|My psychopath|

kávový ráj

Když jsem vyšla ze dveří Academy Umbrella, nevěděla jsem na jakou stranu jít. Byla jsem zmatená a přemýšlela nad tím, že jsem pár těch tváří uvnitř, už někde viděla. Ksakru! měla bych se soustředit na cestu, jinak se ztratím. Do města je to napravo, takže jdu napravo. Pár minut, i když mi to ve skutečnosti připadalo jako pár hodin, jsem konečně uviděla město. Vešla jsem do města a jako první jsem spatřila kavárnu. Šla jsem tam, proč nevyužít času, hotel přeci počká, nemá nohy. V kavárně prodávali různé druhy kávy a koblihy. Ale těch druhů! bože já jsem v ráji. Konečně můžu pít tolik kávy kolik jen budu chtít, teda tolik na kolik budu mít peněz. Sedla jsem si přímo uprostřed baru na barovou židli. Kavárna byla do červeno, černobílého stylu. Připadalo mi to vcelku cool. Objednala jsem si tu nejlevnější kávu, nemám dost peněz. Paní byla milá a dala mi k ní i koblihu zdarma, přijde mi to nebo jsou na mě všichni tak hodní. Krom Pětky. Usmála jsem se když jsem pomyslela na to jak mě vyzvídal. Popíjela jsem si s radostí kávu, když v tom jsem koutkem oka uviděla jak do kavárny vchází Pětka. Sedl si na barovou židli přímo vedle mě. Všiml si mě, přesně tohle jsem nechtěla. Také si objednal kávu, jak tak vidím, asi ji pije hodně, protože ji vypil jako dostihový kůň. "Ahoj Aylo" otočil se na mě. "Čau Pětko" usmála jsem se falešným úsměvem. Dneska a teďka se mi opravdu nechce ho potkat.
"Ty už si odešla? Z Umbrella Academy? Bojíš se že přijdu na to kdo si?" Má až moc otázek. "Ne". Jednoduchá odpovědět, přece mu nemusím o sobě nic říkat. "Dobře, když mi nechceš nic říct zjistím si to sám" otočil se zpátky k baru a už si mě nevšímal. Já jen protočila očima.