𝙒𝙚 𝙢𝙚𝙩 𝙖𝙜𝙖𝙞𝙣

Část 8.

Jungkook

,,Chimmyyyyyyyy!" vykřikl jsem a můj malý pejsek ke mně přiběhl. Vzal jsem si h do náruče a skoro se rozbrečel štěstím. Moc mi chyběl. 

,,Chimmy." zavolal si ho Tae a tak vyskočil z mojí náruče a utíkal za ním. ,,Pamatuje si mě." usmál se Tae. ,,Kdo by mohl zapomenout." řekl jsem se sklopenou hlavou. 

,,No tak Kookie..." řekl Tae, pustil Chimmyho a šel obejmout mě. ,,Jsem tady. Na tom teď záleží. Nemysli na to co bylo." řekl. ,,Tak jo. Emm... Víš... Minho s Taeminem jedou dnes za Taeminovými rodiči a tak budu doma sám. Bylo by super kdyby jsi na chvilku přišel." dostal jsem ze sebe nervózně. ,,Přijdu moc rád." odpověděl a pohladil mě po tváři. 

___

,,Musím ještě něco zařídit. Přijdu v pět nevadí?" zeptal se když jsme vycházeli z budovy. ,,Nevadí. Budu tě čekat." usmál jsem se a zamával mu. Potom jsem si uvědomil, že Minho vlastně odjel už před asi půlhodinou a já tady nemám auto. ,,Doháje." zaklel jsem. 

,,Potřebuješ svést?" zeptal se někdo za mnou. Otočil jsem se a viděl Chanyeola. ,,Od tebe rozhodně ne." řekl jsem a vydal jsem se pěšky domů. ,,Nenene... Počkej prosím. Já nechci aby to mezi námi bylo tak napjatý. Víš... Nejsme takový jak se zdá. Suho to nedělá schválně. Ve skutečnosti je milý. Mohli by jsme spolu začít aspoň trochu vycházet?" zeptal se. 

Nevěřícně jsem se na něj podíval a pak se uchechtl. ,,Ten byl dobrej." řekl jsem a šel jsem dál. ,,Prosím Jungkooku. Dej mi šanci." zastavil mě ještě. ,,Řekni mi jedinej posranej důvod proč bych zrovna tobě měl věřit. Jsi Suhova děvka číslo jedna a ty i tvoje parta mě několikrát zmlátila a chtěla mě zneužít. Myslíš si, že ti po tomhle budu věřit?" zeptal jsem se a přímo jsem se mu vysmíval pohledem. ,,Máš pravdu. Promiň." řekl a zmizel v jeho autě. Moc jsem ho neřešil a šel dál.

Většinou když jsem někomu řekl něco hnusného tak mi bylo strašně, ale u kohokoliv z EXO mi to bylo jedno. Z celého srdce je nenávidím.

Nevím co by mi mohlo ještě víc zhoršit den. Už nemůže být horší. 

Pak mi začal vyzvánět mobil a tak jsem se na něj podíval.

Dobře zakřikl jsem to. Dnešek je příšerný.

___

,,Paule co chceš." 

,,Jungkooku! Vím, že po tobě nemůžu nic chtít a slíbil jsem, že ti dám pokoj, ale teď nejde o mě. Okamžitě přijeď ke mě domů. Jde o Nayeon."

,,Jedu."

___

Rychle jsem vypl hovor a volal Taemu. 

___

,,Tae. Promiň, že tě zase otravuju, ale musím se rychle dostat za Paulem, říkal mi, že jde o Nayeon a bojím se."

,,Kookie klid. Zavezu tě tam, ale budu celou dobu s tebou jasné? Nenechám tě s ním samotného."

,,Cokoliv, ale už jeď."

___

Dojeli jsme před ten dům u kterého máme oba s Taem ty nejhorší vzpomínky. Hned u vchodu nás čekal Paul a hnal když viděl Taeho tak dost viditelně znervózněl. 

,,Co se děje?" zeptal jsem se ho když jsme k němu došli. Překvapilo mě jen to, že má v očích slzy. ,,Nayeon se chtěla s tím jejím rozejít, ale jeho otec řekl, že tím pádem zabije Tzuyu aby z toho nebyly problémy, ale Nayeon skočila pod kulku. Je mrtvá. Já se o Tzuyu nemůžu postarat. Prosím Jungkooku. Vezmi ji zatím k sobě." po tomhle začal brečet. 

Zaraženě jsem se na něj díval. 

,,Kde je ten hajzl?" zeptal jsem se a z očí mi taky začaly téct slzy. ,,Jungkooku, toto nech na mě. Ty si nedělej zbytečné problémy." řekl a setřel si slzy. ,,Tzuyu je vevnitř, ale nechce ven. Říkala, že na světě je jenom jediný člověk co ji dostane od maminky. Zkoušel jsem volat i Saně, ale Tzuyu na ni jen něco zakřičela. Doufám, že jí pomůžeš." dodal ještě. ,,Pamatuj si, že to nedělám pro tebe." řekl jsem a vešel do domu s Taem v těsném závěsu.

Tae byl až nějak moc potichu, ale já se nesnažil navázat konverzaci. Sám jsem z toho byl zničený, ale musel jsem být silný pro malou Tzuyu. 

Z jednoho z pokojů jsem uslyšel vzlyky a tak jsem se tam rozběhl. 

Rychle jsem přišel k mojí malé neteři a obejmul ji. 

,,J-jungkookie." vzlykla mi do trička. ,,Maminka j-je mrt-vá. Dědeček... on-" pokračovala. ,,Já vím." taky jsem vzlykl. ,,P-půjdeme ke mě domů jo?" zeptal jsem se, teď už dost nestabilním hlasem. ,,D-dobře." řekla a u toho kývla hlavou. 

Vzal jsem si ji do náruče a otočil se na Taeho. Ten se na mě smutně díval. Asi nevěděl co říct, ale neviním ho za to, taky bych nevěděl co říct kdyby to bylo obráceně. 

___

Jeli jsme domů. Já seděl vzadu s Tzuyu a Tae řídil. 

Byl jsem hodně rozhozený. Zase mě svět za něco trestá.  

,,Kookie, zůstanu u vás přes noc. Nechci aby jsi tam byl sám po tomto." řekl Tae. Nijak jsem nereagoval, jen jsem dál hladil to maličké stvoření vedle mě. I Chimmy věděl, že něco není v pořádku a lehnul si té maličké do klína. 

V tuhle chvíli jsem nebyl schopný vnímat ani Taeho přítomnost, která mi vždycky dělala tak dobře. Teď jsem se cítil skoro stejně jako celý ten první rok po tom co jsem od všech odešel.

___

Dneska jsem zkoušela aplikaci meeff a celý den mi píšou nějací úchylové.

hELP