Část 15.

261 16 0
                                    

Bylo už půl páté a já teprve vylézal ze sprchy s ručníkem kolem pasu. ,,Taemine!" zakřičl jsem do chodby. ,,Hmm.." ozvalo se z kuchyně. ,,Potřebuju pomoct." řekl jsem a mířil ke mě do pokoje. Rychle jsem si oblekl spodní prádlo a otevřel jsem dveře do mého velkého šatníku hned vedle pokoje, který mi celý vybavil Taemin. 

,,Tak jo Kookie." začal Taemin, který přišel hned ke mě do šatníku. ,,Kam jdete?" zeptal se, ale už se rozhlížel po celé místnosti. ,,Říkal, že na večeři." řekl jsem mu všechno co jsem věděl. ,,Dobře... Vyzvedává tě ale už v pět, takže večeře nebude jediná položka ze seznamu. Tím pádem si nebereš ten oblek na který se díváš." zamračil se na mě a já tedy pohled přetočil pryč od obleku, který bych si možná i vzal. ,,Chtělo by to něco cool a zároveň společenského a taky to musí být pohodlné." začal potichu uvažovat. 

,,Co třeba tyhle černé rifle k tomu bílou košili, kterou si ve předu zastrčíš do těch riflí. Je konec léta takže kdyby sis k tomu vzal tu světlehnědou bundičku tak by ti bylo asi horko, ale vezmi si ji s sebou aby sis měl kam dát mobil a klíče. Nemáš zač a opovaž se vrátit dřív než zítra ráno." řekl a dal mi pusu na líčko. ,,Díky hyung." zavolal jsem ještě na něj. 

Rychle jsem se oblékl a dal si na sebe trochu toho make-upu. 

,,Minho, teď potřebuju tebe." zakřičel jsem z koupelny. ,,Jungkookie, nechci ti nějak kecat do života, ale taky by sis mohl naučit učesat vlasy i sám. Třeba zítra umřu a už ti nebudu moct dělat účesy." zasmál se. ,,Až umřeš tak si najmu někoho jiného." zasmál jsem se taky. ,,Au?" podíval se na mě ublíženě. ,,Na účesy bych si někoho našel, ale tak úžasného hyunga by mi nikdo nahradit nemohl." řekl jsem a objal ho. 

,,Dobře Kookie, teď už by jsme ale měli začít, protože Tae tu bude už za čtvrt hodiny." řekl a já teda přikývl. Posadil jsem se na židli před zrcadlo a pozoroval mého hyunga jak upravuje mé tmavě hnědé vlasy.

Když byl hotový zkoumavě jsem se na sebe podíval do zrcadla, ale jeho práce jako pokaždé neměla chybičku. ,,Děkuju hyungie!" vypískl jsem a znovu ho objal. ,,Stejně nechápu jak tohle uděláš za takovou chvíli." řekl jsem a dál obdivoval jeho práci. 

(Takhle to vypadalo)

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

(Takhle to vypadalo)

,,Kookie, Tae právě zastavil před domem." zavolal na mě Taemin a tak jsem se rychle vydal pro moje věci do pokoje a hned zase běžel zpátky si obout boty. 

Moji lehkou bundičku jsem si přehodil přes předloktí a byl připravený odejít. 

,,Kookie, ty jdeš pryč?" zeptala se Tzuyu v Taeminově náruči. ,,Ano jdu. Vydržíš to s Taeminiem a Minhoem?" zeptal jsem se a pohladil ji po vlasech. ,,Jo! Taeminie mi slíbil, že budeme péct sušenky." začala se smát a já se na Taemina děkovně usmál. V tu chvíli zazvonil zvonek a tak jsem otevřel dveře. 

,,Ahoj Jungkookie." usmál se na mě Tae a já málem roztál. Cítil jsem se tak zvláštně. Skoro jako když jsem ho poprvé potkal. ,,A-ahoj." řekl jsem. Super ještě pře ním koktám... ,,Moc ti to sluší." řekl a úsměv z jeho obličeje nemizel. ,,Děkuju. Tobě taky." nevím proč, ale začal jsem se strašně červenat. 

𝙒𝙚 𝙢𝙚𝙩 𝙖𝙜𝙖𝙞𝙣Kde žijí příběhy. Začni objevovat