|My psychopath|

noční Ayla

Pořád jsem se převracela z jednoho boku na druhý a pořád jsem nemohla usnout. Cítila jsem se sama. Po špičkách jsem zaběhla za Pětkou. Zaťukala, ale zase nikdo neodpovídal, doufala jsem, že se nebude převlékat. Jasně, že nebude, kdo by se taky převlékal uprostřed noci. Vešla jsem do pokoje a Pětka ležel. Když jsem se na něho ale podívala pořádně zjistila jsem, že má otevřené oči. Lekla jsem se. Odskočila jsem a on se ušklíbl. Sedl si a díval se na mě. Asi čekal co u něho v pokoji chci. Logicky. "Promiň, že jsem tě vzbudila, já už radši půjdu" chtěla jsem odejít ale asi ne. "To mě budeš takhle navštěvovat pořád? Jen proto aby ses mi omluvila a pak zase odešla?" Jo je to divný já vím. "Chtěla jsem se zeptat jestli nemůžu u tebe spát, v tom pokoji je hrozně, cítím se tam osamělá, smutná a prázdná". "Prosím už to přestaň říkat". Co je špatného na tom říct jak se cítím?! No, vlastně nic, ale je divný když to říkám divadelním tónem. Dobře, už ho chápu, no. "Dobře ale spíš na zemi" ušklíbl se zlomyslně. "Tak to teda ne, ani to nezkoušej" přiběhla jsem k jeho posteli a lehla si vedle něj. Má obrovskou postel, mám pocit, že je to dokonce dvoulůžková. Z dvěma matračkami. Vedle sebe jsou dvě matračky. Co to povídám. Prostě manželská postel. " Tak dobře nooo" vzdychl tak hlasitě, že to museli slyšet až v Číně. Konečně jsem usnula. Asi jsem se opravdu cítila osamělá. Ráno jsem se vzbudila a Pětka se zrovna převlékal. Naštěstí jsem ho vydělá ještě v pyžamu. Ale už se chystal se převléct. "Přestaaaň, ne, nepřevlékej se, já odejdu a potom můžeš" vstala jsem a odešla. Než jsem zavřela. Všimla jsem si, že se Pětka znova směje.
V kuchyni už byli všichni. Až na Pětku. Ten ale přišel jen chvilku po mě. "Tak jak jste se vyspali vy dva?" zeptala se Allison mě a Pětky. "Úžasně, vyspala jsem se do růžova" Andělsky jsem se usmála. Pak mi to došlo. Nervózně jsem se posadila a cítila se trapně.  "Jo ušlo to, Ayla mě prvně shodila s postele, takže jsem ležel na zemi, ale dal jsem si tam tu náhradní matraci kterou mám ve skříni a pořád jsem ji nedal někam, pryč. A aby toho nebylo málo tak jí spadla s postele ruka a flákla mě přímo do ksichtu. A na závěr, na mě spadla úplně celá. Ani se neprobudila, celou noc spala, jen já se budil každou minutu. Takže jsem jí musel znova dát do postele a pak už se mi spalo dobře" všichni vybuchly smíchy. Kromě Pětky. "Ty chudáčku celkem tě chápu, taky bych nechtěla aby mě někdo fláknul rukou do ksichtu ,kdybych spala" provokovala jsem ho.