"JSME JEN SPOLUBYDLÍCÍ"

XX

Louis

Seděl jsem, na už mně moc známé sedačce velkého BMW a zpíval si společně se Zaynem nějakou popovou písničky, která zrovna hrála v rádiu.
Musím uznat, že jsem neuvěřitelně rád, že jsem ho poznal. Nikdy se mi nestalo, že by mi někdo takhle rychle přirostl k srdci, i když tuhle frázi úplně nesnáším, teď se mi hodí.

"Hele je teprve začátek září a jezero bude ještě určitě teplý." zdálo se mi, že Zayn přemýšlí nahlas, protože si to tam nějak mumlal sám pro sebe.
"Cože? Co zase meleš? Mluv víc nahlas." začal jsem se smát, když mi věnoval pohled, který naznačoval ať ho moc dlouho neseru.
"Říkám, že si půjdem zaplavat a je mi úplně jedno, že nemáš plavky." Zayn zatočil na nějakou užší cestu, která vedle neznámo kam.

Za pár minut už Zayn zastavovat u velkého jezera, o kterém moc lidé nejspíše neví. Vypadalo čistě, a taky že bylo, někdy jsem zahlídl malou rybičku.
"No tak to ani hovno, do toho ti nevlezu." založil jsem si na truc ruce na prsou. Nesnáším ryby, jsou slizké a smrděj.
"Louisi, děláš si doufám prdel, že jo? Ty se vážně bojíš těch malejch potvůrek?" měl jsem ho chuť strčit do té vody, protože se mi pořád smál.
"Sorry Zayne." použil jsem část svoji síly, opřel se rukama o jeho hruď a strčil ho do vody. Vyjekl trochu jako holka a já se díky tomu mohl udusit smíchy. Byl mokrý od hlavy až k patě a snažil se vyškrábat na břeh.
"Tak ty jsi mrtvej!" najednou se rozběhl naproti mně a můj jedinej instinkt mi říkal, ať udělám to samý.

Ohlídl jsem se za sebe a uviděl, jak sebou Zayn plácnul na zem, protože mu podklouzla noha a on se díky tomu vyválel v suché trávě a písku.
"Bože Zayne ty mě vážně zabiješ." museli jsme vypadat vážně komicky, jeden debil se válí úplně mokrý a špinavý na zemi a druhý se mu směje.
Nejednou se zvedl a pomalu si svlékal mokré oblečení. Možná jsem se nechal trochu unést, jen jsem se kochal jeho tetováními, nic víc. Věříte mi že jo? Ne? Nevadí. Proč musí být tak vyčůranej a zákeřnej, když jsem se kochal jeho tetováními, rychle se rozběhl a já zareagoval až moc pomalu. Přehodil si mě přes rameno, nechápu jak, ale zdálo se, že jsem opravdu lehký i pro někoho, kdo nemá horu svalů.
"Zayne ani na to nemysli, polož mě dolů, hned!" smál jsem se a snažil se vyprostit z jeho sevření, ale marně.
"Když se přestaneš kroutit, možná ti sundám tričko, ať nemáš všechno mokrý, ale přestaň." postavil mě na okraj, kde začínalo jezero a držel mé zápěstí, abych se nemohl nijak vysmeknou a utéct. Sjel rukama k ohybu mého trička a pomalu ho vytahovat výš.

Harry

Díval jsem se na to jak společně odjížděli a málem jsem si nadělal do kalhot, když ke mně někdo přiskočil.

"Koho pozorujem?" zeptal se pro mě neznámý hlas. Otočil jsem se na toho neznámého kluka a zjistil, že je to ten blonďák co se bavil s Louisem na té chodbě. Neil nebo jak? Hele fakt nevím.
"Nikoho jsem nepozoroval." protočil jsem očima a opřel se o strom s hustou korunou, kterou neprocházely sluneční paprsky.
"Jo? Vážně ti tohle nesežeru." založil si ruce na prsou a probodl mě pohledem, kterým mě donutil se přiznat.
"Fajn, pozoroval jsem kluka co se mi líbí, jak se směje a užívá si s klukem, kterému jsem zlomil srdce." pokrčil jsem rameny, jakoby to byla úplně normální věc.
"Počkat, ty jsi Harry, Harry Styles, ten po kterým letí snad všechny holky na týhle škole a teď mi tu říkáš, že jsi na kluky?" trochu vykulil oči a mně to přišlo celkem zábavné, ten kluk je celkem fajn.
"No jako jo." až teď jsem si uvědomil, že jsem takhle rychle nikdy svoji orientaci neprozradil a kvůli tomu jsem se cítil dost nervózně.
"Wow, Louis mi o tobě něco říkal, teda umm, slyšel jsem o tobě." podrbal se na zátylku a já tak poznal, že o tomhle se zmínit spíš nechtěl.
"Fakt? A co o mně tak říkal?" pozvedl jsem obočí a vyčkával na jeho odpověď.
"Jen se zmínil, že s ním bydlíš a že jsi dement a provokatér." jen tak pokrčil rameny. Já a provokatér? To určitě.
"Hele dostal jsem hlad, nepůjdeme se někam najíst?" usmál jsem se a kývl.
"Počkej, ty jsi Niel nebo...já promiň na jména moc nejsem."
"Už nikdy mi neříkej Niel! Nikdy! Jsem Niall." hraně se zamračil, ale bylo vidět že to myslí vážně.
"Jo jasně, promiň." zasmál jsem se a on se mnou.

Po půl hodině v malé pizzerii jsme si dost povídali, poznal jsem, že je to ukecaný člověk, s kterým skoro nedýcháte, protože se v jednom kuse smějete.
"Harry! Mám nápad!" najednou vykřikl a já málem spadl na zem, protože jsem se nehorázně lekl.
"Ježiši marja Nialle, můžeš prosím přestat děsit lidi, dost bych to ocenil." on se jen usmál a táhl mě ven.
"Nialle nikam s tebou nejedu." protočil jsem znuděně očima.
"Zalez do toho auta a nemel!" strčil mě na sedačku jeho bílého auta a zabouchl dveře. Jeli jsme po hlavní cestě asi deset minut než zabočil na nějakou stěrkovou cestu.

Přijeli jsme k nějakému jezeru, kde stálo mně známé BMW.

Louis

Zayn mi pomalu stáhl triko. Bylo to divný, dost divný, ale nějak se mi to neprotivilo.
Sundal jsem si i kalhoty.
"Odplata!" zakřičel Zayn a strčil mě do studené vody.
"Ty idiote, když je to hrozně studený." chtěl jsem vylést zpátky na břeh, ale Zayn mi to nedovolil.
"Nebuď jak holka to zvládneš." skočil za mnou a táhl mě do větší hloubky.
Najednou sem přijíždělo nějaké bílé auta a já díky tomu se Zaynem víc zpozorněl. Vystoupil z něho Niall a v tu chvíli mi něco začalo jemně okusovat nohu. Nebylo to nic bolestivého, jen to spíš lechtalo, ale já se neuvěřitelně lekl a zapište jak malá holka.
"Ježiši Kriste! Něco mě kouslo do nohy." začal jsem plavat ke břehu a Zayn za mnou se mohl udusit smíchy, to samé Niall a...Harry? Harry přijel společně s Niallem?

Už jsem byl u břehu a snažil se dostat z vody. Harry ke mně natáhl ruku a já ji s malím úsměvem přijal.
"Celej se klepeš, musí ti bejt zima." Harry si sundal jeho, pro mě velké triko a podal mi ho.
"Mám svoje." poukázal jsem na svoji malou hromádku.
"Myslím, že tohle ti bude slušet ještě víc." trochu na mě mrknul a já si od něho vzal jeho černé dlouhé tričko.
"Tak mezi váma určitě něco je." koukal na nás se zamhouřenýma očima Niall. Harry si jen odkašlal a odstoupil od nás.
"Ne, jsme jen spolubydlící." podrbal jsem se na zátylku a dělal jakoby nic.
"No tohle vám nežeru, ale fajn, jde se do vody!" sice svítilo slunce a bylo dost teplo, ale voda pro mě byla dost studená. Harry si sundal kalhoty a skočil do vody, Niall ho hned následoval. Zayn byl stále ve vodě a trochu rozpačitě postával.

Harry

Připlaval jsem k Zaynovi, který tam jen tak postával a po očku koukal na Louiho.
"Ahoj." bylo jediné co jsem řekl.
"Ahoj." oplatí mi potichu pozdrav.
"Zayne, já se ti strašně moc omlouvám. Nechci o tebe přijít. J-já tě mám rád, mrzí mě co se stalo a kdybych věděl co jsi ke mně cítil tak j-já nevím prostě by to mohlo bejt všechno jinak." bylo to pro mě hrozný, přiznat svoji chybu, ale zvládl jsem to. On taky moc dobře věděl, že já na takové věci prostě nejsem. Jeho koutky začaly cukat nahoru a najednou se začal neuvěřitelně moc smát. Přišel jsem si hrozně trapně.

"Harolde, to co se stalo mi za tohle vážně stálo. Tvoje zadrhávání bylo legendární." měl jsem ho strašnou chuť uškrtit.
"Promiň." vydýchával svůj záchvat smíchu.
"Taky mě to mrzí a myslím, že tvoje omluva se dá přijmout. Taky se omlouvám, že jsem na tebe byl tak zlej, ale v tu chvíli jsem byl fakt nasranej." pokýval jsem hlavou.
"Pojď sem ty blbečku." rozevřel ruce a já okamžitě skočil do jeho objetí.

_______________________________________

Tak jsem tu zas, doufám, že máte hezkej den. Taky doufám v to, že se vám to líbí. Jsem ráda, že hlasujete a komentujete, vážím si toho.

Love, love, love- M