𝙒𝙚 𝙢𝙚𝙩 𝙖𝙜𝙖𝙞𝙣

Část 9.

Taehyung

Bylo mi strašně. Nevěděl jsem co bych mohl pro ty dva udělat. 

Proč se vždycky špatné věci dějí lidem co si to nezaslouží? Proč kvůli práci přicházejí děti o rodiče? Proč je svět tak nespravedliví?

Tolik otázek na které nikdy nedostanu odpověď.

Už jsme dorazili k domu kde který Jungkook sdílí s Taeminem a Minhoem. Podíval jsem se za sebe a viděl, že oba dva usnuli. Byl to krásný pohled i přes to v jaké to bylo situaci. Byli sladcí.

Rozhodl jsem se, že je budit nebudu a prostě je odnesu. První jsem vzal malou Tzuyu a položil ji opatrně do Jungkookovi postele. 

Při tom co jsem nesl Kookieho dovnitř se ale vzbudil a víc se na mě natiskl. 

,,Kookie, klidně ještě spi." řekl jsem tiše a neudržel jsem se. Dal jsem mu opravdu maličkou pusinku do vlasů. Okamžitě zčervenal a odvrátil ode mě pohled. ,,Nechci spát." řekl a hned po tom si dlouze zívl, čímž své slova vyvrátil. ,,To vidím." zasmál jsem se a nesl ho do obýváku. 

,,Pustíme si film co říkáš?" zeptal jsem se a už rovnou zapínal televizi. 

,,Pusť tam nějakou pěknou bl sračku." zašeptal když jsem hledal ten správný film. Trochu jsem se pousmál a pustil tam náš oblíbený film z doby kdy jsme ještě byli spolu (teda nesmím počítat Avengers). 

,,Tzuyu spí?" zeptal se ještě před tím než jsem si sedl na sedačku. ,,Mhm... Odnesl jsem ji do tvého pokoje." řekl jsem a snažil se najít tu správnou polohu. Nakonec jsem si stejně jen sednul do tureckého sedu a objal Jungkooka kolem ramen. On si položil hlavu na mé rameno a takhle jsme se dívali celou dobu. Nakonec jsme tak i oba usnuli. Nebylo proč ho pouštět. Bylo mi po dlouhé době opravdu dobře.

___

Dneska jsem utekla z domu takže jenom krátká :)