Darkside [SasuNaru] ✓

Kapitola dvanáctá: Noc ve skrýši

Večer nastal rychleji, než si blondýnek vůbec stihnul uvědomil. Silně ozývající se kručící žaludek o sobě nechával nepříjemně znát, až blondýnek občas krabatil obličej pod nepříjemnými stahy. Avšak nevyrovnalo se to Sasukeho trýznění. Do toho to mělo ještě daleko.

,,Tady... Uhm, není jako koupelna?" zeptal se zvědavě a tiše, když i přes svou nelibost seděl na zemi, zády opřený o rám postele.

,,Ne," zněla úšklebná odpověď.

,,T-tak jak se k-koupou?" nechápal.

Představa, že by snad členové Akatsuki byli až taková prasata, mu nešlo do hlavy.

,,Kousek odtud je jezero."

,,A... Půjdeme tam?"

Sasuke ho počastoval pobaveným pohledem, i když ho blondýnek neviděl. Díval se tak do jeho zlatavé rozčepýřené kštice, která však už začínala být poměrně mastná.

,,Copak? Zachtělo se ti vody?"

Naruto zatnul čelist. Jasně, že se mu zachtělo vody! Nekoupal se už dva dny! A o jídle ani nemluvě.

,,Nebudu tě prosit o to, abych se mohl vykoupat," zamítnul rezolutně.

Na to se ihned ozval i jeho nespokojený žaludek.

,,A taky bys nejspíš rád něco zakousnul k jídlu, že?"

,,Evidentně," zamručel Naruto.

,,Tak chci slyšet kouzelný slovíčko."

,,Naser si."

,,To není ono."

Naruto se na něj přes rameno otočil. Modrá očka potemnělá vztekem a znechucením.

,,Nebudu tě prosit o jídlo ani o normální hygienické návyky," zavrčel na něj.

,,V tom případě máš asi smůlu," pokrčil Sasuke rameny a uhnul očima.

Blondýnek si opravdu nasraně odfrknul. Jak tohohle bastarda přemluvit, aby konečně dostal to, co chtěl, aniž by ho musel prosit? Přemýšlel tak urgentně, že se mu málem začalo kouřit z uší.

A konečně na to přišel! Bylo to jako blesk z čistého nebe.

,,Máš mě mít na starost, no ne?" prohodil jakoby nic nakonec.

,,A?"

,,Orochimarovi by se určitě nelíbilo, kdyby zjistil, že jsem chcípnul hlady, protože si mi nedal najíst. Zřejmě mu na mě dost záleží, nebo respektive mě k něčemu potřebuje, proto mě udržuje naživu," pronášel klidným hlasem a skoro až vítězoslavně se na něj otočil, ,,a pamatuj si. Zemřu já, zemře i Kyuubi."

Sasukeho tvář se nepatrně zatnula díky sevřeným čelistem. V černých onyxových očích mu zlověstně zablesklo a tím Uzumaki věděl, že vyhrál. Aspoň protentokrát.

S nelibostí nejmladší přeživší z Uchihů vstal z postele.

,,Protentokrát si vyhrál, Usuratonkachi," zavrčel nespokojeně a zamířil ke dveřím, následován blondýnkem, který si v duchu nadával, že ho tohle nenapadlo už dřív.

***

Další nesrovnalost, která na sebe nenechala dlouho čekat se stala hned, jakmile Naruto v závěsu za Sasukem došli k malému jezeru, které osvětlovala jenom záře z měsíčního srpu.

Černovlasý Uchiha se bez minimálního studu začal před trochu rozechvělým mladíkem svlékat.

Narutova líčka jemně znachověla studem a i když se snažil sebevíc nedívat se na něj, nakonec podlehl a musel se podívat na to odhalující se bělostné tělo, které mělo jednu malou, ale přesto roztomilou a na dokonalosti neubývající...

,Počkat... Kde je?' zachmuřil se mírně blondýnek.

,,Přestaň nade mnou tak slintat, Usuratonkachi," vytrhnul ho ze zadumání černovláskův pobavený hlas.

Několikrát zamrkal a zlehka potřásl hlavou, aby se dostal zpět do podivné reality. Nejdřív to podivné chování členů Akatsuki, které mu připadalo více, než strojené a jakýmsi zvláštním způsobem naprogramované, jako kdyby jim chyběla vlastní duše, pak nepříjemný fakt, že si Sasuke nepamatuje vůbec nic z jejich jediné prožité intimní noci a teď černovláskovi na pravém boku chyběla ta malá něžná tmavá piha, která z něj dělala člověka a ne nějakou antickou vytesanou sochu. To bylo už mnoho podivných věcí i na Naruta.

,,Kde ji máš?" zeptal se místo toho a zatáhnul na zip na svojí kombinéze, aby jej rozepnul.

,,Kde mám koho?" pozdvihnul Sasuke obočí a vystoupil z tmavých kalhot.

Ocitl se tak před Uzumakim jenom ve spodním prádle. A ten, místo toho, aby se nervózně ošil, k němu přiskočil a trochu se předklonil.

,,Tu pihu. To znaménko. Bývalo tady," ukázal na místo, kde však byla jenom alabastrová pokožka, ,,pamatuju si to."

Sasuke se trochu zamračil a o krok od něj ucouvnul.

,,Co to meleš?"

,,Tam si měl znaménko. Už od mala. Vím to. Viděl jsem ho na tobě několikrát a bylo tam i tu poslední noc," trval si na svém blondýnek.

,,Hele, Usuratonkachi, tohle už je vážně dost divný. Pominu fakt, že si nejspíš trochu přihřátej a tvůj mozek od narození postrádá potřebný inteligentní buňky, ale tohle je už fakt divný. Nikdy jsem tam žádnou pihu neměl. Nikde."

Blondýnek se narovnal v zádech a zhluboka pohlédnul do bledé tváře osvětlované pouze měsíčním světlem. Zkoumal její záhyby, hladkost pleti, plnost rtů, i když byly trochu podivně stažené i hloubku temných očí. V hlavě mu šrotovala kovová ozubená kolečka, ale ne a ne do sebe zapadnout. Jako kdyby něco scházelo. Jako kdyby scházelo posledních pár kousků puzzlí do skládačky.

,,Hele... Opláchni se, nasbírej si tu venku pár bobulí k jídlu a jdeme zpět. Nemíním tu s tebou zůstat až do rána," zamručel Sasuke, podivně rozpoložený z toho divného rentgenového pohledu modrých očí.

***

Zamyšlený Naruto si s nelibostí lehal na tmavě hnědou deku, kterou mu tam milostivě Sasuke hodil spolu s polštářem. Přes ramena, aby se aspoň trochu zahřál si hodil rozepnutý vrchní díl kombinézy a ruce si složil pod hlavou. Přišel si jako nějaký pes, co střeží svého páníčka. Dával si pozor, aby si znechuceně neodfrknul.

Na jednu stranu byl rád, že takhle nehezky Sasukeho vypekl a vydupal si tak rychlé opláchnutí v jezeře, a následné rychlé nasbírání několika jedlých lesních plodin, aby aspoň z části zaplnil svůj prázdný žaludek, na druhou stranu jej však nepěkně hryzaly ty podivné události a věci, které dneska viděl, zjistil a zažil.

Netušil jak dlouho trvalo, než se konečně ocitnul v podivném opojení neklidného spánku.

***

,,Probírá se, madam."

,,Cože?"

,,Že se probírá. Je neklidný a jeho démon začíná pomalu bláznit."

,,Uspěte ho. Přidejte další sedativa. Ještě se nesmí vzbudit, ještě není ten správný čas."

,,Ano, madam."

,,Jak jsou na tom jeho životní funkce?"

,,Vše v normálu, madam. Činnost srdce, mozku i plic jsou v normálu. Jen nám tu dělá problém jeho démon. Evidentně se s ním snaží i přes bariéru spojit."

,,Jak jsem již řekla, přidejte další sedativa a hlídejte jeho funkce. Ještě není ten správný čas, aby se vzbudil. Nedokončil svou misi."

,,Ano madam."