𝙒𝙚 𝙢𝙚𝙩 𝙖𝙜𝙖𝙞𝙣

Část 6.

,,Kooku, nemůžeme tě každé ráno budit. Budík ti vyzvání už dvacet mnut." řekl jemně Minho a pohladil mě po vlasech. ,,Musíš si pospíšit jestli tě mám vzít autem." řekl když si byl jistý, že už nespím. ,,Projdu se." řekl jsem a jeho ruku objal. 

,,Jungkookie, musíš si najít někoho jiného na objímání já musím jet." řekl po chvíli a dal mi pusu do vlasů. Dělá to už od doby co mě potkal. První to byl vtip, ale pak z toho vznikla taková tradice. Často na ten den vzpomínám. Byl to asi týden po tom co jsem odešel od rodiny.

Flashback

,,Minie, jsem tady!" vykřikl někdo ode dveří. Víc jsem se schoval pod peřinu a dál brečel. Nevěděl jsem kdo ten člověk je, ale ani mě to nezajímalo. Projížděl jsem si galerii ve které už jsem nechal jen mé fotky s Taehyungem. 

Hodně jsem u toho brečel. Tolikrát jsem se za ním chtěl vrátit, ale bude jim beze mě líp. Ignoroval jsem cizího člověka v domě a dál si prohlížel ty nádherné momenty. Možná malá část mě doufala, že je to vrah a zabije mě, ale to budeme ignorovat.

,,Taem-" vešel do 'mého' pokoje a chtěl znovu zavolat na Taemina, ale zastavil jsem ho. ,,V-vrátí se do deseti minut." vzlykl jsem. ,,Co se děje?" zeptal se rychle a přišel ke mě. ,,T-to je d-dobrý." řekl jsem znovu, ale dělalo mi problém mluvit plynule. ,,Můžu za tebou?" zeptal se a sedl si vedle mě na až moc velký parapet před oknem. Skoro neznatelně jsem kývl hlavou a on si vzal peřinu a přehodil si ji i přes sebe. 

,,Je krásný." řekl po chvíli koukání se na fotky s Taem. ,,T-to je." přitakal jsem. ,,Co se děje?" zeptal se znovu. ,,M-musel jsem ho o-opustit aby mohl normálně ž-žít. V-vlastně všechny co jsem měl rád j-jsem opustil." ,,Jak je to dlouho?" ptal se dál. ,,J-já nevím. A-asi týden." řekl jsem mezi pláčem který nešel zastavit. 

Potom jsem najel na video kde mi Tae chytil tváře do dlaní a dal mi pusu do vlasů. Byl to jeden z nejšťastnějších dní co jsem s ním zažil. Bylo to dokonce natočené dřív než jsme spolu začali chodit. Oba dva jsme se tomu smáli, ale teď mě to tak strašně moc nutilo dál brečet. 

,,Tak hele." začal Minho. Byl to on byl jsem si jistý. Podíval jsem se na něj a tím mu dal svolení pokračovat. Vzal mi mobil z rukou a položil ho stranou. ,,Co ti na něm chybí nejvíc?" zeptal se. ,,A-asi ta láska a jistota... Vždycky tady pro mě byl." řekl jsem a vodopády slz se zdvojnásobily. ,,Dobře. Podívej se na mě." Jak řekl tak jsem udělal. ,,Nemůžu ti slíbit takovou lásku jako on, ale přátelská láska by nebyla problém." řekl a chytil mi tváře do dlaní a políbil mě do vlasů jako to udělal Tae. ,,Jestli budeš chtít, tak ti slíbím i tu jistotu." po tomhle mi chytil obě ruce do jeho velkých dlaní. ,,Nechci aby jsi zapomněl. Jen se pojďme spolu posunou dál. Dobře?" zeptal se a já kývl. ,,Děkuju Minho." řekl jsem a jemně ho objal. ,,Ty víš kdo jsem?" zeptal se. ,,Svého bias wreckera ještě poznám." uchechtl jsem se.

End of flashback

Taemin nás skoro celou dobu pozoroval a podařilo se mu stihnout vyfotit to jak mi dává Minho tu pusinku. Tu fotku mám vystavenou ve velkém rámě v pokoji. Nad tou vzpomínkou jsem se usmál. 

Pustil jsem Minhoa a začal se chystat. Minho odjel a já se chvíli na to pěšky vydal do práce. 

___

Asi v půlce cesty vedle mě zastavilo auto. Podíval jsem se na něj a řidič zrovna stahoval okénko. ,,Ahoj Kookie." Usmál jsem se na něj a taky ho pozdravil. ,,Ahoj Tae." ,,Chceš svést?" zeptal se. ,,Jo, děkuju." odpověděl jsem a sedl si vedle něj.