4.

14 4 0
                                    

,,Ne nic mi není......Jen jsem spadla......Nedělej z toho vědu......Někdo musí být klidný...Co kdybys přišla? Můžeš se přsvědčit," usmála se dívka. Už nemalou chvíli si volala se svoji kudrnatou kamarádkou. A když se zmínila, že byla celí den doma, tak dívka na druhé straně se mohla zbláznit. Měla ji ráda a dělala si o ní starost. Netrvalo dlouho a už stála před domem svoji nejlepší kamarádky a hledala klíčky. Brunetka slyšela otevírání dveří a bylo ji jasné, že to není nikdo jiný než její kamarádka. Ano měla klíče od domu, tak jako ona od bytu kde druhá dívka bydlela. Netrvalo dlouho a tornádo v podobě vysoké kudrnaté dívky rozrazilo dveře pokoje. ,,Tak povídej!" vybídla dívku.

,,Jak jsem řekla jen jsem spadla na zadek," odvyprávěla celí příběh brunetka. ,,Jen spadla! Sakra holka musíš být opatrná já tě nemůžu všude hlídat. C-co kdyby..." ,,Tak hele o tom nechci slyšet," přerušila kamarádku. ,,Chodit můžu. Ano dnes jsem zůstala doma, ale to jen kvůli tátovi. Chtěl mít jistotu, že budu v pohodě. Nic mě nebolí, takže jsem v pořádku," pokračovala a doufala, že tím Hannah trochu uklidnila. Zabralo to. Dívka se trochu zklidnila, ale přesto dělala vše, aby její kamarádka zůstala v klidu.

Dívky leželi na posteli, mezi sebou notebook a dívali se na jeden ze svých oblíbených filmů. ,,Hero je hezčí než Dylen," konstatovala starší z dívek. ,,Jako Dylen není tak hrozný, přesto na Cola nemá, ale prostě Hero" zasmála se brunetka. ,,Pravda." Z konverzace je vytrhlo až otevření dveří. ,,Ahoj holky," usmál se na dívky právě příchozí muž. ,,Ahoj tati." ,,Ahoj," pozdravily dívky zároveň. ,,Na co se díváte?" zajímal se otec mladší z dívek ,,After přiznání." ,,Už zase? Po kolikáté je to za měsíc?" Na tohle dívky neznaly odpověď. Obě tuhle knižní sérii milovaly, když vyšel i druhý díl, mohli se štěstím zbláznit. ,,Počkej až vyjde trojka. To bude něco," zasmála se kudrnatá kamarádka.

Ručičky na hodinách se blížily k osmé hodině a dívky se zrovna dívali Feel the Beat. ,,Kdy máte další soutěž?" ptala se brunetka svoji kamarádky. ,,Jedno vystoupení nás teď čeká a pak chceme na mistroství. Takže menší soutěže jdou stranou, ne úplně samozřejmě, ale chceme se probojovat do finále." ,,Držím vám palce, už teď vím že na to máte," usmála se na svoji kamarádku. ,,To mi připomíná," otočila se Hannah na brunetku, ,,Budeme potřebovat hudbu." Nestačila to doříct a byla přerušená. ,,Nemůžu." ,,Můžeš. Minule jsme zaváleli jen díky tvé skladbě," usmála se na kamarádku.

,,Jste dobří. Žádná moje hudba vám to nevyhrála," snažila se jí ten bláznivý nápad vymluvit. ,,Na dobrou hudbu dobrá choreografie." Tahle skoro hádka by pokračovala, kdyby nezačal zvonit mobil. ,,Budu muset jít," promluvila Hannah, ,,ale prosím popřemýšlej o tom. Zítra přijď do studia rádi tě tam uvidí a ty aspoň získáš představu o tom co chceme." Nedala si říct a nedala. Brunetka si jenom povzdechla a šla svoji kamarádku doprovodit aspoň ke dveřím. ,,Nic neslibuji," věnovala ji úsměv a následně za ni zavřela dveře.

Sienna ráda skládala hudbu. Tahle činnost bylo pro ni odreagování útěk, když nepočítala knížky. Hudba pro ni byla důležitá, ale tu svoji nechtěla vystavovat světu. Bylo to pro ní něco osobního a i když už jednu skladbu do světa poslala s choreografii svojí kamarádky a jejich přátel, nebyla toho názoru, že to bylo něco úchvatného. Za zkoušku to stojí. Ozýval se jí někde hlásek té male holčičky, která chtěla skládat písně a vidět jak na ně ostatní tančí. To bylo dávno a ona o tom teď už nesnila. Možná už.

Drobná brunetka si potřebovala pročistit hlavu a tak zamířila na zahradu za domem. Nestačila ani za sebou zavřít dveře a už byla skoro povalená na zem. Jen tak to ustála. Příčinou dívčiného skoro pádu bylo čtyřnohé stvoření, které vítalo svoji páničku. ,,Ahoj Reme. Jak pak jses měl? Co takhle procházku?" Před dívkou sedělo šťastně se tvářící stvoření. Jeho tmavé oči pozorovaly dívku a čekali na povel. ,,Tak jo jdeme," usmála se dívka na svého kamaráda. Rem jak ho dívka volala byl Belgický ovčák. Pejsek, kterého dostala k patnáctinám celým jménem Remulus, byl stvoření šíleně energické a dost milé. Rem dokázal dívce zvednout náladu, rozesmát ji i utěšit. Tohle němé zvíře bylo Sienniným dobrým společníkem.

Pomalu se stmívalo, to však dívce nevadilo. Místa, kterýma procházela dobře znala a domů by trefila i po slepu. Užívala si ten klid, ticho, které se rozléhalo kolem ní. Obloha byla jasná a tak dívka zamířila na nedaleký kopec odkud pozorovala hvězdné nebe. Ležela v trávě Rem vede ní s hlavou na jejím stehně, klidně oddechoval. Brunetka se nechala unášet představami a úplně zapomněla na čas.

,,Víš, že hvězdy můžeš pozorovat i od nás ze zahrady." Brunetka sebou polekaně škubla a její společník byl připravený ji bránit. Když Removi došlo, kdo je příčinou šoku brunetky rozběhl se k němu s vrtícím ocasem. ,,Neumíš chodit ještě potišeji?" zeptala se svého otce, který si sedal vedle ní. ,,Umím, ale nechci aby tě odvezli s infarktem. Na to si ještě dost mladá," usmíval se na svoji dceru. ,,Vtipné," poznamenala nazpátek.

,,Hledal jsme tě," pronesl do ticha muž, ,,došlo mi, že budeš tady." ,,Promiň, zapomněla jsem na čas. Hvězdy jsou dnes kouzelné," usmála se nad představou, jak tančí mezi hvězdami. ,,Jo to jsou, ale už je na čase se vrátit domů. Zítra jdeš do školy a jestli se nemýlím tak pak i do studia, potřebuješ načerpat energii," obejmul dceru kolem ramen a pomalu se vydali směr domů. ,,Slyšel jsi nás?" ,,Ne psala Hannah, prý jsi očekáváná a žádné výmluvy." Nad tím se brunetka uchechtla. ,,Pojistila si to mrcha."

Ve hvězdáchKde žijí příběhy. Začni objevovat