𝙒𝙚 𝙢𝙚𝙩 𝙖𝙜𝙖𝙞𝙣

Část 20.

,,Jungkookie, musíme vstávat." zatřásl se mnou Tae a já neochotně otevřel oči. ,,Kolik je hodin?" zeptal jsem se rozespale a protřel si oči. ,,Půl sedmé. Máme hodinu než máme být ve studiu a k tobě domů je to odsud 20 minut, takže si musíme pospíšit." řekl a hned na to si mě vzal do náruče. ,,Co to děláš Tae?" zamumlal jsem, ale nijak neprotestoval. ,,Beru si svůj poklad." odpověděl mi na to a dal mi pusinku na nos. 

V tu chvíli jsem si byl plně vědom, že ať se budu snažit jakkoliv bez něj nemám šanci být šťastný.

Došel se mnou až ke dveřím od kuchyně, ale tam se zastavil, protože jsme oba slyšeli Jiminův pláč a oba jsme přesně věděli proč pláče. 

Tae mě položil na zem a já malinko přiotevřel dveře a sledoval je. 

Jimin pevně objímal Yoongiho a Hobi se k nim připojil tak, že ještě objal Jimina zezadu. 

,,Broučku, dneska to bude jen na chvilku po obědě si pro vás oba přijedu. To zvládneš." říkal Yoongi Jiminovi. 

No a taky jsem zapomněl zmínit, že dneska jedeme všichni na takový pozdní oběd k Namjoonovi s Jinem. Měli jsme tam původně jet včera zkontrolovat Tzu, ale Jin říkal, že nás k sobě domů nepustí, protože tam nemá uklizeno a tak nás pozval úplně všechny dnes. 

Tím úplně všichni myslím i Taemina s Minhoem. Jin je chce víc poznat a tak nám Minho zařídil odpoledne volno a Yoongi říkal, že dnes taky nemá žádnou práci.

Chtěl jsem jim nechat nějaké soukromí když už je to jejich dům, ale vážně jsme nestíhali, teda aspoň já a Taehyung. 

Pak jsem si ale uvědomil jednu dost důležitou věc

,,Už musíme jít, ale uvidíme se v práci Mochi." zavolal jsem na Jimina jeho další, míň používanou, přezdívkou. ,,Hej a my jsme vzduch?" řekl Yoongi a nabručeně si odfrknul. ,,Jasně, že ne. Mějte se!" zavolal jsem ještě a tahal pryč i Taeho co se nestihl ani rozloučit. 

,,Hej Kookie, proč tak spěcháš?" zeptal se Tae, ale už startoval auto. ,,Min mě zabije!" řekl jsem s menší panikou v hlase. ,,Proč by-" začal Tae, ale já mu prstem zakryl pusu. ,,Nemluv a jeď." řekl jsem. 

___

,,Minie!" vykřikl jsem a rychle k němu utíkal. ,,Promiň promiň promiň promiň!" omlouval jsem se radši dopředu a s co největší rychlostí jsem ze sebe začal sundávat Taeminův choker. 

Taehyung mě vysadil před domem a pak jel rychle ještě k sobě, aby i sebe dal do pořádku. 

,,Neříkal jsi, že přijdeš včas?" ptal se s úšklebkem na rtech Taemin a zapínal si svůj choker. ,,No... Trochu jsme zaspali." řekl jsem a sklopil hlavu. ,,Nevadí. Utíkej se převléct, protože hned jak vyjde Minho ze dveří tak zamykám a odjíždím." řekl a potlačil mě směrem ke dveřím. ,,Víš, že mám svoje klíče a taky svoje auto?" zašklebil jsem se na něj, ale utíkal dovnitř abych se schoval v případě, že by mě chtěl něčím praštil.

,,Ahoj druhý Mine." zavolal jsem na svého druhého spolubydlícího a utíkal dál. 

Po cestě do svého pokoje jsem ještě stihnul zakopnout o koberec a málem spadnout na držku, ale Minho mě pohotově chytil. ,,Zbožňuju tě." řekl jsem, dal mu pusu na tvář a utíkal dál. I když jsem se na něj nedíval, dokážu říct, že protočil očima.

Rychle jsem se nachystal a tentokrát jsem narazil přímo do Minhoa. 

,,Kookie..." povzdychl si a pohladil mě po vlasech. ,,Zpomal. Když spěcháš, tak jsi zbrklý a neopatrný a nechci aby ses kvůli tomu zranil." pokáral mě. ,,Promiň." zasmál jsem se a obejmul ho. Momentálně by bylo úplně jedno, že se ke mě chová jak k dítěti. Byl jsem jen šťastný, že mám takového hyunga. ,,Teď už pojď nebo nás Taemin umlátí čímkoliv co bude mít zrovna po ruce." řekl jsem a utíkal ven z domu. 

___

Do studia jsme přijeli trochu později, ale to nikoho nezabije. Do naší zkušebny jsem se vydal i s Minhoem a Taeminem, protože chtěli Jimina s Hobim pozvat na svatbu, která by měla být nějak za měsíc. Má to být malá rodinná oslava, ale chtějí ať jim tam BTS zazpívají. 

,,Ahoj všichni." zavolal jsem na Jimina, Hoseoka a Taehyunga, kteří jsou na rozdíl ode mě dochvilní. ,,Ahoj Jungkookie." usmál se Tae, objal mě a dal mi pusu na čelo. ,,Ahoj." ozvalo se od těch dvou co seděli na zemi a na něco se dívali na mobilu. 

,,Seokie, Seokie! Tohle potřebuju! Podívej se na to není to nádherné? Že mi to koupíš." začal tiše vykřikovat Jimin. ,,Samozřejmě Jiminie. Vyber si co chceš, dej si to do košíku a já ti to potom objednám." odpověděl na to Hobi. Na to ho Jimin objal, ale hodně se do toho přel a Hoseok spadl na zem. To ale nic nezměnilo na to, že ho Jimin objímal. Musel jsem se usmát. Vážně jim to sluší. 

,,Oh... Ahoj. Nevšiml jsem si vás." řekl Hoseok směrem k Taeminovi a Minhoovi, když ze sebe sundal Jimina. ,,Ahoj. Zase půjdeme jen máme takovou prosbu." začal Minho, ale Taemin ho předběhl v dopovězení. ,,Byli by jsme moc rádi kdyby BTS zpívali a naší svatbě." Hobi s Jiminem se na sebe krátce podívali, ale pak se otočili zpátky na ty dva. ,,Moc rádi." řekl Hobi a usmál se. ,,Yoongi bude určitě taky souhlasit, viď Seokie~" protáhl Jimin jeho jméno a znovu ho objal. ,,Určitě." řekl Hobi a to štěně v jeho náruči políbil do vlasů. 

,,Tak jo. Děkujeme a zatím se mějte." řekl Minho a i s Taeminem odešli.

,,Tak co budeme dělat?" zeptal se Tae a sedl si vedle mě na zem. ,,Asi se protáhneme, zkusíme si naše staré chorea, něco si zazpíváme. Prostě to co jsme dělali včera." odpověděl jsem mu. Ostatní na to kývli, ale nijak se nechystali vstát. 

,,Páni je to vážně divné." dodal jsem a na chvíli se zamyslel jak svoji myšlenku podám. ,,Dřív jsem byl zvyklý dřít celé dopoledne a poslední dobou jenom odpočívám na zemi. Vlastně jsme ediní co nemají nic na práci." zasmál jsem se a hlavu si opřel o mého přítele. 

Přítele. Vážně to zní hezky.

,,Ještě si stěžuj." ozval se známí hlas za mými zády. Rychle jsem se otočil, abych mohl vidět na nově příchozího, ale Jimin byl rychlejší a už se Yoongimu věšel kolem krku. 

,,Yoongi? Co tady děláš tak brzo?" zeptal se zmateně Hobi a počkal si než i s Jiminem v náručí přijde k němu. 

,,Vlastně jsem jenom přijel do studia a manažer mě vyhnal s tím, že dnes si mám vzít volno. Prý tam mají děti ze základky nějakou prohlídku, a tak jsem se přišel podívat za vámi. Btw, kvůli tomu, že odsud rovnou pojedeme k Namjoonovi s Jinem jsem musel odvézt auto domů a jet autobusem. Fuj. Nikdy víc." u poslední věty sebou zatřásl jakoby ten hnusný pocit chtěl ze sebe dostat pryč. 

,,Vždyť autobusy nejsou tak špatné ne?" ptal se Tae se smíchem. ,,Nejsou?" zeptal se Yoongi a podíval se Taemu přímo do očí. ,,Hluk, málo místa, nepohodlné sedačky, malé řvoucí děti, hnusný vzduch a k tomu všemu se ještě klepe tak, že jsem se málem poblil." říkal Gi a při každé další věci zvednul jeden prst. 

,,No to je sice skvělé, ale my už musíme trénovat." řekl jsem a začal se zvedat. ,,Buď se k nám můžeš přidat nebo můžeš sledovat moji sexy postavu." mrknul na Giho Tae a já se začal smát. 

,,Radši bych umřel než se díval na tebe." ušklýbl se Yoongi. ,,Au?" řekl Tae s ublíženým výrazem. ,,Promiň, ale musíš pochopit, že nedokážu vidět krásu v někom jiném než v mých dokonalých přítelích a mém krásném skoro bratříčkovi Jungkookiemu." usmál se Yoongi a ve chvíli kdy mluvil o mě rukama poplácal po trářích. ,,Hyung! Už nejsem malé dítě." zamračil jsem se na něj. ,,Máš pravdu. Už jsi velké dítě." zasmál se Yoongi a já nad tím jen pokroutil hlavou.

,,Tak jo už vážně pojďte něco dělat." řekl jsem a tahal ostatní ze země.

___

Kapitola o ničem.... Nevadí.