𝙒𝙚 𝙢𝙚𝙩 𝙖𝙜𝙖𝙞𝙣

Část 10.

Jungkook

Vzbudil jsem se v Taeho pevném objetí. Bylo mi příjemně, ale zároveň jsem se cítil úplně na dně. Podíval jsem se kolem a zjistil, že je venku ještě tma a tak jsem se opatrně vyvlékl z Taeho rukou a šel na balkón. 

Opřel jsem se lokty o zábradlí a sklopil hlavu. Co teď budu dělat? Nayeon je mrtvá, její manžel někde v prdeli a po Tzuyu dřív nebo později půjdou. Do toho musím do práce a nevím kdo ji bude hlídat. Nevím vůbec nic.

Uslyšel jsem, že dveře za mnou se otevřeli a někdo se opřel hned vedle mě. Byl to Tae. Kdo jiný taky...

,,Nemůžeš spát?" zeptal se. ,,Hmm... Proč jsi vzhůru ty?" zeptal jsem se zase já. ,,Neměl jsem co objímat." uchechtl se. ,,Ještě pořád ti to dělá problém?" zeptal jsem se ho a trochu se pousmál. Nevěděl jsem, že zrovna tohle ho bude pronásledovat tak dlouho. Ale je to celkem roztomilé.

,,Co teď bude se Tzuyu?" zeptal jsem se až zoufale. ,,Tak zatím ji může hlídat Taemin, když nemůže do práce a pak to vymyslíme Kookie. Neboj se bude to dobré." řekl a pohladil mě po zádech. 

,,Pojď spát je pozdě. Lehni si za Tzuyu a já si zase vezmu gauč." řekl s malým úsměvem. ,,Tak jo." odpověděl jsem a s Taem za zády šel zpátky do domu. Už jsem chtěl zavřít dveře od mého pokoje, když v tom jsem si uvědomil, že Tae tam nemá nic kromě deky. 

Vzal jsem svůj body pillow a šel jsem zpátky za ním. 

,,Taehyungie?" oslovil jsem ho váhavě. ,,Copak?" zeptal se. ,,Na. Hezky se vyspi." řekl jsem a podal mu body pillow. ,,Jsi zlatíčko Kookie. Mil- Děkuju ti." řekl a okamžitě si ho přitulil k tělu. 

,,Taky tě miluju." zašeptal jsem u dveří z obýváku, tak aby to neslyšel.

___

Tentokrát jsem se nevzbudil sám, ale vzbudila mě Minhoova ruka v mých vlasech. ,,Kookie, vstáváme." zašeptal a usmál se. ,,Minho~" řekl jsem a přitáhl jsem si ho do objetí. To znamenalo že spadl vedle mě a teď jsem mu brečel do nově oblečené košile.

,,Nayeon je p-pryč." řekl jsem mezi vzlyky. ,,Já vím Kookie. Tae nám to všechno řekl." řekl a nepřestával mě drtit v objetí. 

,,Musíme do práce Kookie." řekl po chvíli a tak jsem jen přikývl a zvedl se z postele. 

Rychle jsem se oblekl a spáchal ranní hygienu. 

Šel jsem do kuchyně pro rychlou snídani, ale překvapilo mě, že tady všichni byli. 

,,Kookie!" vykřikla Tzuyu a obejmula mě. ,,Ahoj maličká." pozdravil jsem ji a hned na to i ostatní.

,,Jungkookie! S Taeminiem jsme udělali pro tebe lívance." zasmála se a pak objala i Taemina. 

Byl jsem rád, že se směje. Je malá, ještě nechápe vážnost situace.

,,Vážně? Určitě budou úžasné, když jsi dělala ty." usmál jsem a přejel jí malíčkem po nose. Začala se chichotat a utíkala zpátky ke stolu. Po cestě ale zakopla a tak jsem se k ní rychle rozběhl aby nespadla, ale někdo mě předběhl. Zas to byl Tae. Chytil ji a vyšvihnul do vzduchu. ,,Musíš dávat pozor nebo spadneš." řekl s tím jeho krásným čtvercovým úsměvem. ,,Dobře Taetae." zasmála se a utíkala dál. 

,,Kookie, Tae, pospěšte máme už jenom půl hodiny." řekl Minho co si mezitím šel ještě vyměnit tu košili. ,,A co Tzuyu?" zeptal jsem se rychle. ,,Neboj pohlídám ji vy jeďte." řekl Minie a ještě mě rychle objal

___

,,Minho, Kookie, nechcete svést? Nemuseli by jsme zbytečně tahat druhé auto." nabídl nám Tae. S Minhoem jme se na sebe podívali a pak jsme kývli hlavou. ,,Půjdeme rádi." zasmál se Minho a už si sedal na zadní sedačky. Já si sedl na místo spolujezdce a Tae samozřejmě řídil.

,,Minho, nechceš radši dopředu?" zeptal jsem se ještě než jsme vyjeli. ,,Já to nějak přežiju neboj." usmál se na mě zezadu. ,,Jestli ti bývá špatně tak neboj, umím jezdit vážně hezky plynule zatím se mi tady nikdo nepoblil." zasmál se Tae. ,,Tak jo, věřím ti." řekl Minho a pak už jsme vážně vyjeli.

Asi v půlce cesty Minhoovi začal zvonit mobil a tak to přijal.

Zněl dost vážně a tak jsem nepřekonal svoji zvědavost a rovnou se zeptal. ,,Kdo to byl?" Minho vypadal jako by se chvíli rozmýšlel, ale pak odpověděl. ,,Otec. Sháněl mě kvůli té poradě o novém vedoucím." řekl a já se trochu zarazil. ,,Emm... Není asi moc dobré mluvit o tom před Taem." řekl jsem. ,,Neboj, dneska se o vyhlásí a nastupuju hned příští týden." Po téhle jeho větě jsem se zarazil. ,,A co bude se SHINee?" zeptal jsem se nejistě. ,,Co by bylo? Budeme fungovat dál." pokrčil rameny. 

,,Počkej, takže ty jsi syn vedoucího?" zeptal se Tae a já i Minho jsme se na něj tázavě podívali. ,,No jestli jsi to ty, tak když jsem byl na pohovoru mi říkal něco o tom, že bude společnost brzy předávat synovi a taky, že tím, že mě přijme dokončí dvě pětiny nějakého velkého plánu..." vysvětlil a já se nechápavě podíval za mě na Minhoa. ,,Jaký plán?"

___

Kapitola o ničem.... Zpoždění.... Nevím jak dál..... Super, že jo?