Část 12.

237 8 0
                                    

Naše rty se skoro dotýkali, když v tom...

___

...mi dal pusu na líčko.

Oteřel jsem oči a on se na mě se smutným úsměvem podíval. ,,Ty jsi všechno dobré v mém životě." řekl a lehl si tak, že hlavu měl položenou na mém břiše. 

Leželi jsme tak celkem dlouho. Mohla to být hodina... Mohly to být dvě. Pak ale přišel Minhoo. ,,Kluci máte tu návštěvu." řekl a víc otevřel dveře od studia za kterými stáli Yoongi, Jimin a Hobi.

,,Ó můj bože." vykřikl jsem a skočil Jiminovi do náruče. ,,Jiminie." hlesl jsem a znovu se rozbrečel. ,,Kookie, vždyť to není tak dlouho co jsme se viděli." zasmál se, ale tak začal brečet. Pak jsem cítil, že se na nás natiskl ještě Tae a později i Yoongi s Hoseokem. 

,,Nepouštějte mě prosím." řekl jsem mezi vzlyky. ,,Junkookie neplač." řekl Yoongi co měl celou tvář mokrou od slz. Trochu jsem se na tím pousmál, ale to nikdo nemohl vidět. 

___

,,Co tady vlastně děláte?" zeptal jsem se po tom co už jsme seděli všichni v kruhu a povídali si. Pořád jsme byli trochu rozhození z toho dlouhého brečení. ,,No..." začal Hobi a podíval se na Minhoa. Ten kývl záporně hlavou a tak se Hobi otočil zase na mě. ,,Přišli jsme se za vámi podívat. To tele jménem Kim Taehyung se už několik týdnů neozval." zasmál se a Taeho chytil kolem ramen. Nevěřil jsem mu to, ale Minho mi dneska slíbil, že všechno vysvětlí.

Minho odešel a mi jsme pokračovali v debatě. Teda spíš jsme se jen smáli a nakonec se zase všichni objali. 

Pak do místnosti ale vtrhl Suho, přišel rovnou ke mě a silně mě vzal za zápěstí. ,,Jak můžeš mít takové štěstí?! Proč já nemůžu být stejně šťastný jak ty!? Nezasloužíš si to! Na všechny si se vysral, ale všechno ti odpustili! Si jenom rozmazlený fracek, tak proč máš věchno?!" křičl na mě a s mou rukou při tom škubal. Ale bylo na tom něco zvláštního... Vztekal se, ale jeho výraz byl až zoufalý, byl smutný. Tae už se chtěl rozejít k němu ale naznačil jsem mu aby nic nedělal a Suhoa jsem objal. 

Chvíli byl překvapený, ale pak mě pevně stiskl v objetí a rozbrečel se. Byl jsem z jeho chování zmatený a ostatní taky. Nic jsem nechápal, ale věděl jsem, že toto potřebuje. Chvíli po tom sem vtrhli ostatní členové skupiny Exo. 

Chen běžel k nám a Sehuna ode mě odtáhl. Pak za mnou přiběhl ještě Chanyeol a podíval se na mě. ,,Udělal ti něco?" ptal se a v jeho hlase byla vážně starost. ,,Ne nic mi neudělal." řekl jsem ještě rozhozeně. ,,Tvoje zápěstí!" zvolal a vzal mou pravou ruku do té své. ,,Já ho fakt už zabiju." zašeptal si pro sebe, ale já to slyšel. 

Potom šel za Suhoem a dal mu docela silnou faku. ,,Vím, že za to v podstatě nemůžeš, ale kolikrát ti mám kurva říkat abys nechal Jungkooka na pokoji. Zbij mě když se ti tak strašně chce!" křičel po něm.

Pamatujete si jak jsem říkal, že když řeknu něco hnusného někomu z Exo tak mě to nemrzí? Tak teď mě kurva moc mrzí to, co jsem řekl Chanyeolovi. 

,,Jdeme." řekl Chanyeol a vzal ubrečeného Suhoa za ruku. ,,Jo a omlouvám se Jungkooku. Už se to nebude opakovat. Postarám se o to." řekl ještě než vyšel ven. 

,,Co.... to bylo?" zeptal se Jimin a podíval se na mě. ,,Nemám ani tušení." odpověděl jsem popravdě a podíval se na Taeho. Ten se díval na mě a tak jsem pohled odtrhl. ,,Kooksi! Minho už chce jet domů prý máš jet s ním, že máte plány." křikl na mě Jinki ode dveří a hned zase šel. 

,,Tak jo kluci. Rád jsem vás zase viděl, ale už teda půjdu." řekl a objal jsem Yoongiho s Hobim pak byl na řadě Tae.

,,Užijte si to." řekl a pohladil mě po vlasech. ,,Mám tě moc rád Kookie." pokračoval. ,,Já tebe taky." řekl jsem a usmál jsem se na něj. Těsně před tím než jsem se od něj odtáhl jsem mu dal pusu na líčko.

,,Jungkookie, pojď ke mě." zakňoural Jimin. ,,No jasně, ještě abych za tebou nešel." zasmál jsem se a pevně ho obejmul. ,,Uvidíme se příští týden v pondělí." zašeptal mi do ucha a pak mi dal pusu na rty. Možná to ostatním může připadat divné a zvrácené, ale je to můj nejlepší kamarád a je to pro nás úplně normální. ,,Dobře Jiminie, už musím." zasmál jsem se a už opravdu odcházel.


Jimin

,,Oni dva se dají zpátky dohromady." zašeptal jsem Yoongimu, který by hned vedle mě. ,,Jasně, že dají." zasmál se Hoseokie za námi a oba nás objal kolem ramen. ,,Moc vás miluju." řekl tiše a oběma nám dal pusu na tvář. ,,Vždyť my tebe taky." zasmál jsem se a víc si je k sobě přitiskl. 

,,Nechte toho a pojďte už, musím zamknout." řekl Tae a za ruku mě vytáhl za dveře. ,,Wow ty fakt umíš zkazit pěknou chvilku." zakroutil jsem hlavou a skočil na záda mému příteli co byl blíž a pro jeho smůlu to byl opět Yoongi. ,,Tak a teď mě poneseš až do auta. Jsem unavený." řekl jsem a na jeho zádech se uvolnil. ,,Jiminieeee." zakňoural, ale nijak neprotestoval. ,,Pojď radši za mnou Minie, víš, že toho měl Yoongi dneska moc." řekl Hobi a tak jsem seskočil z Yoongiho a běžel obejmout moje druhé zlatíčko. Ten si mě pak zvedl do náruče a tak jsem mu klidu položil hlavu na rameno a zavřel oči. 

Yoongi samozřejmě ještě přišel a dal mi pusinku na nos. ,,Počkej před budovou Hobi, přeparkuju auto ať se s Miniem netaháš tak daleko." řekl a pak políbil i Hobiho. 

,,Moc ho rozmazlujete." zasmál se Tae za námi. ,,Jo to mi rádi." zasmál se Hobi a jednou rukou mě pohladil po vlasech. ,,Bože pojďte už nebo dostanu cukrovku." nad Taeho slovi jsem se jen uchechtl a nakonec usnul Hobimu v náručí. 

___

Eyyyyyy ahoj asi.... Jenom chci říct, že části teď budou vycházet normálně jak jste byli zvyklí, ale pokud občas vynechám středu tak se nezlobte protože toho mám fakt moc.

𝙒𝙚 𝙢𝙚𝙩 𝙖𝙜𝙖𝙞𝙣Kde žijí příběhy. Začni objevovat