|My psychopath|

můj nový pokoj

Vešla jsem do pokoje a začala vybalovat věci. Oblečení jsem si poskládal na postel. Chtěla jsem začít výzdobou. Když jsem začala nalepovat druhý plakát všimla jsem si, že u dveří stojí Pětka a dívá se na mě. "Ty si to tu hodně přivlastňuješ" přišel ke mě do pokoje a sedl si na postel. "Jo, Allison říkala, že tady můžu bydlet navždy, ty si to navrhnul a Klaus i Vanya s tím souhlasí. Luther a Diego se s tím určitě nějak vypořádají" podívala jsem se na něj a usmála se. "Co myslíš, dobrý?" ukázala jsem na dva plakáty nad mou postelí. "Páni, víš o tom že jsme to my jako mladí? superhrdinové THE UMBRELLA ACADEMY" díval se pořád na plakát, chápu jaký to je být bez rodiny. Když se zaseknul v budoucnosti, muselo to být pro něj těžké. Já ho chápu, taky žiju právě teď bez rodiny, ale mám tady aspoň tyhle potrhlý sourozence. Jsem za to ráda.
Pětka se mi rozhodl pomoct. Vytahoval z tašky spoustu věcí, na polovinu z nich jen nechápavě zíral a až potom mi je podal. "Co to je za knížky?" Z tašky vytáhl poslední věci. Tři knihy. "Pozor na ně!" Nechci aby je zničil. "Přečetla jsem už spoustu knih a dlouho jsem hledala nějakou další která by mě mohla bavit, a tyhle dvě se mi zdají dobrý. Na tuhle ale dávej pozor, má pro mě velký význam. Je to taková připomínka na mého tátu a na mou mámu. Měla jsem ji schovanou v takovém malém domečku, který jsme měli na zahradě. Všechno shořelo, kromě toho domečku". Jsem za to neskutečně ráda. Držela jsem vzpomínkovou knihu v ruce a usmála se.