"JSME JEN SPOLUBYDLÍCÍ"

X.

Omlouvám se za mojí neaktivitu, nebudu se vymlouvat, prostě a jednoduše jsem neměla náladu na psaní a docela nebyl ani čas. Ta škola je hrozná, online výuka mi vůbec nevyhovuje. Taky se toho za ten měsíc hodně změnilo, třeba to, že je venku golden mv a já jsem u toho málem umřela jak to bylo krásný.

Louis

Celou noc jsem nemohl spát, nemohl jsem ho vyhnat z hlavy. Teď nemyslím, že bych na něho myslel v dobrém a přitom se mi dělaly motýlci v břiše. Byl jsem spíš naštvaný, nechápu co si to dovoluje.

Přemýšlel jsem o tom co mezi námi vlastně je. Připadám si jak nějaká děvka, která si nechá všechno líbit. Vždyť ho znám tři dny a už jsem se s ním líbal a dokonce jsem mu dovolil, aby mi vyhonil. Asi mi doopravdy přeskočilo, viděl mě nahého. Co jsem to dopustil. Je mi ze sebe doopravdy zle.

Ale otázka, která mě doprovází neustále v mé hlavě je ta. "Proč jsem si to nechal vůbec líbit?"
To netuším asi proto, že je Harry doopravdy atraktivní, ale nemůžu být přeci tak hloupý a nechat ho takhle se mnou zametat. Sice si za to můžu sám, ale on v tom hraje obrovskou roli. Už mu nedovolím jakkoliv se mě dotýkat a líbat mě!

Koukl jsem se na čas na mém telefonu, 5:34 ráno, to nemá už ani cenu jít spát. Do šesti jsem se jen povaloval na posteli a snažil se na nic nemyslet. Rozsvítil se můj telefon a na displeji se ukázala zpráva.

Za hodinu jsem před vaším bytem, než začne škola můžeme zajít na kafe, Zayn.

Po přečtení této zprávy jsem se zamyslel nad tím, jestli s sebou vezmeme i Harryho.

"A co Harry? Jde s námi?"

Hned po odeslání mi přišla další.

"Byl bych radši kdyby jsi ho nechal doma :/" hah tak to cítíme stejně, pomyslel jsem si
"Fajn budu tam:)."

Zayn mi připadal v pohodě byl sympatický, trochu tajemný a vypadal trochu drsně, ale podle mého názoru to byl velice milý kluk.

Pár minut jsem se ještě válel po posteli. Pak jsem potichu vstal a nakráčel si to do koupelny, kde jsem se rychle umyl a vyčistil si zuby. Slyším jak z Harryho pokoje vychází chrápání, určitě spí jak zabitý.
Asi ani nebudu jíst, nemám vůbec hlad.

Za pět minut by tu měl být Zayn. Už jsem si nazouval boty a pomalu otevíral dveře, za kterýma stál Zayn s nataženou rukou ke zvonku. Rychle jsem přes jeho ruku plácl a on se jen pobaveně usmál.
"To jsem rád, že jsi nezazvonil, Harry by se určitě vzbudil a to já nechci."
Společně jsme scházeli schody.
"Proč? To ho nemáš tak moc rád?" pousmál se.
"Znám ho pár dní a už mě nehorázně sere." mávl jsem nad tím rukou, ať už toto téma nerozebíráme.

Nastoupili jsme do auta a Zayn pustil potichu rádio.

"Harry byl pořádně zhulenej a tu trávu měl prý od tebe. Tušil jsem, že ty nebudeš úplně svatej." začal s konverzací což mi nevadilo i když já sám o sobě jsem dost komunikativní člověk.
"No jo, kouřím už dost dlouho a trávu jsem taky neměl jednou." zasmál se, možná z nás budou dobří přátelé.
"Tak to jsme dva." vytáhl ze své kapsy krabičku cigaret a nabídl mi, sice mám svoje, ale přece nebudu odporovat.
"Díky." slušně jsem poděkoval.

"Muselo to být fakt vtipný vidět Harolda zhulenýho." Ani ne!
"No moc fajn to teda nebylo, snažil se mě líbat a to moc příjemné nebylo." nemohu mu přeci přiznat, že jen líbání mezi námi nebylo a ještě k tomu, že mi to nebylo nějak zvlášť nepříjemné.
"Takže ty jsi taky na kluky nebo jak to mám chápat?" tuhle otázku jsem celkem čekal.
"Můžu se ti s něčím svěřit?" sice Zayna neznám moc dlouho, skoro vůbec, ale cítím, že mu můžu věřit.
"Jo jasně." přikývl na souhlas a potvrdil mi, že mu doopravdy mohu svěřit.
"Než jsem se nastěhoval k Harrymu, byl jsem si na sto procent jistý, že na kluky nejsem, ale když s ním jsem teď každý den, mám pocit, že se mnou není něco v pořádku." usmíval se.
"Louisi, měl jsem to úplně stejně, než jsem Harryho poznal měl jsem dokonce i holku, ale on mi ukázal, že s klukem to je lepší, alespoň pro mě. Co si budem Harry rozhodně nepatří k těm méně hezkým. Je zatraceně sexy." zasmál se a já jen kývl, protože to byla pravda.
"Nevidím ti do hlavy, ale myslím, že Harry tě strašně přitahuje." zastavili jsme se před kavárnou a Zayn vytáhl klíčky.

"Hele nechci se bavit o mně, řekni mi co s Harrym máte vy dva." otevřel dveře od kavárny, podržel mi je, abych mohl projít.

"Spíš by ses měl ptát na to, co jsme mezi sebou měli." musím uznat, neřekl to úplně nadšeně. "Jen jsme spolu spali a měli jsme se na vzájemné rozptýlení. Dokonce jsme si řekli, že k sobě nesmíme nic cítit, jen nezávaznej sex. U něj to asi fungovalo, ale já byl doopravdy zamilovanej." Už jsme seděli v kavárně a já viděl jak je smutný.

"Byl nebo jsi?"

"Byl! Uvědomil jsem si, že mě doopravdy má jen na sex a na odvoz do školy. Začal jsem si to pořádně  uvědomovat, když jsi se nastěhoval. Nedávám ti nic za zlé, víceméně ti můžu poděkovat, že jsi mi otevřel oči." mávl nad tím rukou a objednal si u slečny, která stála nad naším stolem, kávu. Já udělat to samé. Přišlo mi neslušné se ho ještě na něco ohledně Stylese ptát, přeci jen, může mi být jedno.

Doopravdy mi bylo příjemně, se Zaynem jsme se nasmáli a musím uznat, že si vážně rozumíme. Seděli jsme tam asi čtyřicet minut a zbývalo nám ještě zhruba dvacet minut do zvonění ve škole.

Najednou Zaynovi začal zvonit telefon a hovor, který přijal, byl od Stylese.

"No co je Harry?" najednou se Zaynovi změnil hlas z dobře naladěného na otrávený.
"Kde jsi? To na mě kašleš? A kde je ksakru Lewis?" slyšel jsem ho, přímo do toho telefonu křičel.
"Za prvé není to Lewis, ale Loui, za druhé kašlu na tebe stejně jako ty na mě a za třetí Loui je se mnou a do školy tě rozhodně nepovezu, seru na tebe." Byl doopravdy naštvaný a po dopovězení poslední věty hovor položil a nedovolil tak Harrymu cokoliv říct.

"Měli bychom jít, ať tu školu vůbec stihneme." nechal na stole peníze a vzal si bundu, kterou měl položenou na opěradle židle.
"Počkej nebudeš za mě platit." snažil jsem se mu dát do rukou peníze za mé kafe, ale on odmítal cokoliv přijmout.
"Lou nech si to. Ber to jako takový úplatek k lepšímu přátelství." usmíval se a dokonce mi řekl i mojí přezdívkou, kterou jsem měl doopravdy rád.
"Fajn, ale někdy ti to vrátím a doopravdy se mi líbí jak mi říkáš." nasedli jsme do jeho auta a on se na mě s úsměvem koukal.
"Mně taky, je to takové roztomilé, když ti někdo říká Lou." nastartoval a začal vyjíždět z parkoviště.

Harry

To snad nemyslí vážně! Ne jen to, že mě nechají oba dva doma, ale ještě ke všemu si spolu někde sedí v kavárně. Už jsem si všiml jak na Louise Zayn kouká a vůbec se mi to nelíbilo. To mi tak chybělo, aby se ti dva sčuchli.

Stíhám poslední autobus, sice jede asi za dvě minuty, ale to zvládnu. Jen na sebe hodím kalhoty a mikinu.

Nasedl jsem do autobusu a do patnácti minut jsem stál před školou a vyhlížel Zaynovo auto.

Nečekal jsem dlouho, protože nám škola začíná za pět minut.

Viděl jsem jak vystupují z auta oba dva se smějí a o něčem si povídají, tohle mi není vůbec příjemné.

"No nazdar, děkuju, že jste se na mě takhle vykašlali." nahodil jsem ironickej úsměv, protože jsem byl doopravdy nasranej.
"No jo, protože Mistr Harry to málem nepřežil jet jednou autobusem." Louis se jen usmál nad argumentem Zayna. Já ho ihned zpražil pohledem a on jen obrátil oči v sloup.
"Budeš si muset zvykat, autobusem budeš jezdit častěji." Zayn na Louise ještě mrkl než zalezl do jeho třídy a ve mně se doslova vařila krev.