Budu moc ráda, když mi dáte vědět jestli se vám příběh líbí💛
Tato kapitola je trochu ostřejší.Usmál jsem se nad jeho roztomilostí a opustil jeho pokoj.
Když jsem vstoupil do toho svého, svezl jsem se po dveřích a měl strašnou chuť si omlátit hlavu o stěnu. To co ve mně Louis dokázal vytvořit během večera je neskutečné. Nikdo ještě nedokázal, abych cítil něco takového. Vyvolával ve mně hrozné vzrušení, ale více vyhrával pocit mé ochranářské stránky. Chtěl jsem ho chránit, držet ho v obětí a líbat ho na jeho růžovoučké rty.
Takový pocit ve mně nedokázal vzbudit ani Zayn, neříkám, že ho nemám rád a že bych ho nechtěl chránit, ale u Louise to bylo jiné...
Při pomyšlení na Zayna, jsem dostal trochu chuť na sex. Dlouho jsem necítil tu dokonalou rozkoš.
Vzal jsem telefon do ruky, bylo 22:47. To by ještě mohl přijet. Zavolal jsem mu a on souhlasil, že přijede.
Potřeboval jsem to, fakt hodně.
Do deseti minut tu byl. Schválně jsem mu napsal esemes, aby nezvonil na zvonek u dveří, ale radši mě prozvonil a Zayn tak učinil.
Hned jak jsem otevřel dveře Zayn se mi vrhnul na rty, nebránil jsem se mu.
Než jsem se nadál byli jsme v mém pokoji a Zayn mi už pomalu stahoval kalhoty.
"Chceš to pusou, nebo se mám povozit?" nadzvedl Zayn obočí a úšklebek mu taky nechyběl.
"Je to na tobě, ale už prosím začni nebo se zblázním." zavřel jsem oči a čekal na jeho doteky.
"A co tě takhle potrápit?" úšklebek se mu stále držel na rtech.Došla mi trpělivost, převalil jsem Zayna na záda a tudíž jsem zabral místo nad ním. Lekl se. Teď už věděl co ho čeká.
Sáhl jsem do šuplíku pro lubrikant. Strčil jsem do Zayna dva prsty, ten slastí a velkým tlakem zasténal.
Byl připravený a já do něho zasunul svoji chloubu a konečně si trochu ulevil.
Pomalu jsme začal přirážet, Zayn samozřejmě spolupracoval, věděl co se mi líbí a věděl jak se prohnou, aby mě to dovedl k vrcholu.
Sténali jsme opravdu hlasitě a ani bych se nedivil, kdyby to probudilo Louise.
"Kuvra... Harry... jo přesně tam" skoro křičel a já věděl, že mu zbývá jen málo. Třikrát jsem dorazil na jeho místečko a udělal se do mého povlečení. Věděl, že já se ještě neudělal a proto si mě přetočit na záda a jako poslušný chlapeček mi vykouřil. Já jsem se s hlasitým stenem udělal do jeho pusy a on vše spokojeně spolkl.
"Byl jsi dobrej" pochválil jsem ho a věnoval mu polibek do vlasů. Místo toho, aby si lehl vedle mě si posbíral své věci a chtěl odejít.
"Hele kam jdeš, pojď za mnou zlato, přeci mě nenecháš spát samotného." snažil jsem se ho přemluvit. Nechápal jsem, proč by odcházel? Postavil jsem se před něj, aby nemohl odejít pohladil jsem ho po tváři.
"No tak, pojď Zee" políbil jsem ho, měl jsem nějakou romantickou náladu.
"Dobrá Harry, zůstanu." usmál jsem se a pomohl mu sundat si kalhoty a triko."Dobrou Zee" přitáhl jsem si ho do obětí a spokojeně jsem začal podřimovat.
Za pár chvil jsem se vezl na vlně snů.
Louis
V noci mě probudil něčí výkřik, znělo to jako Harry, ale nebyl jsem si jistý. Nějak jsem to neřešil a spal dál, už mě nic nerušilo.
Ráno jsem se vzbudil okolo půl šesté, vylezl jsem z pokoje a zamířil si to do koupelny. Vlezl jsem si pod sprchu s kartáčkem v puse, je to přeci rychlejší.
Omotal jsem si ručník kolem pasu a šel chodbou do mého pokoje, ale než jsem do něho došel otevřely se dveře od Harryho pokoje. Nevěřil jsem vlastním očím nebyl to Harry, ale nějaký kluk v našem věku, měl snědou pleť, tmavé vlasy a dost tetování. Oblékal si tričko a sotva si mě všiml.
"Jej promiň, vůbec jsem si tě nevšiml, jsem Zayn, mohl by jsi potom vyřídit Harrymu, že jsem nezdrhnul během noci, ale až ráno?" usmál se a podal mi ruku.
"Já jsem Louis a jasně vyřídím"
"Díky moc" odběhl a já už jenom slyšel jak zabouchl dveře. Nemohl jsem přehlédnout ty cucfleky, to asi nebyl jen kamarád. Harry ale říkal, že kluka nemá. Nějak dlouho jsem nad tím přemýšlel a možná mě to i ranilo.Převlékl jsem se a došel do kuchyně si vzít něco k jídlu. Na jídelním stole ležela miska s ovocem, vzal jsem si jablko a sedl si na pohovku. Ihned mi do hlavy vnikla myšlenka, jak jsem vzlykal v Harryho náručí. Vzpomínám si, že neuvěřitelně krásně voněl. Usmíval jsem se jako sluníčko, když jsem myslel na Harryho objetí.
Nevšiml jsem si, že mě někdo zhruba pět minut pozoruje. Slyšel jsem odkašlání a to mě probralo.
"O čem jsi přemýšlel?" ušklíbl se, asi nějak tušil, že myslím na něho.
"O ničem, doufám, že sis včerejší noc užil." byl jsme trochu naštvaný, když přeci říkal, že přítele nemá, ale proč by mi to mělo vadit, nejsem na kluky."Co-že?" rozrušilo ho to, když jsem před chvílí viděl Zayna došlo mi, že ten výkřik byl výkřik slasti.
"No co by? Příště můžete být s přítelem trochu potichu."
"Hej, není to můj kluk jasný?" ukázal na mě výhružně prstem.
"Ne? Tak kdo to tedy je?" nadzvedl jsem obočí.
"Jen kámoš." odfrkl si, nevěřil jsem mu."Jasně od kterýho si necháváš natrhávat prdel." řekl jsem si pro sebe, ale on to i tak slyšel.
"To si opravdu myslíš, že já si nechávám šukat prdel? Tak to se mýlíš a hodně.""Takže jsi Top." trochu jsem se v tom vyznal.
"Jo a jak víš, že se to rozlišuje na Top?" na tváři mu panoval úšklebek, jak nečekané.
"Ježiši stačí, jen ti chci říct, že ten tvůj Zayn ti vzkazuje, že odešel až ráno, aby sis nemyslel, že zdrhnul večer.""Fajn, teď se jdi připravit do školy, za patnáct minut vyrážíme." pokýval hlavou ke schodišti a já poslechl jak nějaký pes.
Trochu Zarryho neuškodí. Mám jejich "friendship" ráda. 💛

ČTEŠ
"JSME JEN SPOLUBYDLÍCÍ"
FanfictionJen spolubydlící? Nemyslím si. Ani jeden to tak necítí. Snaží si zachovat klidnou hlavu a nestrhnout se chtíčem a touhou. Ale povede se jim to? -nejlepší umístění- #3 in larry #3 fanfiction