme." řekl a hodil si mě přes rameno. ,,Minho sakra polož mě na zem!" vykřikl jsem, ale on nereagoval. Nesl mě dál naším velkým bytem až k terase u které byl hned bazén. 

,,Minho ne... Nenenene. Prosím udělám cokol-" ani jsem to nedořekl a hodil mě do vody. ,,Ty kreténe!" křikl jsem po něm a pomalu vylézal z vody. ,,Máš už jenom půl hodin na přípravu!" zakřičel na mě ještě když už vcházel zpátky do domu. Na o jsem rychle vběhl do koupelnyy a začal si sušit vlasy. ,,Minho, prosím podej mi to oblečení co mám nachystané na stole v pokoji." poprosil jsem ho, protože jsem vážně nestíhal. ,,Jsi oblečený, že ano?" zeptal se mě těsně před dveřmi. ,,Nééé, jsem v tom oblečku králíčka co měl Taemin ve skříni." protočil jsem očima i když to nemohl vidět. ,,To by ti náhodou slušelo." zasmál se a vešel dovnitř. ,,Jo mě sluší všechno." zasmál jsem se i já.

___

Půl hodina už dávno uběhla a mi už byli tam. 

Procházeli jsme dlouhou chodbou až k Minhoově kanceláři. Tam mě objal a vešel dovnitř. 

Já jsem si prohrábl vlasy a otočil se směrem ke kanceláři mého manažera. Jenže hned po prvním kroku jsem se zastavil, protože jsem uviděl jeho. 

Vypadal pořád stejně, jen měl vlasy nabarvené na modro. Byl nádherný, tak jako vždycky. 

Nevím jak dlouho jsem se na něj díval, ale asi dlouho jelikož na mě manažer volal. ,,Jungkooku posloucháš mě?" zeptal se. ,,J-já... omlouvám se." řekl jsem a sklopil pohled. ,,Tohle je V, ale to ty víš. Provedeš ho tady a tak. Dlouho jste se neviděli podle mých zdrojů, takže si pak nachvíli třeba sedněte a nějak se spolu pobavte, protože ředitel z vás chce udělat duo." řekl. ,,J-jo" řekl jsem. Byl jsem z toho strašně nervózní. ,,Kde jsi vůbec byl tak dlouho?" zeptal se opět manažer a já si vzpomněl na mou ranní 'spršku'. ,,No... Půjčil jsem Taeminovi moje auto, protože jsem zapomněl, že sem mám dneska jet, tak jsem to chvíli řešil a nakonec mě dovezl Minho." Trochu jsem si pravdu upravil, ale on na to nepřijde. ,,Takže Minho je tady? Dobře, musím s ním mluvit." řekl a rozešel se pryč. 

Teď ale nastala ta nepříjemnější část a to mluvit s Taehyungem. 

,,Emm... Ahoj." řekl jsem potichu. ,,Ahoj Kookie." řekl. Z jeho hlasu se dalo poznat, že je stejně nejistý jako já. ,,Jak... Jak ses měl?" zeptal se po chvíli ticha. ,,A-asi dobře." odpověděl jsem ,,Chceš teda provést?" zeptal jsem se abych to měl co nejrychleji za sebou. ,,Jo, jasně." řekl.

___

Ukázal jsem mu už celý areál a už jsem mu jen říkal nějaké věci k tomu jak to funguje. 

,,Jsou tady samozřejmě tréninkové místnosti pro každou skupinu a taky má každá skupina svou 'odpočinkovou místnost' tam si můžeš udělat kávu a takové věci. Sólistů tady není moc. S tebou je nás šest. Máme dvě tréninkové místnosti a jednu odpočinkovou. Ostatní fungují jako skupina, ale já jsem většinou se SHINee a někdy s nimi i trénuju, takže kdybys mě hledal, tak většinou budu s nimi a nebo u Minhoa v kanceláři. On ji má zvlášť kvůli- Z osobních důvodů." dořekl jsem a podíval se na něj. ,,Páni. Splnil sis sen. Pracuješ se SHINee." usmál se Tae a já radši rychle sklopil zrak. ,,Jo, to jo. Ale není to až taková výhra. Kdyby jsi viděl jak dokáže být Jinki arogantní když se špatně vyspí a nebo Taemin, který neudrží pusu chvíli zavřenou. Pak je tady Kibum a ten je teda extrém. On flirtuje snad i se sklenkou na vodu. A Minho má ego tak vysoko, že kdyby z něj měl skočit na IQ tak se zabije." řekl jsem a trochu se uchechtl. ,,A co Jonghyun?" Po tom co tohle Tae vyslovil jsem se zarazil v chůzi a dlouze se nadechl. ,,Je mrtvý Tae." zašeptal jsem. ,,Cože?" Taehyung to očividně nevěděl a tak jsem se mu to rozhodl vysvětlit. 

,,Před dvěma lety se zabil, ale nemluv o tom a vůbec ho nezmiňuj. Taemin je to to téma vážně hodně citlivý a mohl by se z toho na místě složit." říkal jsem stále hodně potichu. ,,Oh... To je mi líto. Nevěděl jsem to." řekl. ,,Jo jasně v pohodě." řekl jsem a šli jsme dál. Teď už v tichosti. Pak mi ale pípnul mobil a tak jsem se podíval kdo píše. ,,To je Minho. Mám se co nejrychleji dostavit do jeho kanceláře. Asi pojď se mnou, protože jestli se tady ztratíš tak tě může najít Suho a myslím, že by nebral ohled na to, že jsi top." řekl jsem a už ho táhl za rukáv k Minhoově kanceláři.

,,Kookie, jsi tady. A... Taehyung?" podivil se Minho. ,,Jo, ale co se děje?" zeptal jsem se. ,,No... Taemin je v nemocnici a má něco s rukou a taky tvoje auto je v servisu" odpověděl. ,,Dělá si prdel?!" vykřikl jsem. ,,Jak se mu podaří nabourat dvě auta za měsíc a zůstat s řidičákem?" podivil jsem se. ,,Nevím, ale jde o to, že pro něj musím jet a taky musím vyřešit tvoje auto a tak musím jet teď. Já vím, že jsem si slíbil, že tě odvezu, ale pro Minieho nemá kdo jiný přijet." řekl Minho trochu posmutněle. ,,To je v pohodě. Jeď tam a vyřiď Taeminovi, že po něm chci aspoň pět krabic banánového mléka." řekl jsem. ,,Jo dobře." řekl a objal mě. ,,Dej na sebe pozor až půjdeš domů." S tím mi dal pusu do vlasů a odcházel pryč.

,,Vy spolu chodíte?" zeptal se Taem po tom co se za Minhoem zavřely dveře. ,,Co? Ne, fuj. To je jen hodně dobrý kamarád. Je to něco jako kdybych měl chodit s Namjoonem. Prostě... Fuj. Navíc chodí s Taeminem a je mu třicet. Vždyť on už by klidně mohl být můj otec!" vykřikl jsem. ,,To by tě měl v devíti letech." podotkl Tae a já se zarazil. ,,A jo...." řekl jsem. ,,A máš někoho?" ptal se dál. ,,Ne a ani nikoho nehledám." řekl jsem. ,,Já taky ne, protože tebe už jsem našel." řekl a usmál se. 

Radši jsem sklopil zrak a začal nové téma. ,,No a jak ses měl ty tři roky?" zeptal jsem se. ,,No, tak nějak normálně, ale bylo to bez tebe těžké, hodně těžké. Co ty?" zeptal se. ,,Ze začátku dost špatně. Mluvil jsem s Nayeon a nechtěl jsem věřit ničemu co mi řekla... Taky ten.. rozchod. A pak ještě Jonghyunova smrt... Ale začalo se to srovnávat." řekl jsem po pravdě. ,,A co to malé od Nayeon?" zeptal se zase. ,,Jmenuje se Tzuyu a je strašně roztomilá." usmál jsem se. 

___

Pak jsme se tak asi hodinu ještě ptali na různé otázky až mě napadla jedna pro mě hodně důležitá.

,,Jak se mají Namjoon a Jin?" Hodně jsem se o ně bál. ,,No Jin byl dost zničený a Namjoon vypadal podobně, ale snažil se být silný pro Jina. Teď jsou na tom už dobře. Chybíš jim. Nám všem." řekl Tae a setřel si jednu slzu, z tváře. 

Nevydržel jsem to. Prostě jsem ho objal. ,,Kookie~" řekl a pořádně mě stiskl v objetí. 

,,Vezmu tě domů, dobře?" zeptal se Tae. Na to jsem mu kývl hlavou a on mě za ruku bral k jeho autu. Byla to pořád ta stejná Audi. 

Zadal jsem mu adresu do navigace a on vyjel. Samozřejmě jsem po asi patnácti minutách usnul.

___

Vůbec mě nenapadají popisky k části xDD