"JSME JEN SPOLUBYDLÍCÍ"

XXV

Louis

Začal mě probouzet pocit zimy, která nastala, když kolem mého těla nebyly obmotané silné ruce mého spolubydlícího. Trochu mě mrzelo, že mě se slunečníma paprskama neprobouzí i člověk, kterého mám doopravdy rád.

Chvíli jsem se převaloval na měkké posteli a poté vzal do ruky mobil, kde na mě hned vyskočily zprávy od Eleanor, vlastně ani nevím, jak se dostala k mému číslu, ona mi dala její číslo, já ji svoje vůbec neříkal, nebo možná ano, soustředil jsem se v tu chvíli víc na Harryho než na ni, sakra ten kluk je pro mě zlo.
Už už jsem se zvedal, když někdo opatrně začal otevírat dveře, rychle jsem se přikryl a dělal, že spím.

"Lou." u mého ucha se ozvalo slabé zašeptaní mého jména.
"Lou, já vím, že nespíš." potichu se smál, ale já dělal uraženého.
"Tak já si tu snídani sním sám." vyděrač! Rychle jsem se na něho otočil a stáhl ho ke mně do postele.
"Proč si vstal a nechal mě tu?" sedl jsem si na něho obkročmo a ruce mu držel nad hlavou. On se jen usmíval.
"Chtěl jsem ti udělat snídani, promiň, byl jsi tak roztomilý a já tě nechtěl budit." našpulil spodní ret a udělal spí očička.
"Ooo" vyšlo z mých rtů omylem, byl tak roztomilý.
"Awww." vyšlo zase z něj, když jsem se nad ním rozplýval.
Ruce jsem mu pustil a on je kolem mě obmotal. Byli jsme tak sladcí, že mě z nás malém začaly bolet zuby.
"Pojď na tu snídani." slezl jsem z něho a rozešel se z pokoje. Harry šel hned za mnou, měl jsem jen boxerky a Harryho pohled jsem mohl cítit na mém pozadí.
"Harolde čum laskavě jinam než na mojí prdel, děkuju." rukama jsem se trochu snažil zakrýt můj zadek. On ke mně přicupital a ruce mi od zadku přímo odtrhl.
"Hej co děláš?!" rychle jsem se otočil a založil si ruce na prsou.
"Lou, tvůj zadek, je jak kdyby ho stvořili bohové, nejde odolat." skousl si ret a já zase nemohl odolat jemu.
"Ty seš taky jak kdyby tě stvořili bohové." přitáhl jsem si jeho hlavu k sobě a věnoval mu lehkou pusinku na rty. On se jen zaculil a společně jsme pokračovali v cestě za snídani.

Posadil jsem se na gauč, tak jak mi Harry nakázal.
Po chvilce přišel s talířem palačinek, sedl si ke mně a hodil si mou nohu přes tu jeho. Podal mi talíř a zapnul televizi.
"Děkuju." zaculil jsem se a zakousl se do výtečné palačinky.
"Dneska budeme celý den jen ležet, jíst, mazlit se a koukat na telku, platí?" Harry mě hladil po stehně a sděloval mi, co by chtěl dnes dělat. Jeho návrh se mi dost líbí, ale...
"Promiň, je to skvělý nápad, ale jdu s někým ven." řekl jsem dost utnutým hlasem, bál jsem se jak zareaguje.
"Jak jako ven?" trochu se směje, nechápe to.
"Um, jako rande." zdálo se mi, že už skoro šeptám.
"Počkat, asi ti nerozumím, jak jako rande?" vůbec nechápe a já se ani nedivím.
"No prostě rande. Já, holka a strávený čas například v kině." dojedl jsem palačinku a choval se jakoby nic.
"Tak to si asi nerozumíme, ty na žádné rande nepůjdeš a rozhodně ne s holkou. Co by řekla na to, že jsi gay."
"JÁ.NEJSEM.GAY!" už mě s tímhle začíná pěkně srát. On se jen ironicky uchechtnul.
"Lou, nebudu se s tebou hádat, ale zakazuju ti na nějaké rande chodit." co to právě teď řekl? On to vždy musí nějak posrat, v jednu chvíli to vypadá, jako kdyby bylo všechno dokonalý, ale poté vypadáme, jak nějací manželé při hádce.

"Ty mi nic zakazovat nemůžeš." snažil jsem se být v klidu, ale vztek začínal velmi rychle stoupat.
"Fajn jdi si, však mně to může být jedno, já jsem jen kluk, kterej ti dělá dobře, nepřichází v úvahu, aby se to někdo dozvěděl, proto teď půjdeš na rande s nějakou nánou, aby si lidi mysleli, že jsi hetero, ale víš ty co? Před svojí orientací neutečeš." říkal to klidně, byl si tím tak jistý a smířený, odhodil moje nohy ze svých a odešel do kuchyně a poté se vydal nejspíš do svého pokoje, kde se zavřel.

Fajn, cítím se fakt hodně moc provinile, v jeho očích se odrážela bolest a zklamání. Jsem vážně debil, ale nemůžu se hned připlazit zpátky s omluvou, když spolu ani nechodíme, nemůže mi říkat, co mám nebo nemám dělat.

Harry

Odešel jsem, zavřel se v pokoji a nechal uniknout jednu neposednou slzu, která se převalila přes okraj. Nezůstal jsem jen u jedné, po chvilce mi už máčely polštář.
Taky mám city a někdy to na mě prostě přijde. Začíná mi docházet, že tohle nemá cenu, snažit se o něho, když on v tom vidí rádoby kamarádství s výhodami. Půjde na to zkurvený rande, ta holka si ho obmotá kolem prstů a já zůstanu na ocet. Při takových myšlenkách mi zaschlé slzy nahradily ty nové.
Ježiši Harolde! Seber se! Nebul jak malá holka! Udělej něco, jak poznáš, že mu nejsi ukradený!
Jo! Moje podvědomí už je konečně ve formě. Moje myšlenky teď proudily a vymýšlely jakékoli plány, jak se ujistit, že mu nejsem úplně volnej.

LIAM!

Bože Harry jsi geniální. Hele, ego se ozvalo. Už minule na něj Louis koukal, jak kdyby ho chtěl zabít, ale teď jde na rande s nějakou holkou, tak proč bych nemohl i já. Ježiši já jsem tak chytrej.
Rychle jsem se dal do kupy, napsal Liamovi a doufal, že bude moct. Nechci to brát úplně jako rande, ale Louisovi řeknu, že to rande je.

Je něco málo kolem páté hodiny a já se chystám na "rande" s Liamem.
Louis sedí v obýváku a nevypadá, že by na nějaké rande šel. Přichází moje šance. Měl jsem uplé jeany, modrou košili s vyhrnutými rukávy a knoflíčky rozeplé tak, aby mi odhalovaly potetovanou hruď, taky jsem se krásně navoněl a pořádně si upravil vlasy. Došel jsem do obýváku a postavil se před něj.
"Je to takhle dobrý?" upravil jsem si košili a zadíval se na něho. Odkašlal si.
"Um? Kam jdeš?" haha, vráska mezi obočím ukazuje, že vůbec nechápe.
"Ptám se jestli mi to sluší." trochu jsem rozhodil rukama a pokýval hlavou.
"Jo, je to pěkný, sluší ti to." aww, začervenal se. Ježiši Lou, nebuď debil a konečně mi řekni, že mě chceš!
"Díky, ty nikam nejdeš?" ptám se a dělám, že je mi to úplně jedno.
"Jo, ale až v sedm, ty jdeš kam?" snažil se, aby to taktéž vypadalo, že je mu to úplně volné, ale nevyšlo mu to.
"S Liamem, psal mi, že by rád někam zašel, vypadá to nadějně." už jsem si to mířil ke dveřím, kde si začal obouval boty. Slyšel jsem jen ironické uchechtnutí.
"Tak si to užij, já jdu s Eleanor, možná se stavíme sem, tak doufám, že to nemáš v plánu s tím tvým Laimem." musím se smát, je tak žárlivý.
"Jmenuje se Liamem a nevím, spíš budeme u něho." mrkl jsem na něj a opouštěl byt.

Vyhrál jsem. Bylo mi to dost proti srsti, slyšet, že jde s Elevator nebo jak se jmenuje, ta upištěná fuchtle.

Louis

Já se vzteky asi přeskočím. Nejradši bych něco rozbil. No a tak to schytala nová miska v kuchyni. Jsme jak pošahaní, rozbíjíme drahé věci a je nám to úplně jedno.
Chtěl jsem ho jen tak poškádlit, nechtěl jsem s ní ani nikam chodit, ale to jsem samozřejmě říct nemohl. Teď nemám na žádnou přemalovanou nánu náladu, moc ji neznám a asi není hezké to o ní říkat, ale takhle na mě udělala první dojem, proto jsem rádoby rande zrušil. Mám teď spíš náladu vytáhnout brko a totálně se vypnout, ale není to taková sranda, když hulíte sami.

Zayne, máš čas?

_______________________________________

Vy jste úplně úžasní omg!

10K! Wow! Dekuju moc! Omlouvám se za dlouhé čekání, dokonce mi přišly i zprávy, že čekáte až konečně vyjde nová kapitola. PARDON! Ale teď bylo dost náročný období a čas skoro nebyl, ale teď doufám, že to všechno bude lepší.

Chci vám doporučit písníčku.
Stein27- Tým. Prosím dejte tomu šanci, je to krásné a dojemné. Hádám, že vy asi úplně cz rap/pop scénu neposloucháte, ale myslím ,že toto je velmi povedené a rap to nevidělo ani z vesmíru.

Love you all-M