|My psychopath|

nakupování

Přijeli jsme k velkému obchoďáku. Jedinému velkému obchoďáku ,který tady ve městě byl. Zašli jsme do asi miliardy obchodů s oblečením, já si toho nakoupila spoustu. Zdá se, že umím opravdu dobře nakupovat a opravdu dobře pracovat s penězi. Když jsme přecházely do druhého obchodu, Allison nepadl skvělý nápad. "Hele, Aylo nemáš v bance nějaký uložený peníze, nebo tvoji rodiče? Vlastně si nám ani neřekla co se stalo" panebože, já nevím jestli jim to můžu říct. Ale asi ano, jsem připravená. Šla jsem si sednout na lavičku kousek od nás. Allison a Klaus si sedli ke mě. No dobře, Klaus si sedl na zem. "Takže, vy maté super schopnosti. A, já je mám taky" Allison i Klaus otevřeli pusu a vytřeštily oči. "Ale vy jste se narodily ve stejný den, já se narodila úplně v jiný den i rok než vy. Proto mi je taky osmnáct". "A jak to? Vždyť to nejde? Jak můžeš mít ?" Klaus moc mluví a ptá se mě na moc otázek. "Můj táta do mě cpal nějaký injekce a nějaký pitomosti, proto mám super schopnost. Moje super schopnost je oheň. Nemám kde bydlet' protože jsem omylem podpálila můj dům" znova mi ukápla slza. "A moje máma nestihla otevřít okno a udusila se kouřem" znovu mi zaštípaly slzy v očích, ale tentokrát jsem se rozhodla to překonat a nerozbrečet se. Zvedla jsem se a své slzy jsem zahnala úsměvem "takže Allison, co že si říkala o těch penězích?" zeptala jsem se už s úsměvem. Klaus i Allison se zvedli a mě připadalo jako kdyby nevěděli jak se teď v této situaci chovat. Chtěla jsem vylepšit atmosféru a proto jsem radostně oznámila "hej, vím kód k trezoru, takže vyrážíme do banky".