V.

1.4K 92 23
                                    

Ještě takhle na začátek.
Doufám, že už jste slyšeli Dream With Me. Plakala jsem jak želva.🐢

Usmíval se, jeho slova byla tak přesvědčivá, musím tu osobu najít, ale myslím, že dlouho mi to nepotrvá.

Louis

Seděli jsme tam a pozorovali nebe jak se na něm už pomalu tvoří hvězdy. Celou dobu jsme si s Harrym nepřestal povídat.

Dostal jsem chuť, chuť na cigaretu.
Vytáhl jsem z kapsy u mikiny krabičku marlborek a jednu si vzal.

"Dáš si taky?" namířil jsem krabičkou na Harry, ten jen přikývl a vytáhl jednu cigaretu. Vložil jsi jí mezi rty, já si všiml, že to cigareta není, rychle jsem mu jí vytrhl z úst.

"Tak co děláš?" hodil po mně nechápavý výraz. Ta oná cigareta nebyla zrovna cigareta, ale ubalená tráva, vždy jsem nosil v krabičce jednu až dvě, kdyby se náhodou hodily.

Ještě když jsem žil s rodiči, měl jsem ve městě kámoše, kteří mě naučili kouřit, první cigaretu jsem měl, zhruba v deseti a trávu ve třinácti. Nebyl jsem závislí jen jsme si někdy dal.

Joint jsem rychle schoval zpátky, ale Harry to jen tak být nenechal.
Chtěl jsem se zvednou a radši odejít, ale Harry mě svalil zpátky na zem, sedl si na mě obkročmo a svýma rukama mi chytl ty moje. Snažil jsem se bránil a nedovolit mu vzít krabičku, marně.

"Děláš si prdel? Ty hulíš? Proč jsi my to neřekl? Jsi závislej?" chrlil na mě otázky a já se styděl, bude si myslet, že jsem nějaká fetka a klidně mě vyhodí z bytu.

"Ne nejsem, mám je tam jen pro dobrou příležitost, Harry prosím pusť mě a já ti to vysvětlím." snažil jsem se dostat z jeho sevření. Najednou vzal krabičku a vytáhl z ní jointa, co to dělá?

"Vždy jsem to chtěl zkusit." vzal si z mé kapsy zapalovač. Teď jsem sebou začal šít o sto šest, nechtěl jsem, aby hulil, nechci ho to učit, může být potom závislý.

Harry

Vložil jsem si jointa mezi rty a stále sedící na Louisovi jsem se ho snažil zapálit.

"Ne Harry, prosím přestaň, nedělej to, Harry ne." Louis se kroutil jako žížala, ale bylo pozdě. Poprvé, když se mi kouř dostal do plic jsem se zakuckal. Přišel jsem na správnou techniku a začal jsem cítit účinky.

Z Louise jsem slezl až jsem měl trávu celou dokouřenou, musel jsem si lehnout, byla to euforie, cítil jsem se skvěle, musel jsem se usmívat jako idiot.

"Jsi kretén Stylesi, neměl jsem ti nic nabízet je to moje vina." začal nadávat, ale já nechtěl poslouchat jeho řeči.

"Pššš, Louisi, koukej na hvězdičky." asi jsem dost zhulenej.

"Kurva Harry musíme domů, zítra je škola, takže pojď." podal mi ruku Louis, chtěl jsem se chytnout, ale jeho ruka byla dvakrát.

Louis

Harold byl totálně zhulenej, byla to dost kvalitní tráva a myslím si, že do hodiny ho domů rozhodně nedostanu.

"Do prdele Harolde pohni seb..." nedořekl jsem to, umlčel mě svými rty, jen se na ně natiskl, nic se nedělo. Rychle jsem uhnul. Cítil jsem jak jsem rudý.

"Řekl jsem pššš." položil mi jeho ukazováček na rty a zahleděl se mi do očí. Zorničky měl rozšířené díky trávě, i když byl zhulenej, byl krásnej.

"Stylesi pojď, už je půl dvanácté, zítra je škola." snažil jsem se ho dostat do centra, šlo to těžko. Furt něco mlel a smál se, jestli takhle vypadám já, když jsem zhulenej, tak to potěš koště.

"Zavolám taxík, snaž se chovat trochu normálně, jasný."
"Jasný, L-L-L-Loui." kýval hlavou na souhlas. Tohle bude ještě krušná jízda.

Nastoupili jsme do taxíku a Harry se rozhodně normálně nechoval.

"Bože, mám hroznej hlad, Louisi dej mi něco k jídlu, prosím, prosím" skvělý, další účinek trávy.

"Musíš to vydržet, za pět minut jsme doma." snažil jsem se ho uklidnit.

"A kdy už tam budem?" byl tak strašně otravnej, jak malej harant, kterej má hlad, potřebuje na záchod a nudí ho cesta.

Zhruba za pět minut jsme byli před bytem. Dovlekl jsem ho tam.

Rozběhl se k ledničce, vyndal spoustu věcí, které do sebe cpal.

"Tak pojď, půjdeš si lehnout." táhl jsem ho po schodišti. Dostal jsem ho do jeho pokoje.
"Vysvlékni se a spi!" poručil jsem mu a opustil jeho pokoj.

Harry

Loui odešel z mého pokoje, poručil mi ať se svléknu, já tak udělal, nechal jsem si jen boxerky. Nechci spát sám, půjdu za Louisem, skvělý nápad.

Vtrhnul jsem mu do pokoje, ležel zmoženě na posteli, také jen v boxerkách.

"Božínku, jsi normální? Strašně jsem se lekl." zabalil se urychleně do deky, když jsem z něho nemohl spustit svoje očka.

Pomalím krokem jsem se dostal k jeho posteli a posadil se na ni.

"Harry jdi spát je pozdě a jsi stále zhulenej." posunul se a lehl si na své naducané polštáře.

"Nechci spát sám" také jsem se posunul a lehl si čelem k němu.
"Tak to máš blbý, v mé posteli spát nebudeš." najednou jsem se ocitl na zemi, ten skřítek mě shodil dolů.
"Hej, to bolelo." vyškrábal jsem se zpátky za ním.
"Harry se mnou spát nebudeš, vystřel." pokusil se mě znovu shodit na zem.
"Fajn!" naštval jsem se a odešel jak dítě, které nedostalo lízátko.

Louis

Vyhnal jsem ho ze svého pokoje, ale vždyť ani nevím proč. Naštval se a odešel a já měl nutkání ho nenechat samotného. Proč jsem ho vyhnal? Chci ho zpět.

Zůstal jsem ve svém pokoji sám asi deset minut, než jsem se odhodlal otevřít dveře a vyjít na chodbu.

Rychle a potichu jsem jí přeběhl, pomaloučku jsem otevíral dveře do Harryho pokoje. Ležel na posteli a lehounce oddychoval.

Přešel jsem k ní a lehl si. Otočil jsem se čelem k Harrymu, naše obličeje byly velmi blízko. Se skousnutým rtem jsem pozoroval jeho cukající se víčka.

Najednou se prudce otevřela a já se snažil co nejrychleji dostat z postele, ale zastavily mě dlouhé a mohutné paže.

"Vetřelče, nikam nejdeš, budeš tady hezky se mnou." teď jsem k němu byl zády, tisknul si mě k hrudi. Byl jsem klidný, líbilo se mi to. Otočil si mě čelem k sobě a namáčkl se co nejblíž to šlo.

Věnoval mi pusu na čelo, zase jsem byl jak rajče, jen se pousmál a spokojeně začal podřimovat.

"Dobrou noc Loui" pošeptal.
"Dobrou, Hazz."

Leželi jsme spolu v posteli, zamotané nohy a ruce do sebe. Před očima mi usínalo to nejhezčí stvoření na planetě, nemohl jsem si přát nic jiného, jen mi vadilo, že byl zhulenej a až se probudí na nic si nevzpomene.

Hrozně mě baví psát tuhle fikci, jsem do toho strašně zažraná. 💛

Chci vám doporučit písničku Visions of Gideon od Sufjana Stevense.
Je dokonalá a krásně se u ní píše. A když už jsem jí zmínila, tak chci ještě napsat, že je z filmu Call me by your name, takže kdo neviděl přichází o hodně.

"JSME JEN SPOLUBYDLÍCÍ"Kde žijí příběhy. Začni objevovat