|My psychopath|

7 neznámých

Když jsem vešla dovnitř byla jsem zaskočena. Mají opravdu velký dům. Muž mě vedl ke schodům do druhého patra. Na gauči seděla jen jedna žena. Vedle ní seděl muž se stejně dlouhými vlasy, jako měl muž, který mě vřele přivítal. Jako posledního jsem si všimla velkého a svalnatého muže, který seděl v křesle naproti gauči, trochu mě děsil. "Čau já jsem Luther" zvedl se ten svalnatý muž a podal mi ruku. "Ahoj, já jsem Ayla". Poté se mi představil také Diego, muž s dlouhými vlasy. Vanya asi jediná žena v domě a Klaus. Muž, který mě tu nechal přespat a jsem mu za to vděčná. Když mi chtěl Klaus ukázat můj pokoj, na schodech se objevila nějaká další žena. "Ahoj, já jsem Allison, ty?" Nechápavě se na mě podívala. Jasně že se na mě bude nechápavě dívat, jsem totiž někde v cizím bytě protože jsem monstrum. "Ahoj já jsem Ayla, mimochodem já vím že seš teď asi zmatená ale stala se mi nehoda a nemám kde spát, takže mi Klaus dovolil tu pár dní přespat, nevadí to?" Doufala jsem, že to nevadí. "Ne, jasně, že ne" Allison se začala usmívat a už nebyla tak vyděšená a zmatená.
"Mimochodem, Pětka má přijít za chvíli někam šel a nikdo neví kam" povzdechl si Luther a k tomu dodal potichu "jako vždycky". "Ehm, jo dobře" jak se někdo může jmenovat Pětka? Vždyť to je číslo, to je jako kdybych se jmenovala DVANÁCTKA, to je prostě divný. Klaus mě zavedl do...hádám, že do pokoje pro hosty, protože tady není nic co by někomu patřilo. Jsem popravdě ráda, že nejsem v pokoji kde někdo bydlel a že jsem v pokoji pro hosty, taky hádám, že tu nikdo dlouho nebyl, takže nemusím mít strach, že to tady někomu patřilo.