|My psychopath|

nová Ayla

"mimochodem, úplně jsem na to zapomněl. Ty tady budeš teď bydlet že?" Zeptal se u snídaně Diego. Já úplně zapomněla, že jsem jim ani neřekla o tom ohni.
"No, já totiž, já, no-" nevěděla jsem jestli jim to můžu říct, ani jsem nevěděla jestli jim to chci říct. "Bude u nás bydlet, protože prostě bude". Díky bohu, že se Pětka ozval. "To nám ale mohla říct i Ayla" zakroutil hlavou Diego. "Jo, ale je mi trapně kvůli tomu" opravdu se cítím trapně, nemám kde bydlet jen kvůli tomu, že můj otec je nestvůra. "Dobře, už tě nebudeme vyzvídat". Jsem ráda, opravdu moc. Kdyby mě ještě chvíli vyzvídaly, řekla bych jim asi všechno. Jen jsem přikývla hlavou. Než jsem já snědla snídani, všichni až na Pětku byli pryč. Když odešla Allison, poslední člověk v kuchyni Pětka se na mě začal upřeně dívat. "Pomaleji to jíst nemůžeš?" Vyhrkl na mě hned jak Allison odešla. "Já si to vychutnávám" ušklíbla jsem se na něho. Přitočil očima, chytl mě za zápěstí a odtáhl nahoru do pokoje. Táhl mě přes celý být jen proto abych zašla do svého pokoje?! "převleč se, a pohni si" otočil se a odešel. Bez dalších slov. Já si oblékla své jediné oblečení. Pětka nosí pořád to stejné, doteď to nechápu, ale radši se ho ptát nebudu. Občas z něj jde strach. Vyšla jsem z pokoje a u dveří stál Pětka, nedočkavě ťukal nohou o podlahu. Když si mě všimnul, znova mě chytil za zápěstí a tím jeho modrým portálem nás teleportoval do neznámého místa. "Aahh" zaječela jsem a spadla na zem. Pětka se prudce otočil a utíkal ke mě. To je poslední co jsem viděla.