|My psychopath|

nečekané překvapení

vyšli jsme z obchodu a měli zamířeno zpátky domů. Byla to nudná cesta. Ale naštěstí se všechno zlepšilo když jsme projížděli kolem Klause. Utíkal jak rychle mohl, hádám že okradl obchod aby si získal nějaký chlast nebo drogy. Typický Klaus. Jen jsem si povzdechla a vyrazila přímo za Klausem. "Co děláš?! Nech ho v tom" varoval mě Pětka ať se do toho nemotám. Ale já za ním i tak jela. Klaus nasedl a my společně jeli domů. Doma na nás ale čekalo překvápko. Diego, Vanya i Pogo vyskočily a zařvali "překvápko!". "Co oslavujeme?" divil se Luther. "No, Aylo. Nevíme kdy máš narozeniny, tak jsem ti uspořádali možná pozdější nebo dřívější narozeninovou oslavu" nervózně se usmála Vanya. "To je ten nejhloupější nápad který jste kdy vymysleli" ušklíbla jsem se. "Ale je pravda že nevíme kdy ses narodila" potvrdil Luther. Pětka se jen díval a nechápal jak je možně, že to neví. Nakonec to ale pochopil. Sedla jsem si s ostatními na gauč a všechno jim vysvětlila. "Ještě před tím, měli by jste vědět úplně všechno. Vy tři to zatím ještě ani nevíte" podívala jsem se na Diega, Luthera a na Vanyu. "Jsem jedna z vás" všichni tři byly překvapení.  "Ale, jsem narozena úplně jiný datum, i jiný rok. Mám narozeniny až za měsíc a dva dny. Mám také sílu, ale nemám ji od narození" nadechla jsem se a vydechla, musím se na to připravit. "Můj táta vynalézal další síly a chtěl je dávat dalším dětem. Já jsem jedna z nich, můžu to tady právě teď celé zapálit, tak jak jsem to udělala s mím domem" polkla jsem hlasitě, snažila jsem se nebrečet. Omylem jsem zapálila svůj dům i svou matku..." ukápla mi slza. "Promiňte" omluvila jsem se a odešla nahoru do pokoje.